| Rok: | 2009 |
CZE premiéra: 22.10.2009
Saw 6
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotili 2 uživatelé )
Psema   |
Toren1 |
. : Recenze
Inu, shrňme si to ještě jednou. Psal se rok 2004 a do kin vstoupilo Saw numero uno. Velice příjemný mix thrilleru s hororem, kde byl na prvním místě scénář a až poté brutalita, krev a křik jedinců, kterým se nepodařilo uniknout z osidel „pana Skládačky“ toužícího po tom, aby si hříšníci uvědomili, že by měli se svým životem nakládat o 180 stupňů jinak, než tomu doposud bylo. Od té doby uplynulo už pět let a rok co rok platilo, že Saw padá s každým dalším pokračováním hlouběji do subžánrové stoky, z níž není cesty ven. Minulý čas je v tomto případě zcela na místě, jelikož se po brutálně špatné pětiletce konečně začíná blýskat na lepší časy. A ne, vážně za to nemůže opětovně se vracející Tobin Bell a osvědčená skvadra úchylných scenáristů.
Oslavný přípitek si zaslouží nový režisér Kevin Greutert, čtyřiačtyřicetiletý střihač, jenž se dostal ke kormidlu vyčpělé série jen proto, že nebylo kde brát a patlal předchozí části David Hackl začal předběžně pracovat na sedmém dílu, který nepochybně vrátí Saw zpátky do kolejí bezútěšné mizérie. Kolejí, z nichž Greutert torture-pornovou sérii pracně vykolejil, aby jí vtiskl alespoň nějaký řád a pokusil se z ní vydolovat poslední zbytky napětí a atmosféry. Což není vůbec lehký úkol, poněvadž scenáristé „Pile“ opětovně zasazují jednu ránu za druhou a místo toho, aby se posunuli kupředu, vracejí se pomocí nejapných flashbacků zpět až někam do třetího dílu a s vytrvalostí radikálních teroristů tříští i poslední zbytky logických základů, vnesených do dnes již hororové ságy Jamesem Wanem.
Skutečně, hledat v šestém Saw logiku nemá sebemenší smysl. 1) ji předchozí díly rozsekaly na malinké kousíčky, 2) ji šestka zametá pod rohožku jako by měli tvůrci po ruce smeták od Horsta Fuchse. Těžko říct, proč se scenáristé neustále motají v kruhu a nejsou schopni přijít s nápadem, který by film posunul novým směrem. Přiveďte jakéhokoliv magora, co má rád loutky a mazané pasti, nechte ho z nějakého důvodu vraždit a máte alespoň na rok vystaráno. Jistě, fanoušci by přišli o vyholenou lebku a uhrančivý pohled Tobina Bella (ten by zase přišel o snadnou finanční injekci), ale to je všechno. Rozhodně by bylo lepší pokusit se o něco alespoň trochu nového (inovace by byla asi příliš), než neustále ředit několikanásobně rozbředlý koncept, obracet ho naruby a dělat z něčeho „jednoduchého“ rádoby chytrý propletenec, v němž se najde čas dokonce i na minutku filosofie.
Šesté Saw je scenáristicky podařené zhruba stejně jako předchozí části. Logických děr je stejně jako výmolů na okresních silnicích, flashbacků víc než ve Ztracených (od boku tak dvě třetiny filmu) a co se týče myšlenky, ta už tuhle stáj opustila před pár lety. Poprvé však umírají regulérně nevinní lidé, což musí i věrní fanoušci považovat za prohřešek proti původnímu nápadu, který se zbytečným úmrtím vždy úzkostlivě vyhýbal. A právě tady je zapotřebí vyzdvihnout Greutera. Ten pochopil, že z labyrintu blbého scénáře vyleze se vztyčenou hlavou pouze tak, že nabídne pořádný gore-masakr, a to v tempu svištícím závratnou rychlostí kupředu.
V obou případech uspěl, poněvadž šesté Saw skutečně pádí rychle k cíli (častokrát si při tom pomáhá videoklipovými finesami - velmi dobrá představovačka šesti kolegů testovaného pojišťováka a závěrečná gradace), prezentuje jatka, která slabší povahy donutí vyvrhnout snídani, a co je ve světle předchozích částí podstatné, ani na moment nenudí. Což o sedmičce půjde říct opravdu stěží. Ledaže by David Hackl našel prášky na talent, anebo mu Jigsaw pohrozil uříznutím citlivých partií.
