| Rok: | 2009 |
| Režie: | John Hamburg
|
| Hrají: | Jason Segel
|
CZE premiéra: 4.6.2009
Kámoš k pohledání
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotili 2 uživatelé )
Psema  |
Jiper  |
. : Recenze
Když se ohlédnete pár měsíců zpátky, kolik opravdu dobrých (romantických) komedií vylovíte z paměti? Jednu? Osobně si vzpomínám akorát na Apatowovy Kopačky, které ale úřadovaly v kinech prakticky před rokem, a od té doby je to akorát jeden blábol za druhým, jenž občas pročísne nečekaně snesitelná žánrovka typu Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám. Člověk by si skoro myslel, že jsme bez Judda Apatowa a jeho bandy nahraní. Naštěstí to ale není úplně pravda. Z jeho „komediální líhně“ totiž postupně vylétávají talentovaná ptáčata, jež tenhle producent a režisér dostal do povědomí, aby si nyní v klidu točila vlastní úspěšné kousky. Zack a Miri se Sethem Rogenem přijde co nevidět, Velcí bratři (Role models) míří na DVD a aktuální peckou pro každého milovníka inteligentních legrácek s poselstvím je Kámoš k pohledání. Film, jenž možná definitivně změní ženský pohled na mužské kamarádství.
Kámoš k pohledání se totiž na rozdíl od většiny romantických komedií, kde on potká ji, aby spolu v závěru odešli do západu slunce, téměř úplně distancuje od vztahu mezi mužem a ženou a tohle tradiční klišé obrací na hlavu, když se úpěnlivě drží budování přátelství mezi dvěma chlapy, čemuž se moderně říká „bromance“. Je to vlastně označení pro nejlepší kamarády, kteří spolu tráví spoustu času, chlastají, paří, balí baby a vůbec dělají všechno, co je podle nich zábava. Už to by samo o sobě vystačilo na zábavnou jednohubku, režisér a scenárista John Hamburg ale zašel mnohem dál a obdařil svůj film úžasným přesahem a pointou, která se může hrdě zapsat mezi nepopiratelné pravdy ze života. (Tentokrát bez uvozovek.)
Film začíná tím, že se úspěšný prodejce nemovitostí Peter Klaven odhodlá k tomu, aby svou snoubenku požádal o ruku. Ta samozřejmě řekne „ano“ a oba začnou řešit budoucí svatba. Jenže záhy přichází jeden problém. Peter nikdy neměl nejlepšího kamaráda a svou pozornost výhradně věnoval jen ženskému okolí. Nic špatného, ale ve chvíli, kdy potřebujete svědka a váš otec nebo brácha nejsou zrovna ti, jimž byste říkali, jde o opravdový průšvih. Proto Pete začne hledat, což vede samo o sobě k podivuhodným zážitkům, čítajícím večeři s gayem (geniální Thomas Lennon ze Znovu 17), pozvracení manžela (skvělý Jon Favreau) jedné ze snoubenčiných kámošek či posezení s osmdesátiletým dědulou, co se teprve nedávno naučil zacházet s internetem. Kámoš k pohledání tohle hledání shrne do úvodních 15 minut a asi do nejdelší komediální koláže, jakou kdy kdo natočil. Naštěstí velice zábavné, ačkoliv ten pravý zásah do černého nastupuje až s příchodem uvolněného Jasona Segela.
Marshall z How I Met Your Mother a hlavní hrdina (ano, geniálních) Kopaček si znovu střihnul roli poněkud přerostlého dítěte, které má sice jakési zázemí a životní rady může v klidu rozstřikovat zahradní hadicí na celé okolí, ale potřebuje dospět. Což je samozřejmě klišé, ale v Hamburgově podání neuvěřitelně nenucené a překopané tak, že je vlastně úplně boží. Zatímco Pete (konečně objevený Paul Rudd) pomalu zjišťuje, že si má co říct i s obyčejným chlapem, který mu nechce strčit jazyk do pusy, Sydney (Segel) dospívá k názoru, že je načase se sebou něco udělat a přestat žít stejně jako v pětadvaceti. Hamburg se nevyhýbá ani klasické rom-komové kostře, která požaduje půl hodiny před koncem rozkol a závěrečné usmíření, ale díky tomu, že je vše zabíráno z nového úhlu, to vlastně vůbec nevadí. Hamburg navíc s hlavním dějem umně kombinuje i vedlejší zápletku s Peterovou nastávající, což nepůsobí vynuceně, ale naopak naprosto logicky a uvěřitelně, jelikož do sebe vše zapadává postupně a s naprostou lehkostí.
Což je deviza celého filmu. Kámoš k pohledání se zbytečně nesnaží tlačit na pilu, a ačkoliv pojednává o vážných věcech, bere je s humorem, lehkostí a nadsázkou, která je tak typická pro Apatowa a jeho produkci. Nechybí ani četné filmové a seriálové odkazy (Vrať mi druhou sérii Ztracených!), nějaké ty sprosťárny (nic samoúčelného) a zajisté ani životní moudra, která jsou vycucnutá z reality. Kámoš k pohledání by se navíc měl líbit úplně všem (na rozdíl třeba od Kopaček, jež se ukázaly jako komedie, nestravitelná většinou ženského publika), a to proto, že zatímco muži zavzpomínají na své vlastní „bro-zážitky“, ženy odhalí, že nebýt nejlepších kamarádů, nebyl by jejich protějšek nikdy takový, jaký je. Zkrátka že každý z nás potřebuje svého Kámoše k pohledání.
