| Země: | USA
|
| Žánr: | Animovaný / Komedie / Rodinný
|
| Rok: | 2007 |
| Režie: | Brad Bird, Jan Pinkava
|
| Scénář: | Emily Cook, Kathy Greenberg, Jan Pinkava
|
| Hudba: | Michael Giacchino
|
| Hrají: | Brad Garrett, Patton Oswalt, John Ratzenberger, David Schwimmer
|
CZE premiéra: 13.9.2007
Ratatouille
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotilo 6 uživatelů )
Jiper   |
Antee |
Silias |
Toren1 |
Yetti |
. : Recenze
Poslední animované snímky byly, až na pár výjimek, odstrašujícím příkladem zábavy. Nekonečně se opakující zvířátka z Divočiny nebo Madagaskaru spolu s obřím třetím Shrekem mě donutili sáhnout do polic pro starou dobrou jistotu pravěkého Příběhu hraček. Nedávné Divoké vlny sice překvapily, ale Spláchnutej? Bohužel průměr, ač je od Aartmanů. Ač se dá říci, že oproti loňskému roku byl na kvalitnější animáky letošek hojnější, stejně je to bída. Ratatouille vypadala od začátku jako další krysí film se stupidní uměle našroubovanou zápletkou a spoustou laciných neustále dokola opakovaných žertů. To by ale za režií nesměl stát Brad Bird.
Režisér, který se prosekal Simpsonovými přes Iron Gianta k Úžasňákům si může doma lebedit s Oscarem ve vitrínce. Pro někoho byli Úžasňákovi naprostou bombou, u mě fungovali tři shlédnutí. Pak šla zábava do kopru. Možná za pár let. Pro animované pohádky ale znamenala super rodinka zvrat. První animák vyprávějící čistě o lidech otevřel Bradovi bránu k jakémukoli animáku, o který si řekne. Nasadit film o hlodavcích pár měsíců po aartmanovské záležitosti je mírně řečeno riskantní tah. Brad si byl ale kvalitami svého dítka očividně naprosto jist.
Znáte to… jste krysa a máte hlad. Přerostlá lidská havěť, váš předepsaný úhlavní nepřítel, si vůbec neváží jídla a stává se každým dnem vaším štědrým chlebodárcem. Nacpané popelnice zkažených, nedojedených, nechutnajících jídel je rájem pro… ostatní krysy. Nechutná vám každodenní odpadková strava podobná školním jídelnám (možná některým křivdím) a začnete se poohlížet po jinačí jakosti. Co takhle pětihvězdičková kuchyně v centru Paříže?
Pěkných, hned neokoukatelných pohádek za poslední léta bychom mohli spočítat na prstech rukou. Zajímavé scénáře chybí, charakterní postavy mizí a neustále dokola opakující se skupina stejných zvířátek nebo tučňáků (nehledě na Happy Feet 2 v budoucnu) je děsivý stín posledních premiér. Ratatouille se může pyšnit osobitým hlavním hrdinou, skvělými nápady, jistou infantilní dospělostí a příjemnou zápletkou. Nevyhneme se honičce v myší perspektivě ani smolaři či troubovi příběhu, ale ti k pohádce odjakživa patřili. Osobitý duch kuchyně a propracované pohyby krys jsou zdařilé stejně jako střih a kamera. Žádné kýčovité dialogy a našroubovaný humor plný pošťuchování a dupání na nohu. Velmi jemný, ale skvělý humor bych přirovnal ke staré Pixarovské škole (tím už dneska je právě Příběh hraček). Jak těžký život má krysa s talentem kuchařských mistrů? (Na co se to vůbec ptám?:)
Rád bych se vyhnul recenzentskému „vaření“. Napsal jsem pár textů s „přidáme trochu onoho a vyjde nám tohle“, ale právě Ratatouille si o kuchařskou recenzi přímo říká. Nemám ve zvyku dávat pět hvězdiček pohádce a svůj postoj k nim ani měnit nebudu. Ratatouille je ale nejpříjemnější příběh ze světa animovaných, kterého se nám v posledních pár měsících dostalo. O konkurenci s Kořením života, které bylo uvedeno u nás stejně (viz. poslední recenze) se nedá ani bavit. Krysy ode mě dostanou 4 hvězdičky za film a pár pomyslných dalších za kuchařské umění Brada Birda, který ukázal, že VAŘIT MŮŽE KAŽDÝ. RA-TA-TO-EE!
