| Rok: | 2008 |

Film zatím nebyl hodnocen.
. : Recenze
Loňská podzimní sezóna byla vcelku vydařená, za zmínku rozhodně stojí například semikomediální sci-fi To Aru Majutsu no Index, tsundere komedie Toradora, duchařské drama Ga-Rei: Zero, střídavě oblačná kamidere komedie Kannagi, nebo profláklá druhá řada Gundam 00 - a to jsem nevyjmenoval ani polovinu.

Neoblomný zákon kauzality si však vyžádal svou daň, takže se tu ode mě posledních pár měsíců objevovaly recenze zhruba s frekvencí erupcí Vesuvu. Na(ne)štěstí ty kratší seriály právě skončily, což mi dává spoustu vítaného materiálu k recenzování. Dalším efektem bude mnohem větší aktuálnost recenzí, to jest žádné recenze kousků z 80’s, nýbrž průběžné hodnocení současné tvorby. Sice by se dalo diskutovat o tom, kam jsme se za posledních několik let poděli, když vycházejí (a občas i sklízejí úspěch) příšernosti typu Akikan a Strike Witches, ale já si to na triko nevezmu. :-)

Konečně se tedy po povinném úvodu dostávám k dnešnímu tématu, Chaos;Head. Představte si běžné město, ve kterém leží malinkatý lodní kontejner, a v tom žije Nishijou Takumi, počínající lidská troska, otaku, beznadějný závislák na MMORPG, věčný student a věčný panic. Takumi mohl ve svém bordelu klidně zestárnout a shnít, kdyby se jednoho dne nezapletl do série nadmíru podivných událostí. Nejprve bych rád konstatoval, že tagy na AniDB opět neklamou. Kupříkladu „some weird shit going on“ nebo „weak dude becomes awesome“ jsou vcelku trefné a o povaze seriálu leccos napoví, největší kus pravdy si však uzurpuje tag „potentially great anime“. Chaos totiž mohl (opakuji - mohl) být dobrý. Úvodní scéna a několik prvních dílů navozují tísnivou, mírně paranoidní atmosféru, kde sice jaksi nemáte ani páru o tom, co mělo několik předchozích scén znamenat, ale velice rádi byste to zjistili. Hoříte zvědavostí, co se bude dít dál, kdo je kdo, co je skutečnost a co jen iluze.

Veškerá potíž spočívá v tom, že tímto výčet zajímavých věcí končí. Pokud očekáváte stoupavou tendenci, překvapivé zvraty, vývoj postav, jednoduše cokoli, co patří k dobrému seriálu, tak na to pěkně rychle zapomeňte. Držte si klobouky, pojedeme z kopce. Můžeme začít příběhem, nejspíš největším selháním celého CH. Chaos hned od začátku hraje na mysteriózní strunu a okázale dává divákovi na vědomí, že to, co si myslí, že ví, je pravděpodobně naprosto špatně, a že jej v průběhu čeká nejeden mindfuck. Problém je v tom, že po příběhové stránce se autoři Chaosu hodně přecenili. Po nějaké době prohlédnete fasádou slepých uliček, nikam nesměřujících náznaků a nedotažených spojení, abyste zjistili, že skutečným příběhem je jen naprosto generická konspirační báchorka, kterou jste za poslední rok dva viděli nesčetněkrát, a která je svou tuctovostí až odporná.

Dalším fiaskem jsou jednoznačně postavy. O Takumim je škoda se bavit, po celých třináct dílů je to naprostý idiot, který pokud se zrovna neutápí v sebelítosti nebo nehraje své MMORPG, tak pravděpodobně řve v hrůze, schovává se za nejbližší sukni a fňuká. O to nepřirozeněji působí jeho proměna v odvážného bouchače někde v posledních dvou dílech. Zbytek postav jsou vedlejšačky, které - ač slušně nastartované - byly rovněž zmršeny, jak jen se dalo. Jejich motivy jsou směšné, myšlenkové pochody nelogické, každá jako by měla přes obličej velkou nálepku „céčkový scénárista“. Velice těžce jsem nesl promarněný... ne naprosto podupaný yandere potenciál. Ještě mnohem hůř jsou na tom pak záporáci, kteři by možná dostačovali v Kačerovi Donaldovi, ale komukoli nad deset let prostě nemají co říct.

Hudba ničím neoslovuje, kresba i animace postrádá živost těch (nejen) vizuálně lepších vycházejících sérií (Index, Clannad AS, Kannagi), je hranatá, neplastická a . Vlastně je hnusná i ve srovnání s vyloženě archaickými kusy, naprosto jsem proto nepochopil vydávání HD releasů, které nabízely všechen ten hnus ve vyšším rozlišení... geniální. V kombinaci s kopírákovými postavami a protivnou Takumiho tlamou mě vizuál začal velice rychle štvát. Opening a ending nepřináší naprosto nic nového, rychle jsem je přeskakoval.

Abych řekl pravdu, cítil jsem se při sledování jako malý kluk, co otevřel lákavě vypadající zavařeninu, aby po dvou soustech objevil nechutnou plíseň. Udivuje mě však, že jsem zavařeninu sežral celou v marné naději, že na spodu snad ještě zbývá trochu nedotčené dobroty. Byl jsem hodně naivní. I když jsem vlastně docela rád, že mám nejhorší podzimní zvěrstvo za sebou, a můžu se věnovat recenzím příjemnějších kusů. Doufám, že se na mě za tuhle hrůzu nezlobíte - třeba mi jednou poděkujete, až se vám dostane do ruky DVD a vy si vzpomenete, co je Chaos;Head zač.
Loňská podzimní sezóna byla vcelku vydařená, za zmínku rozhodně stojí například semikomediální sci-fi To Aru Majutsu no Index, tsundere komedie Toradora, duchařské drama Ga-Rei: Zero, střídavě oblačná kamidere komedie Kannagi, nebo profláklá druhá řada Gundam 00 - a to jsem nevyjmenoval ani polovinu.

