| Rok: | 2009 |
CZE premiéra: 24.9.2009

. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotil 1 uživatel )
Psema ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
. : Recenze
Možnost pořádně vychválit český film se nenaskýtá zrovna často, většinou místní pokusy budí spíš touhu co nejrychleji utéct a nechat si vymýt mozek, nebo se při nich alespoň dobře baví. Ne tak u Protektora, i když na první pohled se jeví stejně potenciálně průserově jako libovolný domácí produkt. Zase retro podívaná, v jejím centru pár, který musí čelit problémům, jenže tentokrát není nutné propadat beznaději, protože už nezvyklé úvodní titulky podbarvené výbornou hudbou ukazují, že tady je laťka nasazena hodně vysoko. A tenhle pocit naštěstí nezmizí do chvíle, než se objeví titulky závěrečné.

Manželé Hanka a Emil, konec třicátých let. Hana je krásná a úspěšná herečka, která má tu největší slávu před sebou, na kterou si dělá zálusk nejeden vilný muž a manžel se tak pořád musí držet na pozoru. Jenže je taky židovka. A nadcházející německá okupace jí zavírá dveře ke kariéře, rozhlasový reportér Emil naopak po karierním žebříčku příkladně stoupá a stává se tak slavnou osobností, jakou měla být Hana, která samozřejmě svůj úděl velmi těžko snáší. Komu by se taky líbilo nemoct jít do kina, normální restaurace, do veřejných dopravních prostředků a přitom se snažit nepřipadat si méněcenně. Ani hrdinka tuhle pasivní roli nechce přijmout, ale pokud nechce uškodit manželovi, musí si dělat výlety tajně a s blonďatou árijskou parukou. Jenže nebezpečí chutná velmi opojně, Hana činí stále odvážnější vycházky (viz fantastické focení s cedulkami) a Emil místo toho, aby svou ženu chránil před možným nebezpečím, chrání spíš už jenom sebe.

Protektor je bez přehánění podívanou, na kterou by mohla být pyšná jakákoliv země na světě. Svěží ale zároveň autentickou, ve správných místech neuvěřitelně naléhavou, pěkně odsýpající, neroztáhnutou, ale s dostatečným časem na vysvětlení. Přitom nepolopatickou, spoléhající na diváka, že mu nějaké věci prostě dojdou, citlivou i pořádně nabušenou. Zkrátka výbornou. Zásluhu na tom mají skoro rovnoměrně všechny složky, jenže nevypíchnout herce a hudbu prostě nejde. Elektronické uskupení Midi Lidi by se mohlo zdát jako naprosto šílená volba pro film odehrávající se na přelomu třicátých a čtyřicátých let. Jenže vytvořili směs fantasticky úderných motivů a skladeb vycházejících z dobových melodií, takže i přes jasně patrnou elekroniku atmosféru filmu akorát mnohokrát zesilují a neničí. Mimochodem, pár tracků je ke stažení na oficiálních stránkách snímku.

Samá chvála by se dala napsat i na již zmíněné herecké obsazení, na pár v hlavních rolích byly logicky největší nároky a s velkým nadhledem obstáli oba, ale přesto si víc zaslouží vychválit Jana Plodková. Nejen proto, že dosud v podstatě neměla možnost se projevit (například v roli vlhkého vlakového snu Jana Svěráka, přičemž Marek Daniel je už poměrně otrkaným obličejem jak ve filmech, tak na divadle), ale protože její role byla o něco náročnější a opravdu famózně ji zvládla. Na plakátovou otázku 'co všechno jste ochotni zradit pro lásku?' herci dolují opravdu uvěřitelné dramatické emoce, a to je něco, co by se v našich končinách mělo vyvažovat zlatem. Srovnávání s Ševčíkovým Normalem mi přijde poměrně irelevantní, pokud fakta pro porovnání tvoří akorát vizuální retro hody, originalita, skvělí herci a to, že jsou to oba výborné filmy :)

