| Rok: | 2008 |
CZE premiéra: 16.4.2009
Gran Torino
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotili 4 uživatelé )
Jajar  |
Psema  |
JoKKeR |
Jiper |
. : Recenze
Clint Eastwood, osmasedmdesátiletý herec a režisér. Pochází z chudých poměrů, jeho otec byl dělník v továrně na ocel, narodil se v San Franciscu a než se postavil před kameru, prošel obvyklými podřadnými povoláními budoucích hvězd (kdo neví o tom, že Brad Pitt navlékal kostým kuřete?), Eastwood jako správný drsný muž kácel stromy a působil jako instruktor v armádě. Pak začal chodit na vysokou a přitom sháněl první malé roličky, jednoduchý způsob, jak si nějaký ten dolar vydělat. Prvním snímkem, ve kterém se objevil, byl béčkový horor Tarantula plný přerostlých pavouků a bílých myšek a devět let trvalo, než se zalíbil Sergiu Leonemu a získal hlavní roli v jeho proslulé dolarové trilogii.
I kdyby pak nikde jinde nezazářil, asi by nezapadnul. Jenže Eastwood svou úsporností zazářil a mnohokrát, v Drsném Harrym, Útěku z Alcatrazu, svých Nesmiřitelných nebo Madisonských mostech, ale už v sedmdesátých letech se vydal na druhou stranu kamery a za ní sklízí ještě větší úspěchy. Ostatně ze čtyř Oscarů, které má doma na poličce, jsou dva za režii a dva za nejlepší film (rovným dílem Million Dollar Baby a právě Nesmiřitelní). Jak tušíte z hodnocení, přijde mi škoda, kdyby posledním filmem Clinta-herce bylo právě Gran Torino.
To je zachycením pomalu plynoucího života jednoho amerického důchodce. Důchodce, který bojoval v Koree a evidentně si z toho nese pořádné následky, pořád se mu něco nelíbí, s nikým se nechce bavit a akorát si seká trávu před baráčkem. Jeho dávno dospělí synové jsou mu spíš na obtíž, on je na obtíž jim, nerozumí si a s vnoučaty se to ještě stupňuje. Walt Kowalski si rozumí akorát se svou fenkou, která s ním proleží život na verandě, zatímco on pokuřuje, pije pivo z plechovky a nenávistně se měří se sousedy. Do jeho čtvrti se nastěhovala spousta Vietnamců, které jako všechny asiaty nesnáší o něco víc než ostatní a častuje je pořádně rasistickými průpovídkami (chudáci jsou zvyklí). Jenže jak to tak ve filmech bývá, i tady se najednou stane zázrak, Walt změkne a spřátelí se s šikmookým mladíkem odvedle, i když mu předtím chtěl ukrást jeho drahocenné Gran Torino (prostě naleštěné auto).
Pan děda je hodně dlouho opravdu silně nepřátelský, i směrem k divákům, pán v řadě přede mnou se po každé druhé jeho replice či zavrčení rozchechtal, anglicky mluvící dvojice za mnou nevěřícně koukala, já nechápala. Vážně mi nebylo jasné, proč se chová zrovna takhle. Protože je ultra-mega-tvrďák s prožitým traumatem, a tak nemůže polevit ani v letech, navíc s čerstvě mrtvou manželkou, nebo to má být parodie (proč?) pod taktovkou režiséra samých dramat? Tvářit se jako drsňák z westernu chránící svou osadu, s artritidou, na předměstí a v současné době nefunguje. Stejně tak jeho 'přerod', kdy klasicky po nějakém impulzu největší morous ze všech alespoň částečně obrátí a s 'rákosnickou' rodinkou se začne docela ochotně stýkat. Nechci prozrazovat další děj, protože ho tam už moc není :), ale i když to vypadá paradoxně, Eastwood s puškou v ruce působí za celý film asi nejlíp, úplně jinak než ten nadávající zapšklý stařík.
