| Země: | USA
|
| Žánr: | Drama / Fantasy / Komedie
|
| Rok: | 2006 |
| Režie: | Frank Coraci
|
| Scénář: | Steve Koren, Mark O'Keefe
|
| Kamera: | Dean Semler
|
| Hudba: | Rupert Gregson-Williams
|
| Hrají: | Sean Astin, Kate Beckinsale, Joseph Castanon, David Hasselhoff, Jonah Hill, Jake Hoffman, Julie Kavner, Tatum McCann, Adam Sandler, Christopher Walken, Henry Winkler
|
CZE premiéra: 21.9.2006
Klik - život na dálkové ovládání
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotil 1 uživatel )
Antee   |
. : Recenze
Komediálních filmů s Adamem Sandlerem v hlavní roli je hromada, všechny jsou většinou na jedno brdo, nicméně všechny mají velikou diváckou základnu, která se zdá být ochotná akceptovat jakékoliv excesy, typy námětů a jiné změny, aníž by se zužovala. Život na dálkové ovládání se mezi jeho jednotvárnou tvorbu dá zařadit, aniž by z ní bůhvíjak vyčuhoval, jenže ... hledej Šmudlo, hledej.
Je to jednoduché jak facka - hlavní postava je milující otec, jehož jediná chybka je fakt, že díky práci (architekt) si lásku ke své rodině neuvědomuje, tudíž jí skoro neopětuje. Všímá si toho manželka (Kate Beckinsale), trochu si to uvědomují dvě děti, jen pes má na starosti něco jiného (konkrétně velkou žlutou kachnu...plyšovou). Napytel je, že Adamovy pracovitosti si nevšímá ani šéf (comeback Davida Hasselhoffa na stříbrná plátna), takže jeho život je tak trochu na nic. Navíc ty pitomé ovladače...každý je na něco jiného, identifikovat ten potřebný je ale mission impossible. Řešení se zdá být idea univerzálního ovladače, který by zmákl všechno najednou. A hádejte co...jeden takový existuje.
Ovladač je ale univerzální až moc, krom televize totiž umí tlumit i děti, krom DVDčka umí přetáčet i hádky, nebo dokonce životní etapy. Taková třešnička na dortu je menu, kde se retrospektivně můžete podívat na jakékoliv okamžiky svého života se strašidelným komentářem James Earl Jonese (I am your father...nic?...no přece Lord Vader).
Sama idea aplikování zmanipulovatelné filmové reality, kterou nám nabízejí multimediální centra a disky na filmový pás, který ale interaktivně neovlivňujete vy, nýbrž hlavní postavy (leč ty neovlivňují prezentovaný materiál, ale vlastní realitu), je originální dost na to, aby stála za povšimnutí. Film ukazuje, jak je dnes film zmanipulovatelný divákem, který může upravovat jeho posloupnost, jeho délku, jak je film prezentovaný různým způsobem různě vyznívající atd. Úspěšně byste mohli hledat i alegorii dnešního způsobu života, jak je hektický, jak manipuluje s lidskou osobností a jak vás tvrdost reality může rozdrtit pouhým mrknutím. Sandlerův život se totiž ze začátku, kdy přeskakuje všechny špatné části své reality, zdá být bezchybný. Jenže všechno má své ale.
Klik by se dalo rozdělit na dvě poloviny, lehce definovatelné: jedna je humorná, kde se všechno zdá být O.K, kde je prostor pro pár vydařených vtípků a druhá, která se překvapivě z komedie zvrtne v existenciální drama. Pokud vás něco takového přistihne nepřipravené, může dojít až na slzy. Egoistická honba za kariérou, která chtě nechtě potkává nás všechny, totiž hlavní postavě trochu zamíchá kartama, přidejte do toho poruchu ovladače, který teď přeskakuje co může, a během pár minut se vám celý život otočí naruby. V ten okamžik se normální život postavy začne zkracovat a urychlovat tak, že se časově srovná s naší realitou - Sandlerův charakter tak prožije doslova celý život, tedy až do smrti, během pár minut, prožívá ho stejně dlouho, jako (jeho život) prožíváme my. Dochází tu k zajímavému pohledu na filmový svět - kdybyste sledovali nějaký biografický film, byli byste jím provedeni pomocí prostřihů a sledovali tak hrdinův celý život. Naše postava prožívá to samé, až na to, že sleduje svůj příběh a prakticky ho není schopen ovlivnit. A my přitom sledujeme jeho.
Uvědomovat si takové spojitosti a skryté odkazy je u komedie ne obtížné, ale spíš zbytečné, stále se mluví o komedii (ačkoliv bych jí s klidem za drama označil a neměl s tím problém), o filmu, který má v prvé řadě pobavit. Tento úkol Klik splňuje a pokud jste praštěný snílek, budete se bavit tuplem. Většina gagů je povedená, Sandler předvádí klasický výkon, který pro zábavu stačí, jednoznačně vyčuhuje hlavně král vedlejších rolí Christopher Walken v roli prodavače ovladačů (ba i něčeho více).
Život na dálkové ovládání je takový zvláštní a zajímavý paskvil, drobátko může zklamat konec, který už už vypadá, že dopadne jinak než většina jeho kolegů (tedy štastně až do smrti), aby tak opravdu skončil a začal jinou kapitolu tím samým kýčem. Komedie je to ale vcelku nadprůměrná, plná zajímavých herců (Sandler hold umí shromažďovat), kteří si natáčení zjevně užívali. Nakonec ani není škoda, že uvolněnou zábavu vystřídá v druhé polovině lehce dramatická sekce, která se dokonce snaží být přes veškerý patos poučná.
