| Země: | USA
|
| Žánr: | Akční / Dobrodružný / Thriller
|
| Rok: | 2006 |
| Režie: | J.J. Abrams
|
| Scénář: | J.J. Abrams, Bruce Geller, Alex Kurtzman, Roberto Orci
|
| Kamera: | Daniel Mindel
|
| Hudba: | Michael Giacchino, Lalo Schifrin
|
| Hrají: | Billy Crudup, Tom Cruise, Laurence Fishburne, Philip Seymour Hoffman, Jonathan Rhys Meyers, Michelle Monaghan, Simon Pegg, Ving Rhames, Keri Russell, Bahar Soomekh
|
CZE premiéra: 4.5.2006
Mission : Impossible III
. : Info o filmu
Film zatím nebyl hodnocen.
. : Recenze
Ethan Hunt ve službách Impossible Mission Force se vrací v plné parádě aby divákovi natrhnul kaťata a otevřel letní filmovou sezónu. A že je to sakra otvírák! Mission Impossible III se dá bez pardonů označit za jeden z nejlepších akčních filmů posledních několika měsíců, ne-li let. J.J.Abrams, dosud pouze televizní tvůrce, společně s Tomem Cruisem dokazují, že není vší filmové akci konec. Rozhodně ne.
Matně si pamatuji (matně, protože jsem to raději zapomněl) pocity, které jsem si odnášel z druhé "Mise nemožné". John Woo to sice tehdá v akčních scénách parádně roztočil, film to byl ale nemastný, neslaný, nepočítaje nevhodně obsazeného záporáka a neosobní přístup k divákovi. Nemění to sice nic na tom, jak byly akční sekvence cool a podmanivé, což je jedna z hlavních atraktivit Mission Impossible jako takové, Woo ale z příběhu agenta IMF udělal hollywoodský odvar z námětové flákoty. Abrams, který v Americe proslul hlavně díky seriálu Alias a později Lost, na to jde od lesa. Základní prioritou je pro něho přístup k divákovi, vtáhnutí ho do děje a nenásilný průvod celým filmem. Nastoluje navíc tu pravou "špionskou atmosféru" a aniž by se z Hunta snažil udělat nadčlověka, páchá z jeho akčních sekvencí nadlidsky parádní podívanou. Přitom před Huntem stojí skoro ta samá mise, jako v předchozích dílech. Objeví se bad guy, Huntova láska se ocitne v ohrožení a Hunt ji musí vysvobodit a splnit přitom už tak nesplnitelnou misi. Tentokrát proti němu ale stojí zatím nejzajímavější hrdina. Philip Seymour Hoffman, oscarový Capote, si svou roli vychutnává a možná až podněcuje Cruise ve společných scénách předvádět skvělé herecké výkony. Když se totiž tihle dva sejdou, nejde o klasický konflikt mezi dobrem a zlem jako takovým, ale mezi agentem a teroristou, dvěma muži, kteří už možná nebojují ani tak za své názory, jako za svůj postoj, čest, prostě jde o boj muže s mužem. Tím se třetí pokračování nedostihnutelného agenta diametrálně liší od svých starších bratříčků. Jak má totiž Abrams ve zvyku už z televizní tvorby, tím nejdůležitějším jsou pro něj vždy postavy. V televizi je to snadno aplikovatelné.
Pokud chcete zvýraznit vztah mezi divákem a příběhovým charakterem, použijete polocelků, nebo dokonce zkrátíte "vzdálenost pozorovatele" a subjektu na minimum. A právě většina televizní tvorby (ať už v důsledku nedostatku peněz, nebo jednoduše v duchu "domácí pozorovatelny") se skládá z polocelků, záběrů velmi blízkým k postavám a nezaobírajících se ničím jiným, než tím, co má být v centru pozornosti. Je zajímavé, jak to Abrams aplikuje na filmovém okénku a ještě zajímavější, jak se právě v akčním žánru - v místě, kde by se to dalo očekávat nejméně - tato forma projevuje jako ta správná volba. Ačkoliv se v Mission Impossible jedná vždy hlavně o akci, Abrams si zvolil přístup, kterým diváka podněcuje zůčastnit se děje aniž by šlo o nějakou interaktivitu. Neustále se vtírá do děje, drží se blízko postav i v akčních sekvencích, vy prožíváte akci přímo s herci. Je to těžko vysvětlitelný pojem, Abrams totiž natočil film, který se vymyká žánrovým pravidlům. Nádherným a exemplárním příkladem je scéna, kdy zatčeného zločince začnou vysvobozovat přepadová komanda. Celý akt, kde se Hunt snaží zabránit ve vysvobození zločince, se odehrává na velmi úzkém mostě. Kdokoliv jiný by scénu sledoval z nadhledu, z větší vzdálenosti, nahlížel by skrz kokpit stíhacího letadla, které most bombarduje, z pozice střelce ve vrtulníku, nebo by prostě létal okolo, protože by nikdy nebyl schopen vyprávět akční sekvenci na tak stísněném prostoru a využil by otevřeného prostranství. Nikolivěk Abrams. Celou akční sekvenci prožijeme s Huntem, doslova mu visíme za prdelí, když prominete. A nejde o nedostatek peněz, nejde o špatnou režii, naopak, díky pohybu s postavou máme výborný přehled ne o tom, co se děje na mostě, ale o tom, co dělá Hunt. Abrams televizní techniku snímání aplikoval tak jednoduše, až z toho mrazí, jak je to geniální. Právě díky zúčastněnosti diváka ve filmu je nová Mise tak skvělá.
