Album využívá jak čisté orchestrálky a skladby s výraznými vokály, chorály, tak provařené hitovky, známé z rádií. Je to taková směska ze všech možných koutů, ale výborně si drží styl a za každých okolností přesně pasuje k žánrové různorodosti samotného filmu. Skladatel A.R. Rahman, jenž si odnesl hned dvě zlaté sošky z letošního předávání Oscarů, si vyzkoušel širokou hudební škálu – od agresivní elektroniky přes etnické nástroje s bubínky až po romantické melodie založené na… ehm… melodičnosti ženské hlasu. Je to skutečně pestrá sbírka a jedno z nejvýraznějších a především nejzábavnějších alb, jaké je v současnosti k mání.
Rahman přitom neudělal nic moc překvapivého. Více méně dělal jen to, co umí, využil prvky, které jsou pro jeho národnost vlastní a malinko je doplnil západním stylem, jenž povznáší bollywoodskost některých písní mnohem blíže Hollywoodu. Hudba jako by se od filmu separovala, ale i tak v něm bezvadně fungovala. Je jako samostatný organismus, jenž s Boyleovým vizuálem na plátně tvoří dokonalou symbiózu nápadů, dynamiky a energie. Mezi ty nabušenější, dravější skladby patří kupříkladu hned ta první. O…Saya je do puntíku přesně vyváženým mixem klasických indických nástrojů, hlasivek zpěváků a čisté elektroniky, která tomu všemu dodává neskutečné tempo. Není divu, že úvodní honička filmu se do paměti zařezává jako čerstvě nabroušený nůž do propečeného masa.
Výborně ovšem působí i Mausam and Escape, která oslní kytarovým úvodem, aby přešla do několikanástrojového pekla s perfektním rytmem, jenž v závěru opět přejde v pomalejší, chce se mi říct poetickou vybrnkávačku. Na tu pak navazuje v poslední době provařená skladba Paper Planes, jíž můžete slyšet nejen každých 20 minut na Evropě 2, ale také třeba v geniálním traileru na nudný Pineapple Express. Ve filmu je tahle zhulenecká písnička použitá v jedné z mála pohodových kolážích a perfektně formuje myšlenku dětské bezstarostnosti, jíž stačí ke štěstí málo. Na soundtracku je na tom podobně. Opět trefa do černého.
Další tracky už malinko zapadají do stereotypu, ale z toho celek vytáhne úžasně romantický Latika`s Theme, díky němuž se v závěru filmu mohou snadno dostavit slzy dojetí. Tenhle výtečný zářez do cukrového žánru skvěle doplňují ještě dvě písně, byť jsou obě trochu jinde. Z Aaj Ki Raat by se mohl velmi snadno stát diskotékový hit a Dreams of Fire nemají daleko k titanicovskému sólu Celine Dion My Heart Will Go On. Rahman na začátku prostě sešlápne plyn až k podlaze a povolí jen občas. Přičemž v závěru podlahu prokopává úplně a zmíněnými peckami doslova vlévá do těla posluchače nechutně velkou dávku energie. Jako třeba v písni Millionaire, dalším zářezu vhodným pro diskotéky s patnáctkami prolévajícími si hrdlo jedním panákem za druhým. A protože to nejlepší se má podávat vždy až nakonec, servíruje i Rahman největší hit jako poslední. Jai Ho si odnesla Oscara za nejlepší píseň po zásluze, poněvadž jde o skutečnou třešinku na žánrově pestrém dortu, který ale nepekli pejsek z kočičkou, ale indický šéfkuchař pod dohledem britského supervizora. Povinná koupě nejen pro fanoušky filmu. Tahle placka je skvost.
Vydavatel: Interscope Records
Celková délka: 50:57
Seznam skladeb:
1) O...Saya (3:33)
2) Riots (1:59)
3) Mausam & Escape (3:52)
4) Paper Planes (3:23)
5) Paper Planes (DFA Remix) (5:49)
6) Ringa Ringa (Featuring Alka Yagnik & Ila Arun) (4:15)
7) Liquid Dance (Featuring Palakkad Sriram & Madhumitha) (2:58)
8) Latika's Theme (Featuring Suzanne) (3:09)
9) Aaj Ki Raat (6:07)
10) Millionaire (Featuring Madhumitha) (2:44)
11) Gangsta Blues (Featuring BlaaZe & Tanvi Shah) (3:41)
12) Dreams On Fire (Featuring Suzanne) (4:08)
13) Jai Ho (Featuring Sukhvinder Singh, Tanvi Shah & Mahalaxmi Iyer) (5:19)