EVERYONE OF US IS EXPENDABLE
Před měsícem tomu bylo šest let, co jsem usedl k počítači a s pár „lidmi“ založil původní verzi FILMO.cz. Tehdy se zdálo, že jedinec nic nedokáže a blogů si nikdo nevšímá, a tak jsem si vymyslel celou redakci o šesti členech:) Psal jsem za šest lidí několik článků denně, aby okolí nabylo dojmu, že je nás v redakci víc. Pamatuji na svou první projekci, kdy jsem ve čtrnácti letech šel na film od patnácti let, s bločkem a tužkou, a třásl se nervozitou mezi dospělými novináři a filmovými odborníky.
Proč ale tolik nostalgie? Více ve videu.
FILMO.cz končí. Nezbývá již nikdo, kdo by měl energii a čas v současné době psát. Původním účelem FILMO.cz bylo projevení názoru, který se povětšinou neshodoval s názorem odborné kritiky. Psali jsme stoprocentně subjektivní, zprvu laické a neodborné recenze z pohledu diváka. Krom toho, že už na ně ale není nikdo zvědavý, jsme se každý z nás začal specializovat postupem času na jinou část filmového průmyslu. Psema se sice věnuje odborné analýze a kritice filmu, ale od psaní informačních článků si dá pravděpodobně na dlouho pohov. Já, na druhou stranu, jsem – jak poznamenávám ve videu – na druhé straně filmové barikády. Mohu vám popsat na co a jak byl film natočen, jakými způsoby, prostředky, s odkazy na jaké filmy – což vám bude k ničemu. Filmové publicistice se navíc věnovat v budoucnu nechci, a tak pro mě další psaní na FILMO.cz trochu postrádá smysl. FILMO.cz mě posunulo tam, kam jsem si původně nedovedl představit, že se mohu kdy dostat. Bylo mi tu hezky.
I don't know the future. I didn't come here to tell you how this is going to end... definitivní pápá ale neříkáme. Může se totiž stát, že si dáme pár měsíců dovolenou a pak se k psaní opět vrátíme. V lepší podobě, formě, uživatelnosti a moderním hávu. A nebo taky ne. To teprve ukáže čas.
Nebudu se rozepisovat. FILMO.cz zabralo více jak čtvrtinu mého života, loučení je sakra těžké (fňuk). Pro teď tedy – mějte se krásně a děkujeme, že jste tu s námi byli.
Song na rozloučenou
Váš Jiper (sadek@filmo.cz)
------------------------------------------------------------
Požehnání od Psemy (psema@seznam.cz)
Loučení jsou těžká v jakémkoliv případě, pakliže však s něčím strávíte přes tři roky života, je loučení takřka srdcervoucí. Psal se 31. březen 2007, když jsem - na tehdy ještě iOberon - napsal svůj první článek a kromě elánu měl i nesčetné množství nápadů, které by mohly čtenáře pobavit. Společně s Jiperem jsme web po všemožných komplikacích dotlačili k novému designu, změně názvu, mnoha novým rubrikám a tolika článkům, že by se z toho nevzpamatovala kdejaká kalkulačka, v poslední době nám však trochu došla pára.
Čím dál větší školní zápřah (v mém případě aktuálně zasahující i do letních prázdnin, které trávím častěji za klávesnicí než ve společnosti pivního moku, přítelkyně a vodních radovánek), klesající množství volného času a také chuť zkusit si ve filmové oblasti „něco jiného“ mě postupně tlačily k rozhodnutí, jež jsem se pokoušel co nejvíc oddalovat, ale ani přes všechnu snahu ho nemohl definitivně zavrhnout. Zkrátka uzrál čas na změnu, posunutí někam dál a -alespoň na chvíli - oddáchnutí od každodenního přívalu nových článků spočívajících na mých bedrech. Pamětníci si možná vzpomenou, že podobná situace nastala i před třemi lety, kdy iOberon opouštěl Štěpán Čermák, avšak onehdá jsem měl trochu jinak nastavené priority a nebyl pro mě problém napsat kolem deseti recenzí a hromadu další článků měsíčně.