Připočteme-li k tomu fakt, že Abrams se se stopadesátimilionovým rozpočtem mohl celkem rozjet, vyjde nám akcí nabitý spektákl, který vás celé dvě hodiny drží přikované v sedačkách. Nechybí tu samozřejmě ani skvělé postavy. Cruisův Hunt jakožto neohrozitelný agent má konečně nepřítele hodného pozornosti. Zmiňovaný Hoffman není padouch v pravém slova smyslu, jeho postava není vytvořena jako ten, co zavraždil desítky lidí, víme o něm jen to, že je obchodník s jistým nebezpečným zbožím. Znovu totiž nejde o to, co dělá, ale o to, jakou pozici má v příběhu.
Jde znovu o kontakt mezi dvěma postavami - ním a Huntem. Právě ona "jiskra" mezi nimi vyplňuje tu poslední část skládanky žánrového filmu. A jestli se Mission Impossible řadí mezi akční filmy, pak ho můžeme umístit na pozice nejvyšší. Jde tak trochu o mezník, jelikož Abramsova akce je mnohem živější a koukatelnější, než je u těchto filmů zvykem. V rámci žánru je MI na špici, neváhal bych s pěti hvězdičkami. Mise disponuje perfektní akcí vytříbenou do posledního puntíku, nápaditou, energickou, neokoukanou, v rámci žánru velmi neobvyklou. Abrams se navíc vydal do vod, kam ještě nikdo před ním nezamířil, film -ačkoliv samozřejmě nerealistický- působí osobitě, přímo vás vcucne, věřte, že dlouho jste se necítili a pravděpodobně dlouho nebudete, tak zůčastnění v příběhu, v akci, která je zatraceně cool. Mission Impossible III je další žánrový mezník.
Ethan Hunt ve službách Impossible Mission Force se vrací v plné parádě aby divákovi natrhnul kaťata a otevřel letní filmovou sezónu. A že je to sakra otvírák! Mission Impossible III se dá bez pardonů označit za jeden z nejlepších akčních filmů posledních několika měsíců, ne-li let. J.J.Abrams, dosud pouze televizní tvůrce, společně s Tomem Cruisem dokazují, že není vší filmové akci konec. Rozhodně ne.
Matně si pamatuji (matně, protože jsem to raději zapomněl) pocity, které jsem si odnášel z druhé "Mise nemožné". John Woo to sice tehdá v akčních scénách parádně roztočil, film to byl ale nemastný, neslaný, nepočítaje nevhodně obsazeného záporáka a neosobní přístup k divákovi. Nemění to sice nic na tom, jak byly akční sekvence cool a podmanivé, což je jedna z hlavních atraktivit Mission Impossible jako takové, Woo ale z příběhu agenta IMF udělal hollywoodský odvar z námětové flákoty. Abrams, který v Americe proslul hlavně díky seriálu Alias a později Lost, na to jde od lesa. Základní prioritou je pro něho přístup k divákovi, vtáhnutí ho do děje a nenásilný průvod celým filmem. Nastoluje navíc tu pravou "špionskou atmosféru" a aniž by se z Hunta snažil udělat nadčlověka, páchá z jeho akčních sekvencí nadlidsky parádní podívanou. Přitom před Huntem stojí skoro ta samá mise, jako v předchozích dílech. Objeví se bad guy, Huntova láska se ocitne v ohrožení a Hunt ji musí vysvobodit a splnit přitom už tak nesplnitelnou misi. Tentokrát proti němu ale stojí zatím nejzajímavější hrdina. Philip Seymour Hoffman, oscarový Capote, si svou roli vychutnává a možná až podněcuje Cruise ve společných scénách předvádět skvělé herecké výkony. Když se totiž tihle dva sejdou, nejde o klasický konflikt mezi dobrem a zlem jako takovým, ale mezi agentem a teroristou, dvěma muži, kteří už možná nebojují ani tak za své názory, jako za svůj postoj, čest, prostě jde o boj muže s mužem. Tím se třetí pokračování nedostihnutelného agenta diametrálně liší od svých starších bratříčků. Jak má totiž Abrams ve zvyku už z televizní tvorby, tím nejdůležitějším jsou pro něj vždy postavy. V televizi je to snadno aplikovatelné.