Že Českou republiku bude v Oscarovém klání zastupovat právě Protektor je jistě šťastnou volbou, i když rekordy návštěvnosti opravdu netrhá. O prvním víkendu i přes velmi příznivé recenze přilákal jen lehce přes osm tisíc diváků, u takhle skvělého snímku je to obrovská škoda. Takže milí a drazí čtenáři, pokud budete mít necelé dvě hodinky volného času, na Protektora bez jakýchkoliv pochybností zajděte. Ještě malé p.s., plakátu se vážně nebojte.
Možnost pořádně vychválit český film se nenaskýtá zrovna často, většinou místní pokusy budí spíš touhu co nejrychleji utéct a nechat si vymýt mozek, nebo se při nich alespoň dobře baví. Ne tak u Protektora, i když na první pohled se jeví stejně potenciálně průserově jako libovolný domácí produkt. Zase retro podívaná, v jejím centru pár, který musí čelit problémům, jenže tentokrát není nutné propadat beznaději, protože už nezvyklé úvodní titulky podbarvené výbornou hudbou ukazují, že tady je laťka nasazena hodně vysoko. A tenhle pocit naštěstí nezmizí do chvíle, než se objeví titulky závěrečné.

Manželé Hanka a Emil, konec třicátých let. Hana je krásná a úspěšná herečka, která má tu největší slávu před sebou, na kterou si dělá zálusk nejeden vilný muž a manžel se tak pořád musí držet na pozoru. Jenže je taky židovka. A nadcházející německá okupace jí zavírá dveře ke kariéře, rozhlasový reportér Emil naopak po karierním žebříčku příkladně stoupá a stává se tak slavnou osobností, jakou měla být Hana, která samozřejmě svůj úděl velmi těžko snáší. Komu by se taky líbilo nemoct jít do kina, normální restaurace, do veřejných dopravních prostředků a přitom se snažit nepřipadat si méněcenně. Ani hrdinka tuhle pasivní roli nechce přijmout, ale pokud nechce uškodit manželovi, musí si dělat výlety tajně a s blonďatou árijskou parukou. Jenže nebezpečí chutná velmi opojně, Hana činí stále odvážnější vycházky (viz fantastické focení s cedulkami) a Emil místo toho, aby svou ženu chránil před možným nebezpečím, chrání spíš už jenom sebe.

Protektor je bez přehánění podívanou, na kterou by mohla být pyšná jakákoliv země na světě. Svěží ale zároveň autentickou, ve správných místech neuvěřitelně naléhavou, pěkně odsýpající, neroztáhnutou, ale s dostatečným časem na vysvětlení. Přitom nepolopatickou, spoléhající na diváka, že mu nějaké věci prostě dojdou, citlivou i pořádně nabušenou. Zkrátka výbornou. Zásluhu na tom mají skoro rovnoměrně všechny složky, jenže nevypíchnout herce a hudbu prostě nejde. Elektronické uskupení Midi Lidi by se mohlo zdát jako naprosto šílená volba pro film odehrávající se na přelomu třicátých a čtyřicátých let. Jenže vytvořili směs fantasticky úderných motivů a skladeb vycházejících z dobových melodií, takže i přes jasně patrnou elekroniku atmosféru filmu akorát mnohokrát zesilují a neničí. Mimochodem, pár tracků je ke stažení na oficiálních stránkách snímku.

Samá chvála by se dala napsat i na již zmíněné herecké obsazení, na pár v hlavních rolích byly logicky největší nároky a s velkým nadhledem obstáli oba, ale přesto si víc zaslouží vychválit Jana Plodková. Nejen proto, že dosud v podstatě neměla možnost se projevit (například v roli vlhkého vlakového snu Jana Svěráka, přičemž Marek Daniel je už poměrně otrkaným obličejem jak ve filmech, tak na divadle), ale protože její role byla o něco náročnější a opravdu famózně ji zvládla. Na plakátovou otázku 'co všechno jste ochotni zradit pro lásku?' herci dolují opravdu uvěřitelné dramatické emoce, a to je něco, co by se v našich končinách mělo vyvažovat zlatem. Srovnávání s Ševčíkovým Normalem mi přijde poměrně irelevantní, pokud fakta pro porovnání tvoří akorát vizuální retro hody, originalita, skvělí herci a to, že jsou to oba výborné filmy :)

Že Českou republiku bude v Oscarovém klání zastupovat právě Protektor je jistě šťastnou volbou, i když rekordy návštěvnosti opravdu netrhá. O prvním víkendu i přes velmi příznivé recenze přilákal jen lehce přes osm tisíc diváků, u takhle skvělého snímku je to obrovská škoda. Takže milí a drazí čtenáři, pokud budete mít necelé dvě hodinky volného času, na Protektora bez jakýchkoliv pochybností zajděte. Ještě malé p.s., plakátu se vážně nebojte.
Datum: 3.10.2009 22:14 | FILM:
Autor: Lucie Johanovská






