| Rok: | 2000 |
"Kriminálka Las Vegas"
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotil 1 uživatel )
Psema   |
. : Recenze
Pokud zavítáte do Las Vegas, máte několik možností, jak si užít nevázanou zábavu. Můžete prohrát celoroční plat v místních kasinech, opít se s bandou kamarádů do němoty v jakémkoliv ze stovek přilehlých barů, koupit si na večer sexy společnici, a pakliže jste šikovní, zvládnout všechno najednou. Jen si dejte pozor, abyste během řádění nikoho nezabili, protože jakmile se k vašemu přestupku přimotá Gil Grissom a jeho tým forenzních detektivů, můžete si být jistí, že se budete pár let dívat na okolní svět skrze mříže oblastního vězení. Gil je totiž borec. Ještě aby ne, když vyšel z hlavy Jerryho Bruckheimera, který vždycky věděl, co je trendy a co chce obyčejný divák vidět, když mu skonči šichta v práci a má chuť na trochu té popcornově nevinné zábavy.
Gil je hlava místního policejního oddělení, které na rozdíl od spousty jiných ústředen řeší případy striktně na základě logického myšlení, vědeckých postupů a důkladného prohlédnutí místa činu. A když myslím důkladného, tak tím myslím opravdu precizní zkoumání každého milimetru podlahy, kde by se mohl nacházet usvědčující důkaz v podobě mastné stopy po neumytém vlasu. Grissomovi a jeho jednotce školených profíků neunikne nic. Měli jste včera špatnou náladu? Dali jste si před spaním panáka? Zakopli jste při cestě do postele třikrát o misku s kočičím žrádlem? I takové maličkosti mohou hrát v případě vyšetřování důležitou roli a Grissom je schopný dát si dvě a dvě dohromady z kapky vody a zaschlé skvrny od kečupu na zánovním gauči.
A to způsobem, který není ani trochu únavný a který mu budete baštit se sanicí otevřenou dokořán. Proč? Protože způsob, jakým vyšetřování probíhá, je na míle vzdálený klasickému schématu televizních kriminálních pořadů. Grissom nikoho nevyslýchá, ani se za nikým nehoní. Raději se zavře v laboratoři, připojí dva kabely k nakládané okurce a přijde na způsob, jak usvědčit pachatele, aniž by s ním musel vůbec mluvit. Člověk by dokonce věřil tomu, kdyby si z ranních cereálií a hrnku mléka udělal lokalizátor a pátral po zločincích během sledování zpráv ve Snídani s Novou. A to všechno díky Bruckheimerovi, který zase jednou vytáhl ze šuplíku kamerové filtry a rozhodl se, že už bylo dost obyčejných detektivek, kde se pořád mluví a nic není dostatečně „cool“.
Bruckheimer voperoval do televize styl, se kterým dvě dekády válcoval filmovou produkci Hollywoodu. V jeho podání nejsou detektivové nudní patroni s knírkem svatebního podvodníka a v žádném případě nemají dvacet kilo nadváhy. Tihle nosí sluneční brýle od Armaniho, mají na břiše pekáč buchet (William Petersen tenhle handicap vyvažuje charismatem), před úvodní znělkou zásadně říkají údernou hlášku a jejich image a metody mají zatraceně daleko k obecné představě o chemicích, kteří by velenudným rozborem kapky krve zabili i slona v říji. Jerry důkladně dohlíží na to, aby každý nález zabral efektní makrodetail, aby výklad Grissoma či kohokoliv jiného vizuálně dokreslovalo efektní CGI a diváka zavaloval dostatečně velký počet cizích slovíček, jimž sice vůbec nerozumí, ale má pocit, že se při sledování televize něčemu učí.
Tohle schéma funguje už desátým rokem, dalo vzniknout dvěma velmi úspěšným odnožím z New Yorku a Miami, a jak se zdá, zřejmě přežije i odchod geniálního Petersena, jemuž zkoumání mrtvol přestalo vonět, a rozhodl se dát si menší pauzu. S nastupivším Lawrencem Fishburnem sice Kriminálka ztratila na své výsadě, kterou byla Grissomova jedinečnost, ale Fishburne jde na věc z trochu jiného úhlu a dodal seriálu nový říz a šťávu. Tv Nova právě brousí osmou sezónu, takže pokud začnete koukat hned (znalost kompletního seriálu není smrtelně nutná), stihnete nejen jedno z nejlepších sezónních finále, ale i Grissomův odchod do důchodu. Především však dostanete zatraceně stylovou kriminálku. A o to jde v první řadě.