Pokud chcete zvýraznit vztah mezi divákem a příběhovým charakterem, použijete polocelků, nebo dokonce zkrátíte "vzdálenost pozorovatele" a subjektu na minimum. A právě většina televizní tvorby (ať už v důsledku nedostatku peněz, nebo jednoduše v duchu "domácí pozorovatelny") se skládá z polocelků, záběrů velmi blízkým k postavám a nezaobírajících se ničím jiným, než tím, co má být v centru pozornosti. Je zajímavé, jak to Abrams aplikuje na filmovém okénku a ještě zajímavější, jak se právě v akčním žánru - v místě, kde by se to dalo očekávat nejméně - tato forma projevuje jako ta správná volba. Ačkoliv se v Mission Impossible jedná vždy hlavně o akci, Abrams si zvolil přístup, kterým diváka podněcuje zůčastnit se děje aniž by šlo o nějakou interaktivitu. Neustále se vtírá do děje, drží se blízko postav i v akčních sekvencích, vy prožíváte akci přímo s herci. Je to těžko vysvětlitelný pojem, Abrams totiž natočil film, který se vymyká žánrovým pravidlům. Nádherným a exemplárním příkladem je scéna, kdy zatčeného zločince začnou vysvobozovat přepadová komanda. Celý akt, kde se Hunt snaží zabránit ve vysvobození zločince, se odehrává na velmi úzkém mostě. Kdokoliv jiný by scénu sledoval z nadhledu, z větší vzdálenosti, nahlížel by skrz kokpit stíhacího letadla, které most bombarduje, z pozice střelce ve vrtulníku, nebo by prostě létal okolo, protože by nikdy nebyl schopen vyprávět akční sekvenci na tak stísněném prostoru a využil by otevřeného prostranství. Nikolivěk Abrams. Celou akční sekvenci prožijeme s Huntem, doslova mu visíme za prdelí, když prominete. A nejde o nedostatek peněz, nejde o špatnou režii, naopak, díky pohybu s postavou máme výborný přehled ne o tom, co se děje na mostě, ale o tom, co dělá Hunt. Abrams televizní techniku snímání aplikoval tak jednoduše, až z toho mrazí, jak je to geniální. Právě díky zúčastněnosti diváka ve filmu je nová Mise tak skvělá.
Připočteme-li k tomu fakt, že Abrams se se stopadesátimilionovým rozpočtem mohl celkem rozjet, vyjde nám akcí nabitý spektákl, který vás celé dvě hodiny drží přikované v sedačkách. Nechybí tu samozřejmě ani skvělé postavy. Cruisův Hunt jakožto neohrozitelný agent má konečně nepřítele hodného pozornosti. Zmiňovaný Hoffman není padouch v pravém slova smyslu, jeho postava není vytvořena jako ten, co zavraždil desítky lidí, víme o něm jen to, že je obchodník s jistým nebezpečným zbožím. Znovu totiž nejde o to, co dělá, ale o to, jakou pozici má v příběhu.
Jde znovu o kontakt mezi dvěma postavami - ním a Huntem. Právě ona "jiskra" mezi nimi vyplňuje tu poslední část skládanky žánrového filmu. A jestli se Mission Impossible řadí mezi akční filmy, pak ho můžeme umístit na pozice nejvyšší. Jde tak trochu o mezník, jelikož Abramsova akce je mnohem živější a koukatelnější, než je u těchto filmů zvykem. V rámci žánru je MI na špici, neváhal bych s pěti hvězdičkami. Mise disponuje perfektní akcí vytříbenou do posledního puntíku, nápaditou, energickou, neokoukanou, v rámci žánru velmi neobvyklou. Abrams se navíc vydal do vod, kam ještě nikdo před ním nezamířil, film -ačkoliv samozřejmě nerealistický- působí osobitě, přímo vás vcucne, věřte, že dlouho jste se necítili a pravděpodobně dlouho nebudete, tak zůčastnění v příběhu, v akci, která je zatraceně cool. Mission Impossible III je další žánrový mezník.
Datum: 4.5.2006 23:13 | FILM: 
Autor: Štěpán Čermák