Nyní onu časovou volnost bohužel postrádám a obávám se, že s přibývajícími křížky na krku ji jen tak nenajdu. Vy byste ale neměli v žádném případě smutnit (no dobrá, malinko můžete ;), poněvadž Filmo.cz s největší pravděpodobností úplně nekončí a dříve či později povstane jako onen bájný fénix z vlastního popela. Silnější, nabušenější a snad i zbavený chyb, jichž jsme se doposud nevyvarovali. A jelikož je život plný překvapení, třeba přijde den, kdy se na téhle adrese znovu shledáme a poklábosíme o tom, co nám v poslední době uvízlo v našich filmy postižených hlavách.
Do té doby (a ona přijde) vám, jakožto věrným čtenářům, přeji spoustu zábavy v kině a před domácími kiny, vyzývám k minimálně částečné ignoraci DVDček a otevření náruče pro Blu-ray (kdo by potřeboval poradit, najde mě a jiné odborníky na slovo vzaté na HDmag.cz) a neodpustím si ani pár dojmů ze setmělých sálů, které by vám mohly pomoci při rozhodování, na co a případně s kým vyrazit.
Začněme romanticky s komedií Na tuhle nemám. Ta sice nepřekvapuje popíráním žánrových klišé a už vůbec ne svým scénářem obecně, avšak každá postava je šíleně sympatická a navíc výtečně zahraná, mezi ústřední dvojkou Baruchel-Eve to jiskří tak, že by vám mohli chytnout záclony, a když začne vyhrávat Kurt Nielsen, slabším povahám by se mohly do očí vtírat malé slzičky. Jo a vtipné je to neskutečně. Kdo po zhlédnutí „nevyf_ckuje“ půlku rodinného kruhu, není cool.
Cool jsou ovšem Antalovi Predátoři a také návrat k devadesátkám v Zatím spolu, zatím živí. Jak vesmírní lovci, tak Tom Cruise se vrátili ke kořenům, na kterých odrostly hned dvě generace, a servírují tolik zábavy, že se vám ani nevejde do kyblíku od popcornu. Predátoři jsou upgradeovanou verzí klasiky s Arnoldem se vším všudy (geniální soundtrack, drsný Brody a old-schoolová akce), Cruiseova akční výplachovka potom typickou letní blbinou bez hlavy a paty, jejímiž záchytnými body jsou kromě hlavního párečku libové akční scény a brain-less feeling od začátku do konce. Mozek ale nechte doma. Diváci, kteří tak neučinili v Karlových Varech, litují dodnes.
Dále už jen velmi rychle. Sex ve městě 2 je natolik špatný film, že se mu nevyrovná ani poslední díl Twilight ságy. Solomon Kane je sice temný a drsný, ale taky tupý způsobem, že vedle něj i jeho bratranec Barbar Conan vypadá jako antický filosof. Ale ani zdaleka nemá na mizérii Poldů Kevina Smithe, kteří jsou nejen špatně natočení a sestříhaní, ale především úděsně napsaní. Výsledkem budiž necelé dvě hodiny totální nudy, z níž nevytrhnou ani zatraceně béčkoví Losers. Jděte radši na A-Team. Ten pracuje s chlapskou tematikou o poznání lépe a zábavněji.
No a na závěr malý výhled do budoucna. 1) Inception bude dle prvních recenzí filmem roku, 2) Expendables: Postradatelní zatím působí trochu upachtěně, ale Sly zatím od návratu Rockyho nezklamal a 3) pokud vás napadne vyrazit na Shyamalanova Posledního vládce větru, prašťte se přes kapsu, objednejte si DVD s původním (a naprosto božím) seriálem a vykašlete se na Manojův katastrofálně nekonzistentní sestřih trikových záběrů, které mají simulovat obří tunel, jímž protekl rozpočet okolo 150 milionů. Last Airbender je zahraný hůř, než tvrdí zahraniční recenze, dialogy jsou svojí demencí vyloženě k pláči a výprava čítá jeden les a troje velké papundeklové kulisy. Kdyby alespoň odkazy na předlohu a akce svlažily divácké srdce… jenže Shyamalan nezvládá ani to. Bohužel. Horší film jsem posledních 5 (a možná i deset) let neviděl.