Suma sumárum je ale nová sandlerovka příjemným filmem, zajímavě novátorským a jako nad málo komediemi podobného typu se nad ním můžete i zamyslet. Hlavní je být připravený na nejhorší, pak už může být jenom dobře.
Komediálních filmů s Adamem Sandlerem v hlavní roli je hromada, všechny jsou většinou na jedno brdo, nicméně všechny mají velikou diváckou základnu, která se zdá být ochotná akceptovat jakékoliv excesy, typy námětů a jiné změny, aníž by se zužovala. Život na dálkové ovládání se mezi jeho jednotvárnou tvorbu dá zařadit, aniž by z ní bůhvíjak vyčuhoval, jenže ... hledej Šmudlo, hledej.
Je to jednoduché jak facka - hlavní postava je milující otec, jehož jediná chybka je fakt, že díky práci (architekt) si lásku ke své rodině neuvědomuje, tudíž jí skoro neopětuje. Všímá si toho manželka (Kate Beckinsale), trochu si to uvědomují dvě děti, jen pes má na starosti něco jiného (konkrétně velkou žlutou kachnu...plyšovou). Napytel je, že Adamovy pracovitosti si nevšímá ani šéf (comeback Davida Hasselhoffa na stříbrná plátna), takže jeho život je tak trochu na nic. Navíc ty pitomé ovladače...každý je na něco jiného, identifikovat ten potřebný je ale mission impossible. Řešení se zdá být idea univerzálního ovladače, který by zmákl všechno najednou. A hádejte co...jeden takový existuje.
Ovladač je ale univerzální až moc, krom televize totiž umí tlumit i děti, krom DVDčka umí přetáčet i hádky, nebo dokonce životní etapy. Taková třešnička na dortu je menu, kde se retrospektivně můžete podívat na jakékoliv okamžiky svého života se strašidelným komentářem James Earl Jonese (I am your father...nic?...no přece Lord Vader).
Sama idea aplikování zmanipulovatelné filmové reality, kterou nám nabízejí multimediální centra a disky na filmový pás, který ale interaktivně neovlivňujete vy, nýbrž hlavní postavy (leč ty neovlivňují prezentovaný materiál, ale vlastní realitu), je originální dost na to, aby stála za povšimnutí. Film ukazuje, jak je dnes film zmanipulovatelný divákem, který může upravovat jeho posloupnost, jeho délku, jak je film prezentovaný různým způsobem různě vyznívající atd. Úspěšně byste mohli hledat i alegorii dnešního způsobu života, jak je hektický, jak manipuluje s lidskou osobností a jak vás tvrdost reality může rozdrtit pouhým mrknutím. Sandlerův život se totiž ze začátku, kdy přeskakuje všechny špatné části své reality, zdá být bezchybný. Jenže všechno má své ale.
Klik by se dalo rozdělit na dvě poloviny, lehce definovatelné: jedna je humorná, kde se všechno zdá být O.K, kde je prostor pro pár vydařených vtípků a druhá, která se překvapivě z komedie zvrtne v existenciální drama. Pokud vás něco takového přistihne nepřipravené, může dojít až na slzy. Egoistická honba za kariérou, která chtě nechtě potkává nás všechny, totiž hlavní postavě trochu zamíchá kartama, přidejte do toho poruchu ovladače, který teď přeskakuje co může, a během pár minut se vám celý život otočí naruby. V ten okamžik se normální život postavy začne zkracovat a urychlovat tak, že se časově srovná s naší realitou - Sandlerův charakter tak prožije doslova celý život, tedy až do smrti, během pár minut, prožívá ho stejně dlouho, jako (jeho život) prožíváme my. Dochází tu k zajímavému pohledu na filmový svět - kdybyste sledovali nějaký biografický film, byli byste jím provedeni pomocí prostřihů a sledovali tak hrdinův celý život. Naše postava prožívá to samé, až na to, že sleduje svůj příběh a prakticky ho není schopen ovlivnit. A my přitom sledujeme jeho.
Uvědomovat si takové spojitosti a skryté odkazy je u komedie ne obtížné, ale spíš zbytečné, stále se mluví o komedii (ačkoliv bych jí s klidem za drama označil a neměl s tím problém), o filmu, který má v prvé řadě pobavit. Tento úkol Klik splňuje a pokud jste praštěný snílek, budete se bavit tuplem. Většina gagů je povedená, Sandler předvádí klasický výkon, který pro zábavu stačí, jednoznačně vyčuhuje hlavně král vedlejších rolí Christopher Walken v roli prodavače ovladačů (ba i něčeho více).
Život na dálkové ovládání je takový zvláštní a zajímavý paskvil, drobátko může zklamat konec, který už už vypadá, že dopadne jinak než většina jeho kolegů (tedy štastně až do smrti), aby tak opravdu skončil a začal jinou kapitolu tím samým kýčem. Komedie je to ale vcelku nadprůměrná, plná zajímavých herců (Sandler hold umí shromažďovat), kteří si natáčení zjevně užívali. Nakonec ani není škoda, že uvolněnou zábavu vystřídá v druhé polovině lehce dramatická sekce, která se dokonce snaží být přes veškerý patos poučná.
Suma sumárum je ale nová sandlerovka příjemným filmem, zajímavě novátorským a jako nad málo komediemi podobného typu se nad ním můžete i zamyslet. Hlavní je být připravený na nejhorší, pak už může být jenom dobře.
Datum: 24.9.2006 23:55 | FILM:
Autor: Štěpán Čermák