| Rok: | 2008 |
CZE premiéra: 28.8.2008
Vesmírní opičáci
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotil 1 uživatel )
Jajar   |
. : Recenze
Vesmírní opičáci vás dokážou znechutit jediným pohledem. Dobrou chuť ;)
Jak už jste tedy na vlastní oči viděli, v Opičácích opravdu nepůjde o řešení globálních problémů, ale o to, jak srandovně tancuje dvojník z gumáků, jak ten nejhustčí opičák zahláškuje nebo kolikrát bude muset Luna s hlasem Lucky Vondráčkové odmítat jeho nemístné návrhy, aby jim překvapivě závěrem podlehla. Což vytušíte zhruba ve chvíli, kdy zjistíte, že ta opice je holka. Aby dějové shrnutí neodešlo s prázdnou - opičák Ham byl nejslavnější opicí na světě, zabral nepočítaně titulních stránek známých časopisů, protože byl prvním opičím astronautem. Jeho vnuk Ham III. (naše hlavní postava, vrchní hláškař a nepřekonatelný bavič) se baví svou prací v cirkuse, na kariéru podobnou svému dědovi nepomýšlí, ale díky jeho genům ho vyberou do vesmírného programu. Aby byl stejně slavný, jako první z rodu Hamů. A tak spolu s Lunou a velitelem Titánem odléta na nebezpečnou misi skrz červí díru, kde mají získat důkazy o jiných civilizacích.
Všechny ty obludné obrázky v úvody patří právě na planetu, na které posádka ztroskotá a tráví tam dobrou půlku stopáže, úrovní animace je asi tak čtvrtinová než na Zemi a než samotných primátů. Nezapomeňte, že si ty oficiální (!) obrázky musíte ještě znásobit jistým koeficientem k, který značí jak nechutně odflákle se pohybují. V tomhle ohledu patří zlatá medaile přerostlé pirani s nohama, která se hýbe stylem papírové krabice posunované před zeleným plátnem. A nejlépe krabice s logem dovozce tropického ovoce, které uvidíte mnohem častěji než byste chtěli, asi z financí plynoucích z tohoto product placementu vznikaly právě planetární sekvence s texturami z her raných devadesátých let.
Tvůrci se jistě snažili zastínit vizuální bídu natřískaností hlášek, jenže si tím zároveň odsekali svou vlastní větev. Ano, kdyby se přirovnání k nějaké celebritě použilo jednou, fajn. Jenže scénáristé, omámeni vlastní genialitou, nacpali podobnou popkulturnost snad do každé desetiminutovky, takže se to ohrává stejně jako krátké přebliky nějaké srandahudby. Jistě že se párkrát zasmějete, ale buď je to nějakou nevymyslitelnou absurditou (dítě se svítící hlavou, gumoví medvídci), nebo rovnou čirým zoufalstvím. Protože oněch 81 minut dokáže být zatraceně dlouhých.
Chápu, že tohle opravdu není film pro mou věkovou kategorii, ale ty malé, sotva řečnící dětičky, kterým je evidentně určen (dle barevnosti, podoby dobráckého průvodce jeskyněmi, úrovně vtipů, oživlého želé a logičnosti) by podle mého rozhodně preferovaly Telletubies nebo dědouška v domečku letícím na svazku balonků. Možná by i radši koukaly na strop.
Vesmírní opičáci vás dokážou znechutit jediným pohledem. Dobrou chuť ;)
Jak už jste tedy na vlastní oči viděli, v Opičácích opravdu nepůjde o řešení globálních problémů, ale o to, jak srandovně tancuje dvojník z gumáků, jak ten nejhustčí opičák zahláškuje nebo kolikrát bude muset Luna s hlasem Lucky Vondráčkové odmítat jeho nemístné návrhy, aby jim překvapivě závěrem podlehla. Což vytušíte zhruba ve chvíli, kdy zjistíte, že ta opice je holka. Aby dějové shrnutí neodešlo s prázdnou - opičák Ham byl nejslavnější opicí na světě, zabral nepočítaně titulních stránek známých časopisů, protože byl prvním opičím astronautem. Jeho vnuk Ham III. (naše hlavní postava, vrchní hláškař a nepřekonatelný bavič) se baví svou prací v cirkuse, na kariéru podobnou svému dědovi nepomýšlí, ale díky jeho genům ho vyberou do vesmírného programu. Aby byl stejně slavný, jako první z rodu Hamů. A tak spolu s Lunou a velitelem Titánem odléta na nebezpečnou misi skrz červí díru, kde mají získat důkazy o jiných civilizacích.
Všechny ty obludné obrázky v úvody patří právě na planetu, na které posádka ztroskotá a tráví tam dobrou půlku stopáže, úrovní animace je asi tak čtvrtinová než na Zemi a než samotných primátů. Nezapomeňte, že si ty oficiální (!) obrázky musíte ještě znásobit jistým koeficientem k, který značí jak nechutně odflákle se pohybují. V tomhle ohledu patří zlatá medaile přerostlé pirani s nohama, která se hýbe stylem papírové krabice posunované před zeleným plátnem. A nejlépe krabice s logem dovozce tropického ovoce, které uvidíte mnohem častěji než byste chtěli, asi z financí plynoucích z tohoto product placementu vznikaly právě planetární sekvence s texturami z her raných devadesátých let.
Tvůrci se jistě snažili zastínit vizuální bídu natřískaností hlášek, jenže si tím zároveň odsekali svou vlastní větev. Ano, kdyby se přirovnání k nějaké celebritě použilo jednou, fajn. Jenže scénáristé, omámeni vlastní genialitou, nacpali podobnou popkulturnost snad do každé desetiminutovky, takže se to ohrává stejně jako krátké přebliky nějaké srandahudby. Jistě že se párkrát zasmějete, ale buď je to nějakou nevymyslitelnou absurditou (dítě se svítící hlavou, gumoví medvídci), nebo rovnou čirým zoufalstvím. Protože oněch 81 minut dokáže být zatraceně dlouhých.
Chápu, že tohle opravdu není film pro mou věkovou kategorii, ale ty malé, sotva řečnící dětičky, kterým je evidentně určen (dle barevnosti, podoby dobráckého průvodce jeskyněmi, úrovně vtipů, oživlého želé a logičnosti) by podle mého rozhodně preferovaly Telletubies nebo dědouška v domečku letícím na svazku balonků. Možná by i radši koukaly na strop.
Datum: 27.8.2008 23:43 | FILM:
Autor: Lucie Johanovská