Tímhle varováním se s vámi loučím… a věřím na brzké shledání. Ať už proběhne kdekoliv. :) Filmu zdar!
Proč ale tolik nostalgie? Více ve videu.
FILMO.cz končí. Nezbývá již nikdo, kdo by měl energii a čas v současné době psát. Původním účelem FILMO.cz bylo projevení názoru, který se povětšinou neshodoval s názorem odborné kritiky. Psali jsme stoprocentně subjektivní, zprvu laické a neodborné recenze z pohledu diváka. Krom toho, že už na ně ale není nikdo zvědavý, jsme se každý z nás začal specializovat postupem času na jinou část filmového průmyslu. Psema se sice věnuje odborné analýze a kritice filmu, ale od psaní informačních článků si dá pravděpodobně na dlouho pohov. Já, na druhou stranu, jsem – jak poznamenávám ve videu – na druhé straně filmové barikády. Mohu vám popsat na co a jak byl film natočen, jakými způsoby, prostředky, s odkazy na jaké filmy – což vám bude k ničemu. Filmové publicistice se navíc věnovat v budoucnu nechci, a tak pro mě další psaní na FILMO.cz trochu postrádá smysl. FILMO.cz mě posunulo tam, kam jsem si původně nedovedl představit, že se mohu kdy dostat. Bylo mi tu hezky.
I don't know the future. I didn't come here to tell you how this is going to end... definitivní pápá ale neříkáme. Může se totiž stát, že si dáme pár měsíců dovolenou a pak se k psaní opět vrátíme. V lepší podobě, formě, uživatelnosti a moderním hávu. A nebo taky ne. To teprve ukáže čas.
Nebudu se rozepisovat. FILMO.cz zabralo více jak čtvrtinu mého života, loučení je sakra těžké (fňuk). Pro teď tedy – mějte se krásně a děkujeme, že jste tu s námi byli.
Song na rozloučenou
Váš Jiper (sadek@filmo.cz)
------------------------------------------------------------
Požehnání od Psemy (psema@seznam.cz)
Loučení jsou těžká v jakémkoliv případě, pakliže však s něčím strávíte přes tři roky života, je loučení takřka srdcervoucí. Psal se 31. březen 2007, když jsem - na tehdy ještě iOberon - napsal svůj první článek a kromě elánu měl i nesčetné množství nápadů, které by mohly čtenáře pobavit. Společně s Jiperem jsme web po všemožných komplikacích dotlačili k novému designu, změně názvu, mnoha novým rubrikám a tolika článkům, že by se z toho nevzpamatovala kdejaká kalkulačka, v poslední době nám však trochu došla pára.
Čím dál větší školní zápřah (v mém případě aktuálně zasahující i do letních prázdnin, které trávím častěji za klávesnicí než ve společnosti pivního moku, přítelkyně a vodních radovánek), klesající množství volného času a také chuť zkusit si ve filmové oblasti „něco jiného“ mě postupně tlačily k rozhodnutí, jež jsem se pokoušel co nejvíc oddalovat, ale ani přes všechnu snahu ho nemohl definitivně zavrhnout. Zkrátka uzrál čas na změnu, posunutí někam dál a -alespoň na chvíli - oddáchnutí od každodenního přívalu nových článků spočívajících na mých bedrech. Pamětníci si možná vzpomenou, že podobná situace nastala i před třemi lety, kdy iOberon opouštěl Štěpán Čermák, avšak onehdá jsem měl trochu jinak nastavené priority a nebyl pro mě problém napsat kolem deseti recenzí a hromadu další článků měsíčně.
