Ženy jsou prosté a muži v zásadě velmi jednoduší. Boj mezi nimi se řídí stále dokola omývanými pravidly, která se snaží každý překroutit k vlastním užitku. Nakonec jsou stejně univerzální. Nevěříte? Gerard Butler a Katherine Heigl vás provedou zákulisím jednoduchosti v komunikaci mezi dobývající ženou a ideálním mužem, skrytým rytířem a nedobytnou kráskou, projedou s vámi rejstřík plný realizovaných zvrhlostí a královsky vás pobaví. Zní to divně, že? Běžně na romantické komedie hojně plivujeme, jak stupidní poslední dobou milostné zápletky jsou. A Chceš mě, chci tě (které vyhrává cenu roku za nejtupější překlad názvu) není výjimkou, ale ve své prostotě je napsané, zahrané a zrežírované pro diváka (a samozřejmě pro peníze).
Gerard Butler má oproti takovému Clive Owenovi výhodu ve značně obsáhlejším hereckém rozsahu. Nebojí se skákat z jednoho žánru do druhého a nedostal se jako Owen do škatulky „akční drsňák“. Z muzikálu k upírovi, od upíra k akci, z akce do romance, a zase do akce. Ten člověk si prostě nedá pokoj. O jeho herectví se nedá pochybovat, ač mu v Ugly Truth možná až trochu moc ujíždí Stallonovská ústa (bůhví, jestli si Gerard neprodělal obrnu lícního nervu; herecké prokletí, které postihlo i Reese Witherspoon před pár lety). S Katherine Heigl tvoří pár, ze kterého srší jiskry až na diváky v zadních řadách. Na rozdíl od Čtvero Vánoc (které jsem recenzoval jako poslední romantickou komedii), kde mezi Witherspoon a Vaughnem byl věčný bod mrazu, mezi Gerardem a Katherine tečou hormony, které by se daly stáčet do flašek. Sice jim nahrává situačně napsaný pikantní scénář, ale oba mají plusy k dobru. Je otázkou času, kdy se Katherine konečně dostane na vrchol áčkové ligy.
Recept na úspěšnou romantickou komedii je přitom jednoduchý jak facka – vzdorující pár, opovrhující tím druhým, inteligentní charaktery (ač každý jiný), provokace a narážky, rychlá argumentace, třetí osoba pro vzbuzení žárlivosti a několik společných vlastností, díky kterým by se mohli dát dohromady. Možná nezískáte inteligentní komedii, nicméně se tak bude minimálně tvářit a hlavně bude fungovat. Stačí najít dvě obecně známé tváře, které spolu na plátně korespondují, dát divákům na ochutnání správně naložený trailer a nějakou tou omáčkou okolo. Je vyděláno, všichni odcházejí spokojeně domů, na večeři, do KFC apod.
Pánové by si ale měli pořídit pořádný stativ nebo koleje. Neviděl jsem, aby v profesionálním filmu na konci plynulého záběru tolikrát během filmu neudrželi stabilitu a záběr se jim zatřásl při zastavení jak želatina. Za to bych milého pana gripáka na místě vyrazil. Jedna technická vada na kráse ale filmu neubírá. Režiséru Luketicovi můžeme prominout i nemastné-neslané Oko bere, které před pár měsíci prosvištělo našimi kiny. I přes sentimentalitu a místy až do očí bijící kalkul se Chceš mě, chci tě dá počítat do toho lepšího, co nás v romantickém žánru v době krize za posledních pár měsíců potkalo.