Poslední animované snímky byly, až na pár výjimek, odstrašujícím příkladem zábavy. Nekonečně se opakující zvířátka z Divočiny nebo Madagaskaru spolu s obřím třetím Shrekem mě donutili sáhnout do polic pro starou dobrou jistotu pravěkého Příběhu hraček. Nedávné Divoké vlny sice překvapily, ale Spláchnutej? Bohužel průměr, ač je od Aartmanů. Ač se dá říci, že oproti loňskému roku byl na kvalitnější animáky letošek hojnější, stejně je to bída. Ratatouille vypadala od začátku jako další krysí film se stupidní uměle našroubovanou zápletkou a spoustou laciných neustále dokola opakovaných žertů. To by ale za režií nesměl stát Brad Bird.
Režisér, který se prosekal Simpsonovými přes Iron Gianta k Úžasňákům si může doma lebedit s Oscarem ve vitrínce. Pro někoho byli Úžasňákovi naprostou bombou, u mě fungovali tři shlédnutí. Pak šla zábava do kopru. Možná za pár let. Pro animované pohádky ale znamenala super rodinka zvrat. První animák vyprávějící čistě o lidech otevřel Bradovi bránu k jakémukoli animáku, o který si řekne. Nasadit film o hlodavcích pár měsíců po aartmanovské záležitosti je mírně řečeno riskantní tah. Brad si byl ale kvalitami svého dítka očividně naprosto jist.
Znáte to… jste krysa a máte hlad. Přerostlá lidská havěť, váš předepsaný úhlavní nepřítel, si vůbec neváží jídla a stává se každým dnem vaším štědrým chlebodárcem. Nacpané popelnice zkažených, nedojedených, nechutnajících jídel je rájem pro… ostatní krysy. Nechutná vám každodenní odpadková strava podobná školním jídelnám (možná některým křivdím) a začnete se poohlížet po jinačí jakosti. Co takhle pětihvězdičková kuchyně v centru Paříže?
Pěkných, hned neokoukatelných pohádek za poslední léta bychom mohli spočítat na prstech rukou. Zajímavé scénáře chybí, charakterní postavy mizí a neustále dokola opakující se skupina stejných zvířátek nebo tučňáků (nehledě na Happy Feet 2 v budoucnu) je děsivý stín posledních premiér. Ratatouille se může pyšnit osobitým hlavním hrdinou, skvělými nápady, jistou infantilní dospělostí a příjemnou zápletkou. Nevyhneme se honičce v myší perspektivě ani smolaři či troubovi příběhu, ale ti k pohádce odjakživa patřili. Osobitý duch kuchyně a propracované pohyby krys jsou zdařilé stejně jako střih a kamera. Žádné kýčovité dialogy a našroubovaný humor plný pošťuchování a dupání na nohu. Velmi jemný, ale skvělý humor bych přirovnal ke staré Pixarovské škole (tím už dneska je právě Příběh hraček). Jak těžký život má krysa s talentem kuchařských mistrů? (Na co se to vůbec ptám?:)
Rád bych se vyhnul recenzentskému „vaření“. Napsal jsem pár textů s „přidáme trochu onoho a vyjde nám tohle“, ale právě Ratatouille si o kuchařskou recenzi přímo říká. Nemám ve zvyku dávat pět hvězdiček pohádce a svůj postoj k nim ani měnit nebudu. Ratatouille je ale nejpříjemnější příběh ze světa animovaných, kterého se nám v posledních pár měsících dostalo. O konkurenci s Kořením života, které bylo uvedeno u nás stejně (viz. poslední recenze) se nedá ani bavit. Krysy ode mě dostanou 4 hvězdičky za film a pár pomyslných dalších za kuchařské umění Brada Birda, který ukázal, že VAŘIT MŮŽE KAŽDÝ. RA-TA-TO-EE!
Datum: 17.9.2007 21:16 | FILM:
Autor: Jiří Sádek