| Země: | USA
|
| Žánr: | Akční / Fantasy / Sci-fi / Thriller
|
| Rok: | 2006 |
| Režie: | Brett Ratner
|
| Scénář: | Simon Kinberg, Zak Penn
|
| Kamera: | Philippe Rousselot, Dante Spinotti
|
| Hudba: | John Powell
|
| Hrají: | Shawn Ashmore, Halle Berry, Kelsey Grammer, Hugh Jackman, Famke Janssen, Ian McKellen, Ellen Page, Anna Paquin, Rebecca Romijn, Patrick Stewart
|
CZE premiéra: 25.5.2006
X-men : Poslední vzdor
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotili 2 uživatelé )
Silias   |
Jiper |
. : Recenze
Překročit vysoko nastavenou laťku, kterou za sebou Bryan Singer zanechal, byl dost obtížný, ne-li nesplnitelný úkol. Brett Ratner na rozdíl od svého předchůdce nemá tak vytříbený styl vyprávění, stejně jako nedovede tak dobře manipulovat s příběhem. To všechno se na třetích X-menech projevilo a ačkoliv prvoplánově působí jejich námět nadmíru atraktivně, Ratner nemá tu sílu udržet všechno pohromadě.
Přesto, že to samozřejmě není jenom jeho vina a ostudná přímočarost příběhu je spíš problém scénáristy, budu všechnu vinu shazovat na něj. U X-menů se stalo po těch šesti letech zvykem, že nejde jen o čirou akci, ba naopak, hlavním hnacím motorem marvelovských příběhů jsou silné postavy, mezi kterými to neustále jiskří, které se doplňují a kolem nichž se točí příběh. S nástupem Ratnera se běh událostí mění. Děj celého filmu se stává přímočařejší, postavy jsou doplňujícím prvkem a celý koncept se mění v klasický letní biják bez větší hloubky. Aby to neznělo hned ze začátku špatně - třetí X-meni nejsou tak strašní, jak to zprvu může znít, v porovnání se svými předchůdci, které je zcela na místě, ale ztrácí svou původní sílu, hloubku a přitažlivost.
To všechno přesto, že příběhová koncepce se stále točí kolem jednoho a toho samého. Utlačovaní mutanti se dělí na dvě strany, které obě bojují skoro za to samé, jen s tím rozdílem, že si každá vybírá jiné prostředky, jak si své prosadit. Na jedné straně tedy stojí manipulátorský profesor Xavier, který svou takzvanou X-men skupinu učí soužití s lidmi, na druhé straně Magneto, který ze všeho nejvíc touží po nadvládě mutantů. Trochu stranou stojí lidé, kteří mají nahnáno jak z jedněch mutantů, tak z druhých a jedinou cestou z tohoto problému se jim zdá zázračný lék, který by měl vyřešit lidskou mutaci jednou provždy. Ano, koncepce je stále stejná, stále můžeme hledat krom základní zápletky také skrytá poselství o rasismu, utlačování menšin (Singer i McKellen by mohli vyprávět) a nekonečném boji za svobodu, v Ratnerově zpracování ale všechno jakoby ustupuje do pozadí a musí přenechat místo jiným prvkům vyprávění.
Je to jedna velká škoda, na druhou stranu ale nemůžeme někomu zazlívat, že něco točí po svém, ba naopak, a tak je namístě říct, že třetí mutantí dobrodružství je skvělý akční film, typický letní blockbuster, který v zábavě rozhodně nezklame. Objevuje se tu spousta nových postav, z nichž je každá i přes nevyužitý potenciál z diváckého hlediska nesmírně atraktivní, mutanti se začínají, stejně jako v komiksu, dělit podle levelů a všechno to má mnohem větší spád. Je ale větší spád k dobru, nebo naopak? V případě X-menů bych se přiklonil spíš k druhé možnosti, charaktery tu prostě potřebují více prostoru k rozvoji, stejně jako příběh potřebuje trochu záchytných a odpočinkových okamžiků. Ratnerův problém je hlavně to, že se strašně chvástá. Místo toho, aby nechal děj ladně plynout, ho horlivě popostrkává, všechno zkracuje na minimum a vypráví skutečně jen to, co je potřeba, aby se film vůbec hnul.
