| Rok: | 2008 |
CZE premiéra: 22.10.2009
Štvanec IRA
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotil 1 uživatel )
Psema   |
. : Recenze
Žít v osmdesátých letech nebyl pro Iry žádný med. V každé druhé ulici hlídala jednotka naštvaných Anglánů, odhodlaná ustřelit komukoliv podezřelému palici, každou první měla pro změnu pod palcem IRA, militantní skupina dobrovolných bojovníků za práva Irska, odhodlaná ke všemu, co je nutné k zachování státní samostatnosti. Vážně nic dobrého pro život. Obzvlášť, pokud patříte k nižším poměrům, nejezdíte v nablýskaném bavoráku a nemáte za pasem pistoli se dvěma zásobníky do zásoby. Martin McGartland v tomhle prostředí vyrůstal a musel se v něm naučit žít. A teď má v hrudníku šest kulek, z vrahova tlumiče se kouří a vy nemáte šajn, jestli se z toho od pohledu sympatický chlapík do závěrečných titulků vyhrabe.
A budete napjatí pěkně dlouhou dobu, protože to je teprve začátek a režisér Kari Skogland hodlá Martinův příběh vyprávět pěkně od začátku. Přesněji od chvíle, kdy se Martin pokoušel najít životní cestu a kvůli melouchování a zlodějíčkování zamířil na místní policii, kde ho Ben Kingsley - s na svoje poměry povedeným příčeskem - naverboval do „tajné služby“. Martinův úkol byl jasný – zjistit, co má IRA v následujících týdnech za lubem a předat o činnosti organizace relevantní informace. Jenže když máte co ztratit, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. A jakmile jde o lásku a rodinu, vždy se výchozí pozice pořádně zamotá.
Skoglandův film do jisté míry připomíná nedávného Veřejného nepřítele č. 1. Nejenže začíná de facto stejně, ale ještě je pojatý jako poměrně věrný životopis, v němž se některým zádrhelům nevyhnete. V případě Nepřítele to byla nudná vata, u Štvance IRA hromada klišé. Všechno, co se Martinovi v průběhu filmu děje, dokážete s předstihem odtušit, včetně zásadních zvratů, které jsou zjevné už po úvodní scéně, kdy Jim Sturgess pohlédne do hlavně nabité pistole a zmůže se jen na výmluvné „ohh shit“. A na tohle odhalování nemusíte být jako diváci nikterak zběhlí, stačí vidět jeden film z podobného ranku a máte vystaráno. Vždy musí dojít na úspěchy, nesnáze, krizovou situaci a na konec na dramatický vrchol, jenž málokdy přinese happy-end. A pakliže do podobného schématu přimícháte ještě osobní trable, máte dům z klišovitých cihel postavený od základů až po střechu.
Na druhou stranu máte jistotu, že váš film bude do jisté míry fungovat a museli byste být Uwe Boll, abyste z něj nevyrvali pár scén, které si stojí za to zopakovat. Pro Skoglanda mluví hlavně skvěle zvládnutá atmosféra špinavého irského předměstí, doplněná krvavými cákanci, nekompromisními střety znesvářených skupin a brutálními výslechy, po jejichž vykonání končí devět z deseti subjektů s kulkou hluboko zavrtanou v šedé kůře mozkové. Skogland před praktikami IRA chytře neodvrací zrak, nedělá však z filmu za každou cenu brak á la Saw, v němž byste pravděpodobně zahlédli i střeva a kus růžovoučkého květáku. Štvanec IRA je drsný, ale jen do takové míry, která pomáhá filmu a vyprávění.
A je to jedině dobře. Kromě toho si Skogland umí ohlídat i tempo a během dvou hodin byste jen stěží hledali slabší místo. Prostředek se sice trochu táhne, ale jen proto, že úvod a závěr míří kupředu jako koně při Velké pardubické a v jejich světle vyznívá i dvacetiminutovka How I Met Your Mother jako nekonečná exkurze v historickém muzeu. Možná to chtělo vynechat pár zbytečných vysvětlovaček (závěr beztak vše polopaticky dovysvětluje), anebo střihnout tady a támhle o chvíli dřív, faktem nicméně zůstává, že hodinky můžete nechat doma, protože nutkání kontrolovat časomíru dostanete jen v případě, že tohle není váš šálek britského čaje. V tom případě se ale ptám, proč tuhle recenzi vlastně čtete. ;)
Jestli proto, že čekáte narážky na Sira Kingsleyho, tak máte taky smůlu. Ben je tu fajn. Jeho vlasová kreace má daleko k úletům z Lovců dinosaurů, výrazové prostředky zase k Poslední legii, a když v závěru přijde řeč i na akčnější stránku věci, dává Kingsley všem posměváčkům za vyučenou. Dokonce i Jim Sturgess má co dělat, aby mu stačil, a to má tenhle talent formu jako hrom a ve finále možná z těch citlivějších vymáčkne i drobnou slzu. Jen knírek sňatkového podvodníka mohl nechat v karavanu na parkovišti. Vy byste ale doma určitě zůstat neměli.