Neoblomný zákon kauzality si však vyžádal svou daň, takže se tu ode mě posledních pár měsíců objevovaly recenze zhruba s frekvencí erupcí Vesuvu. Na(ne)štěstí ty kratší seriály právě skončily, což mi dává spoustu vítaného materiálu k recenzování. Dalším efektem bude mnohem větší aktuálnost recenzí, to jest žádné recenze kousků z 80’s, nýbrž průběžné hodnocení současné tvorby. Sice by se dalo diskutovat o tom, kam jsme se za posledních několik let poděli, když vycházejí (a občas i sklízejí úspěch) příšernosti typu Akikan a Strike Witches, ale já si to na triko nevezmu. :-)

Konečně se tedy po povinném úvodu dostávám k dnešnímu tématu, Chaos;Head. Představte si běžné město, ve kterém leží malinkatý lodní kontejner, a v tom žije Nishijou Takumi, počínající lidská troska, otaku, beznadějný závislák na MMORPG, věčný student a věčný panic. Takumi mohl ve svém bordelu klidně zestárnout a shnít, kdyby se jednoho dne nezapletl do série nadmíru podivných událostí. Nejprve bych rád konstatoval, že tagy na AniDB opět neklamou. Kupříkladu „some weird shit going on“ nebo „weak dude becomes awesome“ jsou vcelku trefné a o povaze seriálu leccos napoví, největší kus pravdy si však uzurpuje tag „potentially great anime“. Chaos totiž mohl (opakuji - mohl) být dobrý. Úvodní scéna a několik prvních dílů navozují tísnivou, mírně paranoidní atmosféru, kde sice jaksi nemáte ani páru o tom, co mělo několik předchozích scén znamenat, ale velice rádi byste to zjistili. Hoříte zvědavostí, co se bude dít dál, kdo je kdo, co je skutečnost a co jen iluze.

Veškerá potíž spočívá v tom, že tímto výčet zajímavých věcí končí. Pokud očekáváte stoupavou tendenci, překvapivé zvraty, vývoj postav, jednoduše cokoli, co patří k dobrému seriálu, tak na to pěkně rychle zapomeňte. Držte si klobouky, pojedeme z kopce. Můžeme začít příběhem, nejspíš největším selháním celého CH. Chaos hned od začátku hraje na mysteriózní strunu a okázale dává divákovi na vědomí, že to, co si myslí, že ví, je pravděpodobně naprosto špatně, a že jej v průběhu čeká nejeden mindfuck. Problém je v tom, že po příběhové stránce se autoři Chaosu hodně přecenili. Po nějaké době prohlédnete fasádou slepých uliček, nikam nesměřujících náznaků a nedotažených spojení, abyste zjistili, že skutečným příběhem je jen naprosto generická konspirační báchorka, kterou jste za poslední rok dva viděli nesčetněkrát, a která je svou tuctovostí až odporná.

Dalším fiaskem jsou jednoznačně postavy. O Takumim je škoda se bavit, po celých třináct dílů je to naprostý idiot, který pokud se zrovna neutápí v sebelítosti nebo nehraje své MMORPG, tak pravděpodobně řve v hrůze, schovává se za nejbližší sukni a fňuká. O to nepřirozeněji působí jeho proměna v odvážného bouchače někde v posledních dvou dílech. Zbytek postav jsou vedlejšačky, které - ač slušně nastartované - byly rovněž zmršeny, jak jen se dalo. Jejich motivy jsou směšné, myšlenkové pochody nelogické, každá jako by měla přes obličej velkou nálepku „céčkový scénárista“. Velice těžce jsem nesl promarněný... ne naprosto podupaný yandere potenciál. Ještě mnohem hůř jsou na tom pak záporáci, kteři by možná dostačovali v Kačerovi Donaldovi, ale komukoli nad deset let prostě nemají co říct.

Hudba ničím neoslovuje, kresba i animace postrádá živost těch (nejen) vizuálně lepších vycházejících sérií (Index, Clannad AS, Kannagi), je hranatá, neplastická a . Vlastně je hnusná i ve srovnání s vyloženě archaickými kusy, naprosto jsem proto nepochopil vydávání HD releasů, které nabízely všechen ten hnus ve vyšším rozlišení... geniální. V kombinaci s kopírákovými postavami a protivnou Takumiho tlamou mě vizuál začal velice rychle štvát. Opening a ending nepřináší naprosto nic nového, rychle jsem je přeskakoval.

Abych řekl pravdu, cítil jsem se při sledování jako malý kluk, co otevřel lákavě vypadající zavařeninu, aby po dvou soustech objevil nechutnou plíseň. Udivuje mě však, že jsem zavařeninu sežral celou v marné naději, že na spodu snad ještě zbývá trochu nedotčené dobroty. Byl jsem hodně naivní. I když jsem vlastně docela rád, že mám nejhorší podzimní zvěrstvo za sebou, a můžu se věnovat recenzím příjemnějších kusů. Doufám, že se na mě za tuhle hrůzu nezlobíte - třeba mi jednou poděkujete, až se vám dostane do ruky DVD a vy si vzpomenete, co je Chaos;Head zač.
Datum: 14.1.2009 03:27 | FILM:
Autor: Lukáš Lahoda






