| Rok: | 2009 |
CZE premiéra: 15.10.2009
Chceš mě, chci tě
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotili 3 uživatelé )
Psema   |
Jiper |
Toren1 |
. : Recenze
Doba, kdy jsou každý den muži ve své elektronické schránce dotazováni, jestli nechtějí zvětšit svůj úd nejrůznějšími přístroji. Doba, kdy ženy považují muže za neideální neandrtálce bez kartáčku na zuby. Doba, kdy jsou vztahy tak jednoduché, že z nich vymizelo kouzlo lovu a flirtu. Doba, ve které nedrží moc muži, ale „ženy nahoře“. Co se změnilo? Nepříjemná pravda – vůbec nic.
Ženy jsou prosté a muži v zásadě velmi jednoduší. Boj mezi nimi se řídí stále dokola omývanými pravidly, která se snaží každý překroutit k vlastním užitku. Nakonec jsou stejně univerzální. Nevěříte? Gerard Butler a Katherine Heigl vás provedou zákulisím jednoduchosti v komunikaci mezi dobývající ženou a ideálním mužem, skrytým rytířem a nedobytnou kráskou, projedou s vámi rejstřík plný realizovaných zvrhlostí a královsky vás pobaví. Zní to divně, že? Běžně na romantické komedie hojně plivujeme, jak stupidní poslední dobou milostné zápletky jsou. A Chceš mě, chci tě (které vyhrává cenu roku za nejtupější překlad názvu) není výjimkou, ale ve své prostotě je napsané, zahrané a zrežírované pro diváka (a samozřejmě pro peníze).
Gerard Butler má oproti takovému Clive Owenovi výhodu ve značně obsáhlejším hereckém rozsahu. Nebojí se skákat z jednoho žánru do druhého a nedostal se jako Owen do škatulky „akční drsňák“. Z muzikálu k upírovi, od upíra k akci, z akce do romance, a zase do akce. Ten člověk si prostě nedá pokoj. O jeho herectví se nedá pochybovat, ač mu v Ugly Truth možná až trochu moc ujíždí Stallonovská ústa (bůhví, jestli si Gerard neprodělal obrnu lícního nervu; herecké prokletí, které postihlo i Reese Witherspoon před pár lety). S Katherine Heigl tvoří pár, ze kterého srší jiskry až na diváky v zadních řadách. Na rozdíl od Čtvero Vánoc (které jsem recenzoval jako poslední romantickou komedii), kde mezi Witherspoon a Vaughnem byl věčný bod mrazu, mezi Gerardem a Katherine tečou hormony, které by se daly stáčet do flašek. Sice jim nahrává situačně napsaný pikantní scénář, ale oba mají plusy k dobru. Je otázkou času, kdy se Katherine konečně dostane na vrchol áčkové ligy.
Recept na úspěšnou romantickou komedii je přitom jednoduchý jak facka – vzdorující pár, opovrhující tím druhým, inteligentní charaktery (ač každý jiný), provokace a narážky, rychlá argumentace, třetí osoba pro vzbuzení žárlivosti a několik společných vlastností, díky kterým by se mohli dát dohromady. Možná nezískáte inteligentní komedii, nicméně se tak bude minimálně tvářit a hlavně bude fungovat. Stačí najít dvě obecně známé tváře, které spolu na plátně korespondují, dát divákům na ochutnání správně naložený trailer a nějakou tou omáčkou okolo. Je vyděláno, všichni odcházejí spokojeně domů, na večeři, do KFC apod.
Pánové by si ale měli pořídit pořádný stativ nebo koleje. Neviděl jsem, aby v profesionálním filmu na konci plynulého záběru tolikrát během filmu neudrželi stabilitu a záběr se jim zatřásl při zastavení jak želatina. Za to bych milého pana gripáka na místě vyrazil. Jedna technická vada na kráse ale filmu neubírá. Režiséru Luketicovi můžeme prominout i nemastné-neslané Oko bere, které před pár měsíci prosvištělo našimi kiny. I přes sentimentalitu a místy až do očí bijící kalkul se Chceš mě, chci tě dá počítat do toho lepšího, co nás v romantickém žánru v době krize za posledních pár měsíců potkalo.