Žít v osmdesátých letech nebyl pro Iry žádný med. V každé druhé ulici hlídala jednotka naštvaných Anglánů, odhodlaná ustřelit komukoliv podezřelému palici, každou první měla pro změnu pod palcem IRA, militantní skupina dobrovolných bojovníků za práva Irska, odhodlaná ke všemu, co je nutné k zachování státní samostatnosti. Vážně nic dobrého pro život. Obzvlášť, pokud patříte k nižším poměrům, nejezdíte v nablýskaném bavoráku a nemáte za pasem pistoli se dvěma zásobníky do zásoby. Martin McGartland v tomhle prostředí vyrůstal a musel se v něm naučit žít. A teď má v hrudníku šest kulek, z vrahova tlumiče se kouří a vy nemáte šajn, jestli se z toho od pohledu sympatický chlapík do závěrečných titulků vyhrabe.
A budete napjatí pěkně dlouhou dobu, protože to je teprve začátek a režisér Kari Skogland hodlá Martinův příběh vyprávět pěkně od začátku. Přesněji od chvíle, kdy se Martin pokoušel najít životní cestu a kvůli melouchování a zlodějíčkování zamířil na místní policii, kde ho Ben Kingsley - s na svoje poměry povedeným příčeskem - naverboval do „tajné služby“. Martinův úkol byl jasný – zjistit, co má IRA v následujících týdnech za lubem a předat o činnosti organizace relevantní informace. Jenže když máte co ztratit, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. A jakmile jde o lásku a rodinu, vždy se výchozí pozice pořádně zamotá.
Skoglandův film do jisté míry připomíná nedávného Veřejného nepřítele č. 1. Nejenže začíná de facto stejně, ale ještě je pojatý jako poměrně věrný životopis, v němž se některým zádrhelům nevyhnete. V případě Nepřítele to byla nudná vata, u Štvance IRA hromada klišé. Všechno, co se Martinovi v průběhu filmu děje, dokážete s předstihem odtušit, včetně zásadních zvratů, které jsou zjevné už po úvodní scéně, kdy Jim Sturgess pohlédne do hlavně nabité pistole a zmůže se jen na výmluvné „ohh shit“. A na tohle odhalování nemusíte být jako diváci nikterak zběhlí, stačí vidět jeden film z podobného ranku a máte vystaráno. Vždy musí dojít na úspěchy, nesnáze, krizovou situaci a na konec na dramatický vrchol, jenž málokdy přinese happy-end. A pakliže do podobného schématu přimícháte ještě osobní trable, máte dům z klišovitých cihel postavený od základů až po střechu.
Na druhou stranu máte jistotu, že váš film bude do jisté míry fungovat a museli byste být Uwe Boll, abyste z něj nevyrvali pár scén, které si stojí za to zopakovat. Pro Skoglanda mluví hlavně skvěle zvládnutá atmosféra špinavého irského předměstí, doplněná krvavými cákanci, nekompromisními střety znesvářených skupin a brutálními výslechy, po jejichž vykonání končí devět z deseti subjektů s kulkou hluboko zavrtanou v šedé kůře mozkové. Skogland před praktikami IRA chytře neodvrací zrak, nedělá však z filmu za každou cenu brak á la Saw, v němž byste pravděpodobně zahlédli i střeva a kus růžovoučkého květáku. Štvanec IRA je drsný, ale jen do takové míry, která pomáhá filmu a vyprávění.
A je to jedině dobře. Kromě toho si Skogland umí ohlídat i tempo a během dvou hodin byste jen stěží hledali slabší místo. Prostředek se sice trochu táhne, ale jen proto, že úvod a závěr míří kupředu jako koně při Velké pardubické a v jejich světle vyznívá i dvacetiminutovka How I Met Your Mother jako nekonečná exkurze v historickém muzeu. Možná to chtělo vynechat pár zbytečných vysvětlovaček (závěr beztak vše polopaticky dovysvětluje), anebo střihnout tady a támhle o chvíli dřív, faktem nicméně zůstává, že hodinky můžete nechat doma, protože nutkání kontrolovat časomíru dostanete jen v případě, že tohle není váš šálek britského čaje. V tom případě se ale ptám, proč tuhle recenzi vlastně čtete. ;)
Jestli proto, že čekáte narážky na Sira Kingsleyho, tak máte taky smůlu. Ben je tu fajn. Jeho vlasová kreace má daleko k úletům z Lovců dinosaurů, výrazové prostředky zase k Poslední legii, a když v závěru přijde řeč i na akčnější stránku věci, dává Kingsley všem posměváčkům za vyučenou. Dokonce i Jim Sturgess má co dělat, aby mu stačil, a to má tenhle talent formu jako hrom a ve finále možná z těch citlivějších vymáčkne i drobnou slzu. Jen knírek sňatkového podvodníka mohl nechat v karavanu na parkovišti. Vy byste ale doma určitě zůstat neměli.
Datum: 20.10.2009 00:11 | FILM: 
Autor: Petr Semecký