Můj problém s Gran Torinem je takový, že se mě naprosto nedotklo. Snadno předpokládatelný závěr je fajn, to samozřejmě, ale že by snímek pozvedával na jakousi geniální úroveň, o tom se vůbec nedá mluvit. Eastwoodův výtvor mě nudil a nebylo mi nejpříjemnější sledovat nasraného dědulu, jak ho cokoliv (nejen) moderního irituje asi stejně, jako mě iritovalo to jeho 'grrr'. Nebo neustálé opakování sousloví v názvu filmu, zbožšťování kusu opečovávaného plechu a původce velkého třesku. Asi to je asi něco, co holky nikdy nemůžou pochopit ;)
Clint Eastwood, osmasedmdesátiletý herec a režisér. Pochází z chudých poměrů, jeho otec byl dělník v továrně na ocel, narodil se v San Franciscu a než se postavil před kameru, prošel obvyklými podřadnými povoláními budoucích hvězd (kdo neví o tom, že Brad Pitt navlékal kostým kuřete?), Eastwood jako správný drsný muž kácel stromy a působil jako instruktor v armádě. Pak začal chodit na vysokou a přitom sháněl první malé roličky, jednoduchý způsob, jak si nějaký ten dolar vydělat. Prvním snímkem, ve kterém se objevil, byl béčkový horor Tarantula plný přerostlých pavouků a bílých myšek a devět let trvalo, než se zalíbil Sergiu Leonemu a získal hlavní roli v jeho proslulé dolarové trilogii.
I kdyby pak nikde jinde nezazářil, asi by nezapadnul. Jenže Eastwood svou úsporností zazářil a mnohokrát, v Drsném Harrym, Útěku z Alcatrazu, svých Nesmiřitelných nebo Madisonských mostech, ale už v sedmdesátých letech se vydal na druhou stranu kamery a za ní sklízí ještě větší úspěchy. Ostatně ze čtyř Oscarů, které má doma na poličce, jsou dva za režii a dva za nejlepší film (rovným dílem Million Dollar Baby a právě Nesmiřitelní). Jak tušíte z hodnocení, přijde mi škoda, kdyby posledním filmem Clinta-herce bylo právě Gran Torino.
To je zachycením pomalu plynoucího života jednoho amerického důchodce. Důchodce, který bojoval v Koree a evidentně si z toho nese pořádné následky, pořád se mu něco nelíbí, s nikým se nechce bavit a akorát si seká trávu před baráčkem. Jeho dávno dospělí synové jsou mu spíš na obtíž, on je na obtíž jim, nerozumí si a s vnoučaty se to ještě stupňuje. Walt Kowalski si rozumí akorát se svou fenkou, která s ním proleží život na verandě, zatímco on pokuřuje, pije pivo z plechovky a nenávistně se měří se sousedy. Do jeho čtvrti se nastěhovala spousta Vietnamců, které jako všechny asiaty nesnáší o něco víc než ostatní a častuje je pořádně rasistickými průpovídkami (chudáci jsou zvyklí). Jenže jak to tak ve filmech bývá, i tady se najednou stane zázrak, Walt změkne a spřátelí se s šikmookým mladíkem odvedle, i když mu předtím chtěl ukrást jeho drahocenné Gran Torino (prostě naleštěné auto).
Pan děda je hodně dlouho opravdu silně nepřátelský, i směrem k divákům, pán v řadě přede mnou se po každé druhé jeho replice či zavrčení rozchechtal, anglicky mluvící dvojice za mnou nevěřícně koukala, já nechápala. Vážně mi nebylo jasné, proč se chová zrovna takhle. Protože je ultra-mega-tvrďák s prožitým traumatem, a tak nemůže polevit ani v letech, navíc s čerstvě mrtvou manželkou, nebo to má být parodie (proč?) pod taktovkou režiséra samých dramat? Tvářit se jako drsňák z westernu chránící svou osadu, s artritidou, na předměstí a v současné době nefunguje. Stejně tak jeho 'přerod', kdy klasicky po nějakém impulzu největší morous ze všech alespoň částečně obrátí a s 'rákosnickou' rodinkou se začne docela ochotně stýkat. Nechci prozrazovat další děj, protože ho tam už moc není :), ale i když to vypadá paradoxně, Eastwood s puškou v ruce působí za celý film asi nejlíp, úplně jinak než ten nadávající zapšklý stařík.
Můj problém s Gran Torinem je takový, že se mě naprosto nedotklo. Snadno předpokládatelný závěr je fajn, to samozřejmě, ale že by snímek pozvedával na jakousi geniální úroveň, o tom se vůbec nedá mluvit. Eastwoodův výtvor mě nudil a nebylo mi nejpříjemnější sledovat nasraného dědulu, jak ho cokoliv (nejen) moderního irituje asi stejně, jako mě iritovalo to jeho 'grrr'. Nebo neustálé opakování sousloví v názvu filmu, zbožšťování kusu opečovávaného plechu a původce velkého třesku. Asi to je asi něco, co holky nikdy nemůžou pochopit ;)
Datum: 18.4.2009 18:32 | FILM:
Autor: Lucie Johanovská