Po Holmesovi k Mušketýrům
Když natočíte za relativně malé peníze velmi výdělečný „dobový“ film, je logické, že první věcí, kterou uděláte poté, co bouchnete šampaňské, zfetujete se do němoty a zaplatíte si společnost na celou noc, bude vyhlédnutí podobné látky, jíž by šlo stejně dobře zpeněžit a při troše štěstí na jejích základech postavit výdělečnou sérii. Warnerům se něco takového povedlo s Sherlockem Holmesem a nyní by rádi provedli modernizaci další klasiky – Dumasových Tří mušketýrů. O návratu Athose, Porthose a Aramise (a toho čtvrtého;) se mluvilo delší dobu, avšak až doteď Warneři nenašli důvod, proč by měli do riskantního projektu nasypat alespoň sto milionů dolarů. Jenže Holmesovy účtenky vábí velmi silně, a když zvládl pro mainstreamového diváka uspokojivě adaptovat Guy Ritchie (za cenu ztráty mnoha svých trademarků), proč by to nezvládl někdo jiný a třeba i víc rutinní.
Studio už pár dní sonduje, komu by mohlo potenciální hit příštích let nabídnout a prozatím se zdá, že jsou v užším okruhu dvě známá jména. Prvním z nich je režisér Ďábel nosí Pradu a Marley a já David Frankel, jehož diář je až na přípravy dalšího nástupce Harryho Pottera, tentokrát nazvaného Septimus Heap: Magyk, vyloženě prázdný, druhý pak Doug Liman, který naposledy narazil, když se pokoušel z Haydena Christensena vydestilovat herecký výkon v ultrastupidním Jumperovi. Liman je přesto zákulisním favoritem, především proto, že má víc zkušeností s akčními scénami, na nichž chtějí Warneři nepochybně stavět velkou část zápletky, jejíž druhým nosníkem by měl být humor (scénář píše adaptátor Mužů, co zírají na kozy). Osobně bych na místě režiséra viděl nejradši úplně někoho jiného, ale Peter Berg má raději křižníkové bitky s mimozemšťany a Pierre Morel hodlá zabít kariéru adaptací Duny. Takže bych se s Limanem dokázal smířit. Ostatně v Pan a paní Smithovi se mu akci a vtípky podařilo skloubit poměrně slušně.
Jediný, kdo nemá z modernizace Mušketýrů pod hlavičkou Warnerů radost, je nepochybně Paul W.S. Anderson, který již pár let chystá vlastní verzi, po níž teď neštěkne ani pes. Škoda, Paule, ale na čtvrtý Resident Evil (teaseru se dočkáme v dubnu) se pořád těšíme.
Studio už pár dní sonduje, komu by mohlo potenciální hit příštích let nabídnout a prozatím se zdá, že jsou v užším okruhu dvě známá jména. Prvním z nich je režisér Ďábel nosí Pradu a Marley a já David Frankel, jehož diář je až na přípravy dalšího nástupce Harryho Pottera, tentokrát nazvaného Septimus Heap: Magyk, vyloženě prázdný, druhý pak Doug Liman, který naposledy narazil, když se pokoušel z Haydena Christensena vydestilovat herecký výkon v ultrastupidním Jumperovi. Liman je přesto zákulisním favoritem, především proto, že má víc zkušeností s akčními scénami, na nichž chtějí Warneři nepochybně stavět velkou část zápletky, jejíž druhým nosníkem by měl být humor (scénář píše adaptátor Mužů, co zírají na kozy). Osobně bych na místě režiséra viděl nejradši úplně někoho jiného, ale Peter Berg má raději křižníkové bitky s mimozemšťany a Pierre Morel hodlá zabít kariéru adaptací Duny. Takže bych se s Limanem dokázal smířit. Ostatně v Pan a paní Smithovi se mu akci a vtípky podařilo skloubit poměrně slušně.
Jediný, kdo nemá z modernizace Mušketýrů pod hlavičkou Warnerů radost, je nepochybně Paul W.S. Anderson, který již pár let chystá vlastní verzi, po níž teď neštěkne ani pes. Škoda, Paule, ale na čtvrtý Resident Evil (teaseru se dočkáme v dubnu) se pořád těšíme.