Nyní onu časovou volnost bohužel postrádám a obávám se, že s přibývajícími křížky na krku ji jen tak nenajdu. Vy byste ale neměli v žádném případě smutnit (no dobrá, malinko můžete ;), poněvadž Filmo.cz s největší pravděpodobností úplně nekončí a dříve či později povstane jako onen bájný fénix z vlastního popela. Silnější, nabušenější a snad i zbavený chyb, jichž jsme se doposud nevyvarovali. A jelikož je život plný překvapení, třeba přijde den, kdy se na téhle adrese znovu shledáme a poklábosíme o tom, co nám v poslední době uvízlo v našich filmy postižených hlavách.
Do té doby (a ona přijde) vám, jakožto věrným čtenářům, přeji spoustu zábavy v kině a před domácími kiny, vyzývám k minimálně částečné ignoraci DVDček a otevření náruče pro Blu-ray (kdo by potřeboval poradit, najde mě a jiné odborníky na slovo vzaté na HDmag.cz) a neodpustím si ani pár dojmů ze setmělých sálů, které by vám mohly pomoci při rozhodování, na co a případně s kým vyrazit.
Začněme romanticky s komedií Na tuhle nemám. Ta sice nepřekvapuje popíráním žánrových klišé a už vůbec ne svým scénářem obecně, avšak každá postava je šíleně sympatická a navíc výtečně zahraná, mezi ústřední dvojkou Baruchel-Eve to jiskří tak, že by vám mohli chytnout záclony, a když začne vyhrávat Kurt Nielsen, slabším povahám by se mohly do očí vtírat malé slzičky. Jo a vtipné je to neskutečně. Kdo po zhlédnutí „nevyf_ckuje“ půlku rodinného kruhu, není cool.
Cool jsou ovšem Antalovi Predátoři a také návrat k devadesátkám v Zatím spolu, zatím živí. Jak vesmírní lovci, tak Tom Cruise se vrátili ke kořenům, na kterých odrostly hned dvě generace, a servírují tolik zábavy, že se vám ani nevejde do kyblíku od popcornu. Predátoři jsou upgradeovanou verzí klasiky s Arnoldem se vším všudy (geniální soundtrack, drsný Brody a old-schoolová akce), Cruiseova akční výplachovka potom typickou letní blbinou bez hlavy a paty, jejímiž záchytnými body jsou kromě hlavního párečku libové akční scény a brain-less feeling od začátku do konce. Mozek ale nechte doma. Diváci, kteří tak neučinili v Karlových Varech, litují dodnes.
Dále už jen velmi rychle. Sex ve městě 2 je natolik špatný film, že se mu nevyrovná ani poslední díl Twilight ságy. Solomon Kane je sice temný a drsný, ale taky tupý způsobem, že vedle něj i jeho bratranec Barbar Conan vypadá jako antický filosof. Ale ani zdaleka nemá na mizérii Poldů Kevina Smithe, kteří jsou nejen špatně natočení a sestříhaní, ale především úděsně napsaní. Výsledkem budiž necelé dvě hodiny totální nudy, z níž nevytrhnou ani zatraceně béčkoví Losers. Jděte radši na A-Team. Ten pracuje s chlapskou tematikou o poznání lépe a zábavněji.
No a na závěr malý výhled do budoucna. 1) Inception bude dle prvních recenzí filmem roku, 2) Expendables: Postradatelní zatím působí trochu upachtěně, ale Sly zatím od návratu Rockyho nezklamal a 3) pokud vás napadne vyrazit na Shyamalanova Posledního vládce větru, prašťte se přes kapsu, objednejte si DVD s původním (a naprosto božím) seriálem a vykašlete se na Manojův katastrofálně nekonzistentní sestřih trikových záběrů, které mají simulovat obří tunel, jímž protekl rozpočet okolo 150 milionů. Last Airbender je zahraný hůř, než tvrdí zahraniční recenze, dialogy jsou svojí demencí vyloženě k pláči a výprava čítá jeden les a troje velké papundeklové kulisy. Kdyby alespoň odkazy na předlohu a akce svlažily divácké srdce… jenže Shyamalan nezvládá ani to. Bohužel. Horší film jsem posledních 5 (a možná i deset) let neviděl.
Tímhle varováním se s vámi loučím… a věřím na brzké shledání. Ať už proběhne kdekoliv. :) Filmu zdar!