Série Rychle a zběsile nikdy za moc nestála, ale než se dostal k volantu Justin Lin, dalo se na ni alespoň koukat. První díl překvapil, když dovalil do kin zajímavé prostředí, sympatické postavy a především fůru tůrujících auťáků, na jejichž kapotách se válely slečny s těmi správnými mírami. Dvojka přitvrdila a pod heslem všeho víc (vrtících se zadečků, naivity, stupidity, ale i povrchní zábavnosti) si u některých vydobyla pozici slušně šlapající oddychovky. Trojka oproti tomu sundala nohu z plynu a odbočila jinam. Někam, kde jsme Rychle a zběsile vůbec vidět nepotřebovali – Tokijská jízda ze všeho nejvíc připomínala direct-to-dvd sequel, s nímž se nikdo nechtěl příliš patlat. Lin ze sebe vytlačil akorát efektní průlet mobilními telefony a tím to haslo. Lucas Black byl na pěst, scénář psalo pětileté dítě a ani ty honičky nestály za moc.
V tomhle ohledu je čtvrtý díl o něco snesitelnější. Návrat starých známých z prvního dílu fanouškům jistě rozzáří očíčka jako žárovky, avšak tohle nadšení pohasne zatraceně brzy. Zhruba v páté minutě, kdy Lin poprvé vytáhne extrémně digitální návěs valící se na Vina Diesela, jenž ho s přehledem sobě vlastním podjede. Je to cheesy, je to směsné, nedává to z hlediska fyzikálních zákonů pražádný smysl a špatné CGI těmhle negativům ještě přidává. A v podobném stylu se odhrká i zbytek filmu. Všichni se tu chovají neskutečně pitomě, zásadní zvraty jsou těžce předvídatelné a ani ten Diesel už není takový frajer, jakým býval. Teď už jen naštvaně kouká do dáli a vzpomíná, jaké to bylo, když okrádal řidiče v prvním díle. Naštěstí je tu i Paul Walker, jenž by dodal šťávu snad jakémukoliv filmu, a i ten Lin ze sebe v případě dvou závodů vymáčkne trochu šťávy. Střih mu sice stále silně hapruje a spousta scén není tak cool, jak by měla, ale při pohledu na dialogy a „mluvící scény“, jsou ty závody poslední záchranou před úplným propadákem.
Jako malé plus pak můžete brát i příjemně velký počet bonusů, kterých se na český trh dovalilo překvapivě víc než dost. Komentář Justina Lina je vcelku fajn, ale pakliže si nejdříve projedete zbytek materiálů o natáčení, bude pro vás poslech prakticky zbytečný. Lin moc nového totiž nepřináší a jeho vyprávění není úplně nejzábavnější. Mnohem lepší je to se samotnými „fíčurami“, jež vás provedou skrze celý vozový park, seznámí vás s prací kaskadérů, ukáží, jak se natáčelo v Mexiku a jak těžké bylo dát celou hereckou sestavu zpátky dohromady. Dokumenty nejsou nikterak rozsáhlé a většinou jen házejí superlativy na Linovu hlavu (jak směšné), ale pokud jste fanoušky, určitě si přijdete na své. Jen škoda, že na DVD chybí předfilm točený samotným Dieselem, jenž ve dvaceti minutách dokresluje, co se dělo před úvodní přepadovkou cisteren. Kvůli téhle dvacetiminutovce musíte jít do Blu-raye, který vypadá a zní skutečně báječně.