Pokud zavítáte do Las Vegas, máte několik možností, jak si užít nevázanou zábavu. Můžete prohrát celoroční plat v místních kasinech, opít se s bandou kamarádů do němoty v jakémkoliv ze stovek přilehlých barů, koupit si na večer sexy společnici, a pakliže jste šikovní, zvládnout všechno najednou. Jen si dejte pozor, abyste během řádění nikoho nezabili, protože jakmile se k vašemu přestupku přimotá Gil Grissom a jeho tým forenzních detektivů, můžete si být jistí, že se budete pár let dívat na okolní svět skrze mříže oblastního vězení. Gil je totiž borec. Ještě aby ne, když vyšel z hlavy Jerryho Bruckheimera, který vždycky věděl, co je trendy a co chce obyčejný divák vidět, když mu skonči šichta v práci a má chuť na trochu té popcornově nevinné zábavy.
Gil je hlava místního policejního oddělení, které na rozdíl od spousty jiných ústředen řeší případy striktně na základě logického myšlení, vědeckých postupů a důkladného prohlédnutí místa činu. A když myslím důkladného, tak tím myslím opravdu precizní zkoumání každého milimetru podlahy, kde by se mohl nacházet usvědčující důkaz v podobě mastné stopy po neumytém vlasu. Grissomovi a jeho jednotce školených profíků neunikne nic. Měli jste včera špatnou náladu? Dali jste si před spaním panáka? Zakopli jste při cestě do postele třikrát o misku s kočičím žrádlem? I takové maličkosti mohou hrát v případě vyšetřování důležitou roli a Grissom je schopný dát si dvě a dvě dohromady z kapky vody a zaschlé skvrny od kečupu na zánovním gauči.
A to způsobem, který není ani trochu únavný a který mu budete baštit se sanicí otevřenou dokořán. Proč? Protože způsob, jakým vyšetřování probíhá, je na míle vzdálený klasickému schématu televizních kriminálních pořadů. Grissom nikoho nevyslýchá, ani se za nikým nehoní. Raději se zavře v laboratoři, připojí dva kabely k nakládané okurce a přijde na způsob, jak usvědčit pachatele, aniž by s ním musel vůbec mluvit. Člověk by dokonce věřil tomu, kdyby si z ranních cereálií a hrnku mléka udělal lokalizátor a pátral po zločincích během sledování zpráv ve Snídani s Novou. A to všechno díky Bruckheimerovi, který zase jednou vytáhl ze šuplíku kamerové filtry a rozhodl se, že už bylo dost obyčejných detektivek, kde se pořád mluví a nic není dostatečně „cool“.
Bruckheimer voperoval do televize styl, se kterým dvě dekády válcoval filmovou produkci Hollywoodu. V jeho podání nejsou detektivové nudní patroni s knírkem svatebního podvodníka a v žádném případě nemají dvacet kilo nadváhy. Tihle nosí sluneční brýle od Armaniho, mají na břiše pekáč buchet (William Petersen tenhle handicap vyvažuje charismatem), před úvodní znělkou zásadně říkají údernou hlášku a jejich image a metody mají zatraceně daleko k obecné představě o chemicích, kteří by velenudným rozborem kapky krve zabili i slona v říji. Jerry důkladně dohlíží na to, aby každý nález zabral efektní makrodetail, aby výklad Grissoma či kohokoliv jiného vizuálně dokreslovalo efektní CGI a diváka zavaloval dostatečně velký počet cizích slovíček, jimž sice vůbec nerozumí, ale má pocit, že se při sledování televize něčemu učí.
Tohle schéma funguje už desátým rokem, dalo vzniknout dvěma velmi úspěšným odnožím z New Yorku a Miami, a jak se zdá, zřejmě přežije i odchod geniálního Petersena, jemuž zkoumání mrtvol přestalo vonět, a rozhodl se dát si menší pauzu. S nastupivším Lawrencem Fishburnem sice Kriminálka ztratila na své výsadě, kterou byla Grissomova jedinečnost, ale Fishburne jde na věc z trochu jiného úhlu a dodal seriálu nový říz a šťávu. Tv Nova právě brousí osmou sezónu, takže pokud začnete koukat hned (znalost kompletního seriálu není smrtelně nutná), stihnete nejen jedno z nejlepších sezónních finále, ale i Grissomův odchod do důchodu. Především však dostanete zatraceně stylovou kriminálku. A o to jde v první řadě.
Datum: 4.11.2009 13:44 | FILM:
Autor: Petr Semecký