Díky tomu se vytrácí emociální síla klíčových momentů, vězte, že ve třetím díle se dočkáte mnohých úmrtí, kvůli Ratnerovic uspěchanému vyprávění ale tak trochu vyšumí do ztracena, stejně jako přiblblá teenagerská romantika, která šrotuje v hlavách mutantních studentů a která je tak zoufale oškubaná, až z toho bolí u srdce. Na druhou stranu se tu objevují silné momenty alespoň pro některé charaktery, hlavně zápletka mezi Xavierem a Jean Grey aka Phoenix, později mezi Loganem aka Wolverinem a znovu Jean, jejichž vztah nakonec mění tvář celého příběhu. Co Ratner strádá na hloubce a síle, to dohání akcí. Té je ve trojce oproti ostatním dílům požehnaně a přes to, že Ratner v ní pracuje jako rutinér, přecejen se chytá o něco lépe než Singer. Pro oba ale spočívaly priority v něčem úplně jiném.
Poslední vzdor je trochu epičtější, více využívá bojových schopností X-menů, na druhou stranu se ale topí v patosu a když už někdo promluví, zní to většinou poměrně špatně. A teď mluvím o všech dialozích. Postavy už nejsou tak cool, jak bývaly a je to právě ztrátou hloubky a větší charakternosti, což jim ubírá na divácké atraktivnosti a čímž strádá celý snímek. I přes to všechno je ale Poslední vzdor pěkný komiksový film, který možná mnohé zklame, na druhou stranu ale mnohým udělá radost. Ačkoliv jsem měl rád Singerovic X-universum, Ratnerovi říkám smělé ano, ačkoliv nechci, aby se kdy k X-menům vracel. Už tak z jeho práce krom nadšení čiší zjevné neumětelství a všichni víme, co převládne, pokud nadšení vyprchá. Poslední X-meni jsou bezva, je to príma „komiksovej akčňák“, ale nikdy se nevyrovná svým předchůdcům. Rozhodně ale stojí za to, se na něj podívat, jeden a půl hodiny života za to stojí. O nic tím nepřijdete.
Mimochodem: český překlad je naprosto otřesná práce, takže se snažte o vlastní podání. A počkejte si na konec titulků!
Překročit vysoko nastavenou laťku, kterou za sebou Bryan Singer zanechal, byl dost obtížný, ne-li nesplnitelný úkol. Brett Ratner na rozdíl od svého předchůdce nemá tak vytříbený styl vyprávění, stejně jako nedovede tak dobře manipulovat s příběhem. To všechno se na třetích X-menech projevilo a ačkoliv prvoplánově působí jejich námět nadmíru atraktivně, Ratner nemá tu sílu udržet všechno pohromadě.
Přesto, že to samozřejmě není jenom jeho vina a ostudná přímočarost příběhu je spíš problém scénáristy, budu všechnu vinu shazovat na něj. U X-menů se stalo po těch šesti letech zvykem, že nejde jen o čirou akci, ba naopak, hlavním hnacím motorem marvelovských příběhů jsou silné postavy, mezi kterými to neustále jiskří, které se doplňují a kolem nichž se točí příběh. S nástupem Ratnera se běh událostí mění. Děj celého filmu se stává přímočařejší, postavy jsou doplňujícím prvkem a celý koncept se mění v klasický letní biják bez větší hloubky. Aby to neznělo hned ze začátku špatně - třetí X-meni nejsou tak strašní, jak to zprvu může znít, v porovnání se svými předchůdci, které je zcela na místě, ale ztrácí svou původní sílu, hloubku a přitažlivost.