Inu, shrňme si to ještě jednou. Psal se rok 2004 a do kin vstoupilo Saw numero uno. Velice příjemný mix thrilleru s hororem, kde byl na prvním místě scénář a až poté brutalita, krev a křik jedinců, kterým se nepodařilo uniknout z osidel „pana Skládačky“ toužícího po tom, aby si hříšníci uvědomili, že by měli se svým životem nakládat o 180 stupňů jinak, než tomu doposud bylo. Od té doby uplynulo už pět let a rok co rok platilo, že Saw padá s každým dalším pokračováním hlouběji do subžánrové stoky, z níž není cesty ven. Minulý čas je v tomto případě zcela na místě, jelikož se po brutálně špatné pětiletce konečně začíná blýskat na lepší časy. A ne, vážně za to nemůže opětovně se vracející Tobin Bell a osvědčená skvadra úchylných scenáristů.
Oslavný přípitek si zaslouží nový režisér Kevin Greutert, čtyřiačtyřicetiletý střihač, jenž se dostal ke kormidlu vyčpělé série jen proto, že nebylo kde brát a patlal předchozí části David Hackl začal předběžně pracovat na sedmém dílu, který nepochybně vrátí Saw zpátky do kolejí bezútěšné mizérie. Kolejí, z nichž Greutert torture-pornovou sérii pracně vykolejil, aby jí vtiskl alespoň nějaký řád a pokusil se z ní vydolovat poslední zbytky napětí a atmosféry. Což není vůbec lehký úkol, poněvadž scenáristé „Pile“ opětovně zasazují jednu ránu za druhou a místo toho, aby se posunuli kupředu, vracejí se pomocí nejapných flashbacků zpět až někam do třetího dílu a s vytrvalostí radikálních teroristů tříští i poslední zbytky logických základů, vnesených do dnes již hororové ságy Jamesem Wanem.
Skutečně, hledat v šestém Saw logiku nemá sebemenší smysl. 1) ji předchozí díly rozsekaly na malinké kousíčky, 2) ji šestka zametá pod rohožku jako by měli tvůrci po ruce smeták od Horsta Fuchse. Těžko říct, proč se scenáristé neustále motají v kruhu a nejsou schopni přijít s nápadem, který by film posunul novým směrem. Přiveďte jakéhokoliv magora, co má rád loutky a mazané pasti, nechte ho z nějakého důvodu vraždit a máte alespoň na rok vystaráno. Jistě, fanoušci by přišli o vyholenou lebku a uhrančivý pohled Tobina Bella (ten by zase přišel o snadnou finanční injekci), ale to je všechno. Rozhodně by bylo lepší pokusit se o něco alespoň trochu nového (inovace by byla asi příliš), než neustále ředit několikanásobně rozbředlý koncept, obracet ho naruby a dělat z něčeho „jednoduchého“ rádoby chytrý propletenec, v němž se najde čas dokonce i na minutku filosofie.
Šesté Saw je scenáristicky podařené zhruba stejně jako předchozí části. Logických děr je stejně jako výmolů na okresních silnicích, flashbacků víc než ve Ztracených (od boku tak dvě třetiny filmu) a co se týče myšlenky, ta už tuhle stáj opustila před pár lety. Poprvé však umírají regulérně nevinní lidé, což musí i věrní fanoušci považovat za prohřešek proti původnímu nápadu, který se zbytečným úmrtím vždy úzkostlivě vyhýbal. A právě tady je zapotřebí vyzdvihnout Greutera. Ten pochopil, že z labyrintu blbého scénáře vyleze se vztyčenou hlavou pouze tak, že nabídne pořádný gore-masakr, a to v tempu svištícím závratnou rychlostí kupředu.
V obou případech uspěl, poněvadž šesté Saw skutečně pádí rychle k cíli (častokrát si při tom pomáhá videoklipovými finesami - velmi dobrá představovačka šesti kolegů testovaného pojišťováka a závěrečná gradace), prezentuje jatka, která slabší povahy donutí vyvrhnout snídani, a co je ve světle předchozích částí podstatné, ani na moment nenudí. Což o sedmičce půjde říct opravdu stěží. Ledaže by David Hackl našel prášky na talent, anebo mu Jigsaw pohrozil uříznutím citlivých partií.
Datum: 22.10.2009 18:14 | FILM: 
Autor: Petr Semecký