Doba, kdy jsou každý den muži ve své elektronické schránce dotazováni, jestli nechtějí zvětšit svůj úd nejrůznějšími přístroji. Doba, kdy ženy považují muže za neideální neandrtálce bez kartáčku na zuby. Doba, kdy jsou vztahy tak jednoduché, že z nich vymizelo kouzlo lovu a flirtu. Doba, ve které nedrží moc muži, ale „ženy nahoře“. Co se změnilo? Nepříjemná pravda – vůbec nic.
Ženy jsou prosté a muži v zásadě velmi jednoduší. Boj mezi nimi se řídí stále dokola omývanými pravidly, která se snaží každý překroutit k vlastním užitku. Nakonec jsou stejně univerzální. Nevěříte? Gerard Butler a Katherine Heigl vás provedou zákulisím jednoduchosti v komunikaci mezi dobývající ženou a ideálním mužem, skrytým rytířem a nedobytnou kráskou, projedou s vámi rejstřík plný realizovaných zvrhlostí a královsky vás pobaví. Zní to divně, že? Běžně na romantické komedie hojně plivujeme, jak stupidní poslední dobou milostné zápletky jsou. A Chceš mě, chci tě (které vyhrává cenu roku za nejtupější překlad názvu) není výjimkou, ale ve své prostotě je napsané, zahrané a zrežírované pro diváka (a samozřejmě pro peníze).
Gerard Butler má oproti takovému Clive Owenovi výhodu ve značně obsáhlejším hereckém rozsahu. Nebojí se skákat z jednoho žánru do druhého a nedostal se jako Owen do škatulky „akční drsňák“. Z muzikálu k upírovi, od upíra k akci, z akce do romance, a zase do akce. Ten člověk si prostě nedá pokoj. O jeho herectví se nedá pochybovat, ač mu v Ugly Truth možná až trochu moc ujíždí Stallonovská ústa (bůhví, jestli si Gerard neprodělal obrnu lícního nervu; herecké prokletí, které postihlo i Reese Witherspoon před pár lety). S Katherine Heigl tvoří pár, ze kterého srší jiskry až na diváky v zadních řadách. Na rozdíl od Čtvero Vánoc (které jsem recenzoval jako poslední romantickou komedii), kde mezi Witherspoon a Vaughnem byl věčný bod mrazu, mezi Gerardem a Katherine tečou hormony, které by se daly stáčet do flašek. Sice jim nahrává situačně napsaný pikantní scénář, ale oba mají plusy k dobru. Je otázkou času, kdy se Katherine konečně dostane na vrchol áčkové ligy.
Recept na úspěšnou romantickou komedii je přitom jednoduchý jak facka – vzdorující pár, opovrhující tím druhým, inteligentní charaktery (ač každý jiný), provokace a narážky, rychlá argumentace, třetí osoba pro vzbuzení žárlivosti a několik společných vlastností, díky kterým by se mohli dát dohromady. Možná nezískáte inteligentní komedii, nicméně se tak bude minimálně tvářit a hlavně bude fungovat. Stačí najít dvě obecně známé tváře, které spolu na plátně korespondují, dát divákům na ochutnání správně naložený trailer a nějakou tou omáčkou okolo. Je vyděláno, všichni odcházejí spokojeně domů, na večeři, do KFC apod.
Pánové by si ale měli pořídit pořádný stativ nebo koleje. Neviděl jsem, aby v profesionálním filmu na konci plynulého záběru tolikrát během filmu neudrželi stabilitu a záběr se jim zatřásl při zastavení jak želatina. Za to bych milého pana gripáka na místě vyrazil. Jedna technická vada na kráse ale filmu neubírá. Režiséru Luketicovi můžeme prominout i nemastné-neslané Oko bere, které před pár měsíci prosvištělo našimi kiny. I přes sentimentalitu a místy až do očí bijící kalkul se Chceš mě, chci tě dá počítat do toho lepšího, co nás v romantickém žánru v době krize za posledních pár měsíců potkalo.
Datum: 26.10.2009 03:28 | FILM: 
Autor: Jiří Sádek