
Wolverine překvapil. Pravděpodobně nikdo nečekal, že se režisér „oscarových parametrů“ Gavin Hood postaví k filmu, předcházejícímu událostem prvních X-Menů, stylem patriota upadlého sub-žánru „osmdesátkových akčňáků“. Wolverine od prvních minut kašle na mozkové závity, nestará se o to, jestli má o kolečko míň nebo víc (čili jestli je hloupý, ba přímo dementní), prostě jen nabízí popcornovou zábavu, kterou očekáváte od bijáku startujícího letní sezónu. Ano, je jasné, že přístup „natočím za 150 milionů další Komando“ nemusí sednout každému, ale to vážně potřebujeme, aby se každý nový muž v mutantí mytologii vyrovnával Singerovu odkazu? Ostatně byl to právě Singer, kdo sérii nepřímo odsoudil k plavání v bezmozkových akčních vodách, když místo završení původní trilogie odešel k Warnerům natočit do té doby nejdražší film v dějinách – Supermana.

X-Men Origins: Wolverine šlape bez problémů. Úvodní sekvence z dětských let je sice silně mimózní, ale jakmile s Rosomákem proletíte skrze čtyři války, zaryje se vám tenhle svalnatý borec s drápy Hugha Jackmana pod kůži a svými hláškami a akčními kousky baví téměř bez ustání. Dokonce tak, že vám po chvíli přestane vadit, že se dialogy povětšinou sestávají z nejrůznějších klišé a nejsou ničím jiným než pojítkem rozmanitých bitek mezi mutanty s rozsáhlým arsenálem superschopností. Souboje samotné sice žánr ničím výrazným neobohacují, ale Hood i v tomhle případě obstál se ctí. K digitálním šílenostem Marka Stevena Johnsona mají totiž Wolvie a spol. stále ještě daleko. Byť přesaturované kopečky, rozřezávání digitálního hummeru a finále na komíně oči trikově náročných diváků malinko potrápí.
Hlavní cíl byl navíc splněn takřka dokonale, protože Wolverine jako můstek k Singerovým filmům drží pevně v základech, otevřená vrátka pro několik pokračování a spin-offů jsou velkým příslibem, a pakliže člověk po tolika letech (a povrchním Posledním vzdoru) nečeká žánrovou revoluci, neměl by mít s tímhle komiksovým béčkem za velké peníze problém.

A tenhle verdikt platí i pro zájemce o Blu-ray disk. Ten je prakticky jedinou možností, jak se dostat k v rámci českého trhu ke kvalitním bonusům, jelikož tuzemské DVD prošlo razantním ořezáním a není na něm prakticky nic. Blůčko oproti tomu nabízí precizní audiovizuální podání, v němž je úvodní „let časem“ obohacen o větší množství zrna (montáž získává skoro až dokumentární nádech) a zbytek filmu rovněž nevypadá jako dětská prdelka. I při světlých scénách je přítomno drobné zrno přidávající na filmovosti (trochu jako Černý jestřáb sestřelen), barvy jsou syté a vousy na Jackmanově tváři byste mohli ve volném čase klidně počítat. Drobné výtky si transfer zaslouží v tmavších scénách, kdy kolikrát dochází k „duchovému efektu“ a ani podání černé není nejstabilnější. Nicméně nejde o nic, co by razantně ničilo požitek z filmu. Zvuk je pak přímo ukázkou dokonalosti – subwoofer i prostorové repráčky dostanou co proto.

Bonusová stránka oproti tomu může trochu zklamat. Komentáře Gavina Hooda a producentů jsou vcelku nezáživné, a ačkoliv nabízí pár slušných informací, nejde o nic, bez čeho by divák nepřežil, rozebírání Wolverinových kořenům Stanem Lee a dalším tvůrcem komiksových sešitů je víc než cokoliv jiného ukázkou Leeho čím dál výraznější senility, a ani regulérní film o filmu (má jen 12 minut) nepřináší úplné zadostiučinění. Hojnou mastí na tato zklamání jsou dva další featuretty. Ten první, rozebírající všechny mutanty ve filmu, má téměř hodinu a dozvíte se v něm vše od prvotních nápadů na kostýmy přes triková vylepšení až po finální podobu jednotlivých charakterů (Deadpool, Blob a Gambit vládnou), ten druhý, nahlížející na honičku s helikoptérou, zase ukazuje, o jak složitou sekvenci ve skutečnosti šlo. Na závěr je ještě přibaleno pár záběrů z premiéry, vystřižené a alternativní scény (po titulcích je nyní scéna s Deadpoolem, barová scéna je až v bonusech) a od Universalu zakoupená licence na U-Control, s jehož pomocí vám v průběhu filmu Gavin Hood rozebere pár náročných scén za pomoci pre-visualizace, storyboardů a dalších vychytávek.