P.S.: Soundtrack je vynikající.
Když se ohlédnete pár měsíců zpátky, kolik opravdu dobrých (romantických) komedií vylovíte z paměti? Jednu? Osobně si vzpomínám akorát na Apatowovy Kopačky, které ale úřadovaly v kinech prakticky před rokem, a od té doby je to akorát jeden blábol za druhým, jenž občas pročísne nečekaně snesitelná žánrovka typu Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám. Člověk by si skoro myslel, že jsme bez Judda Apatowa a jeho bandy nahraní. Naštěstí to ale není úplně pravda. Z jeho „komediální líhně“ totiž postupně vylétávají talentovaná ptáčata, jež tenhle producent a režisér dostal do povědomí, aby si nyní v klidu točila vlastní úspěšné kousky. Zack a Miri se Sethem Rogenem přijde co nevidět, Velcí bratři (Role models) míří na DVD a aktuální peckou pro každého milovníka inteligentních legrácek s poselstvím je Kámoš k pohledání. Film, jenž možná definitivně změní ženský pohled na mužské kamarádství.
Kámoš k pohledání se totiž na rozdíl od většiny romantických komedií, kde on potká ji, aby spolu v závěru odešli do západu slunce, téměř úplně distancuje od vztahu mezi mužem a ženou a tohle tradiční klišé obrací na hlavu, když se úpěnlivě drží budování přátelství mezi dvěma chlapy, čemuž se moderně říká „bromance“. Je to vlastně označení pro nejlepší kamarády, kteří spolu tráví spoustu času, chlastají, paří, balí baby a vůbec dělají všechno, co je podle nich zábava. Už to by samo o sobě vystačilo na zábavnou jednohubku, režisér a scenárista John Hamburg ale zašel mnohem dál a obdařil svůj film úžasným přesahem a pointou, která se může hrdě zapsat mezi nepopiratelné pravdy ze života. (Tentokrát bez uvozovek.)
Film začíná tím, že se úspěšný prodejce nemovitostí Peter Klaven odhodlá k tomu, aby svou snoubenku požádal o ruku. Ta samozřejmě řekne „ano“ a oba začnou řešit budoucí svatba. Jenže záhy přichází jeden problém. Peter nikdy neměl nejlepšího kamaráda a svou pozornost výhradně věnoval jen ženskému okolí. Nic špatného, ale ve chvíli, kdy potřebujete svědka a váš otec nebo brácha nejsou zrovna ti, jimž byste říkali, jde o opravdový průšvih. Proto Pete začne hledat, což vede samo o sobě k podivuhodným zážitkům, čítajícím večeři s gayem (geniální Thomas Lennon ze Znovu 17), pozvracení manžela (skvělý Jon Favreau) jedné ze snoubenčiných kámošek či posezení s osmdesátiletým dědulou, co se teprve nedávno naučil zacházet s internetem. Kámoš k pohledání tohle hledání shrne do úvodních 15 minut a asi do nejdelší komediální koláže, jakou kdy kdo natočil. Naštěstí velice zábavné, ačkoliv ten pravý zásah do černého nastupuje až s příchodem uvolněného Jasona Segela.
Marshall z How I Met Your Mother a hlavní hrdina (ano, geniálních) Kopaček si znovu střihnul roli poněkud přerostlého dítěte, které má sice jakési zázemí a životní rady může v klidu rozstřikovat zahradní hadicí na celé okolí, ale potřebuje dospět. Což je samozřejmě klišé, ale v Hamburgově podání neuvěřitelně nenucené a překopané tak, že je vlastně úplně boží. Zatímco Pete (konečně objevený Paul Rudd) pomalu zjišťuje, že si má co říct i s obyčejným chlapem, který mu nechce strčit jazyk do pusy, Sydney (Segel) dospívá k názoru, že je načase se sebou něco udělat a přestat žít stejně jako v pětadvaceti. Hamburg se nevyhýbá ani klasické rom-komové kostře, která požaduje půl hodiny před koncem rozkol a závěrečné usmíření, ale díky tomu, že je vše zabíráno z nového úhlu, to vlastně vůbec nevadí. Hamburg navíc s hlavním dějem umně kombinuje i vedlejší zápletku s Peterovou nastávající, což nepůsobí vynuceně, ale naopak naprosto logicky a uvěřitelně, jelikož do sebe vše zapadává postupně a s naprostou lehkostí.
Což je deviza celého filmu. Kámoš k pohledání se zbytečně nesnaží tlačit na pilu, a ačkoliv pojednává o vážných věcech, bere je s humorem, lehkostí a nadsázkou, která je tak typická pro Apatowa a jeho produkci. Nechybí ani četné filmové a seriálové odkazy (Vrať mi druhou sérii Ztracených!), nějaké ty sprosťárny (nic samoúčelného) a zajisté ani životní moudra, která jsou vycucnutá z reality. Kámoš k pohledání by se navíc měl líbit úplně všem (na rozdíl třeba od Kopaček, jež se ukázaly jako komedie, nestravitelná většinou ženského publika), a to proto, že zatímco muži zavzpomínají na své vlastní „bro-zážitky“, ženy odhalí, že nebýt nejlepších kamarádů, nebyl by jejich protějšek nikdy takový, jaký je. Zkrátka že každý z nás potřebuje svého Kámoše k pohledání.
P.S.: Soundtrack je vynikající.
Datum: 6.6.2009 11:25 | FILM: 
Autor: Petr Semecký