To všechno přesto, že příběhová koncepce se stále točí kolem jednoho a toho samého. Utlačovaní mutanti se dělí na dvě strany, které obě bojují skoro za to samé, jen s tím rozdílem, že si každá vybírá jiné prostředky, jak si své prosadit. Na jedné straně tedy stojí manipulátorský profesor Xavier, který svou takzvanou X-men skupinu učí soužití s lidmi, na druhé straně Magneto, který ze všeho nejvíc touží po nadvládě mutantů. Trochu stranou stojí lidé, kteří mají nahnáno jak z jedněch mutantů, tak z druhých a jedinou cestou z tohoto problému se jim zdá zázračný lék, který by měl vyřešit lidskou mutaci jednou provždy. Ano, koncepce je stále stejná, stále můžeme hledat krom základní zápletky také skrytá poselství o rasismu, utlačování menšin (Singer i McKellen by mohli vyprávět) a nekonečném boji za svobodu, v Ratnerově zpracování ale všechno jakoby ustupuje do pozadí a musí přenechat místo jiným prvkům vyprávění.
Je to jedna velká škoda, na druhou stranu ale nemůžeme někomu zazlívat, že něco točí po svém, ba naopak, a tak je namístě říct, že třetí mutantí dobrodružství je skvělý akční film, typický letní blockbuster, který v zábavě rozhodně nezklame. Objevuje se tu spousta nových postav, z nichž je každá i přes nevyužitý potenciál z diváckého hlediska nesmírně atraktivní, mutanti se začínají, stejně jako v komiksu, dělit podle levelů a všechno to má mnohem větší spád. Je ale větší spád k dobru, nebo naopak? V případě X-menů bych se přiklonil spíš k druhé možnosti, charaktery tu prostě potřebují více prostoru k rozvoji, stejně jako příběh potřebuje trochu záchytných a odpočinkových okamžiků. Ratnerův problém je hlavně to, že se strašně chvástá. Místo toho, aby nechal děj ladně plynout, ho horlivě popostrkává, všechno zkracuje na minimum a vypráví skutečně jen to, co je potřeba, aby se film vůbec hnul.
Díky tomu se vytrácí emociální síla klíčových momentů, vězte, že ve třetím díle se dočkáte mnohých úmrtí, kvůli Ratnerovic uspěchanému vyprávění ale tak trochu vyšumí do ztracena, stejně jako přiblblá teenagerská romantika, která šrotuje v hlavách mutantních studentů a která je tak zoufale oškubaná, až z toho bolí u srdce. Na druhou stranu se tu objevují silné momenty alespoň pro některé charaktery, hlavně zápletka mezi Xavierem a Jean Grey aka Phoenix, později mezi Loganem aka Wolverinem a znovu Jean, jejichž vztah nakonec mění tvář celého příběhu. Co Ratner strádá na hloubce a síle, to dohání akcí. Té je ve trojce oproti ostatním dílům požehnaně a přes to, že Ratner v ní pracuje jako rutinér, přecejen se chytá o něco lépe než Singer. Pro oba ale spočívaly priority v něčem úplně jiném.
Poslední vzdor je trochu epičtější, více využívá bojových schopností X-menů, na druhou stranu se ale topí v patosu a když už někdo promluví, zní to většinou poměrně špatně. A teď mluvím o všech dialozích. Postavy už nejsou tak cool, jak bývaly a je to právě ztrátou hloubky a větší charakternosti, což jim ubírá na divácké atraktivnosti a čímž strádá celý snímek. I přes to všechno je ale Poslední vzdor pěkný komiksový film, který možná mnohé zklame, na druhou stranu ale mnohým udělá radost. Ačkoliv jsem měl rád Singerovic X-universum, Ratnerovi říkám smělé ano, ačkoliv nechci, aby se kdy k X-menům vracel. Už tak z jeho práce krom nadšení čiší zjevné neumětelství a všichni víme, co převládne, pokud nadšení vyprchá. Poslední X-meni jsou bezva, je to príma „komiksovej akčňák“, ale nikdy se nevyrovná svým předchůdcům. Rozhodně ale stojí za to, se na něj podívat, jeden a půl hodiny života za to stojí. O nic tím nepřijdete.
Mimochodem: český překlad je naprosto otřesná práce, takže se snažte o vlastní podání. A počkejte si na konec titulků!
Datum: 25.5.2006 21:12 | FILM:
Autor: Štěpán Čermák