| Rok: | 1999 |
Žiju tady a teď
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotil 1 uživatel )
Justy   |
. : Recenze
Anime se v širším povědomí většinou nese jako „pohádky pro dospělé,“ poslední dobou si ale často dodatek „pro dospělé“ ani moc nezaslouží. Zaměření na komerci je věc nemilá a svým způsobem je i příčinou, proč se od nás se Siliasem nedočkáte nějakých kvant recenzí na nejnovější „pecky.“ Osobně vás s mnohem lehčím srdcem seznámím třeba s nějakou undergroundovější a neprávem přehlíženou věcí, čímž bezesporu „Now and Then, Here and There“ je.
Námět i kresba podmínku pohádkovosti splňuje obstojně, řeknete si na začátku. Shuu je japonský stře... středo... STŘEDOŠKOLÁK (Krista, už mi to leze přes pysky pěkně ztěžka...), který chodí do klubu kendo, má svou vysněnou dívku a žije celkem bezstarostným životem. Není nijak přehnaně úspěšný, spíš naopak, navíc není ani moc silný nebo pronikavě inteligentní. Docela úleva, nemyslíte? Shuu má prakticky jedinou zvláštní vlastnost, a tou je jeho nezdolný optimismus a víra v lidskou dobrotu - jako by z oka vypadl české prezidentské zástavě. Jinak se mu líbí vysoké komíny v průmyslové zástavbě města a rád na ně lozí. Když se tu jednoho dne zase kochá západem slunce, potká mlčenlivou modrovlasou dívku jménem Lala Ru.
Během nesmělého seznamování se však bůhví odkud vynoří podivně vypadající komando, které Lalu Ru záhadným způsobem přemístí do jiné dimenze. A co by to bylo za příběh, kdyby se sem nedopatřením nedostal i Shuu. Zjistí, že se ocitl uvnitř velkého mechanického monstra, pevnosti Hellywood. Po dívce se rozjíždí pátrání a Shuu je od ní oddělen. Po řadě peripetií se dostává do zajetí, kde teprve zjišťuje, do jak bizarního světa se to vlastně dostal. Hellywood vede šílený diktátor, toužící po neomezené moci. Po boku mu věrně stojí několik zfanatizovaných důstojníků v čele s jeho pravou rukou Abelií, která je do něj svým děsivým způsobem zamilována, a tak nevidí (nebo spíš nechce vidět), jaký je to ve skutečnosti blázen.
Na tom by nebylo ještě nic tak bizarního (kromě post-apokalyptického světa a obří pevnosti, která je vyzbrojena zbraněmi hromadného ničení a dokonce prý kdysi létala), jenže jako diktátorova armáda slouží tisíce dětí, částečně zfanatizovaných a vytržených z kořenů, částečně závislých na přídělech jídla a hlavně vody, která je v těchto časech vzácnější než všechny poklady světa. Člověk sice pochopí, že většina příběhových kulis a postav je alegorie na skutečné, minulé či současné světové režimy, která má za úkol umocnit divákovy pocity z děje, ale i tak je děsivý pohled na ukradené děti, pomalu se měnící buď ve vystrašené trosky poslouchající rozkazy, nebo v bezcitné kariéristy, rovněž poslouchající rozkazy. Všichni pak svorně umírají při plnění bláznových pokynů, částečně rukou nepřítele, částečně kvůli šílenství vlastního vůdce.
Co však tvoří z „Now and Then, Here and There“ seriál výjimečný, je naturalismus ve spojení s místy, kde očekáváte klišé, ale dostanete přesný opak. Jako příklad snad postačí okamžik, kdy Shuu utěšuje jinou vězenkyni a přesvědčí ji, že všechno bude brzy v pořádku. Druhý den Shuua skoro umlátí k smrti při výslechu, načež vězenkyni odvlečou a brutálně znásilňují armádní důstojníci. Varování dokonáno, pro příliš slabé povahy tato „pohádka“ nebude. Ze Shuua se diktátor snaží vypáčit, jestli neví o medailonku, který s sebou Lala Ru nesla, kvůli kterému ji stíhali skrz dimenze, a který údajně zadržuje většinu vody světa. Diktátorův Hellywood by se, napájen vodou, mohl vznést zpět na oblohu a začít dštít peklo na země, které se proti jeho krutovládě vzepřely.
Když Shuua mnohokrát zmlátí do bezvědomí a přesvědčí se, že o medailonku doopravdy neví, musí náš nebožák narukovat do armády - přidat se k hordě dětí, která drancuje, vraždí, krade další děti jejich matkám, a vymírá po stovkách. Shuu se k válce ale postaví po svém. Raději by zemřel, než by komukoli ublížil, což se samozřejmě ani trochu nelíbí vedoucím výcviku. Později se příběh točí okolo nejbližších Shuuových spolubojovníků a vývoje jejich postav. Nelze si nevšimnout dokonce narážky na vojáky - fronťáky, kteří už překročili pověstnou hranici lidskosti a nemůžou se vrátit zpátky mezi lidi. Po klidnějším intermezzu pak následuje závěr, který zboří poslední víru v „normální“ stavbu příběhu, co ve vás ještě zůstala.
Kresba i hudba jsou v průměru, i když kresbu si asi zařadíte sami do nižší či vyšší kategorie, podle osobních preferencí, samozřejmě. Když se ohlédnu zpět, „Now and then, here and there“ je jedno z mála opravdu tvrdých anime, kde naturalismus nevyzní vůbec samoúčelně, ale působí tam, kde má - na skvrnách... eh, teda... v divákově svědomí.
Anime se v širším povědomí většinou nese jako „pohádky pro dospělé,“ poslední dobou si ale často dodatek „pro dospělé“ ani moc nezaslouží. Zaměření na komerci je věc nemilá a svým způsobem je i příčinou, proč se od nás se Siliasem nedočkáte nějakých kvant recenzí na nejnovější „pecky.“ Osobně vás s mnohem lehčím srdcem seznámím třeba s nějakou undergroundovější a neprávem přehlíženou věcí, čímž bezesporu „Now and Then, Here and There“ je.
Námět i kresba podmínku pohádkovosti splňuje obstojně, řeknete si na začátku. Shuu je japonský stře... středo... STŘEDOŠKOLÁK (Krista, už mi to leze přes pysky pěkně ztěžka...), který chodí do klubu kendo, má svou vysněnou dívku a žije celkem bezstarostným životem. Není nijak přehnaně úspěšný, spíš naopak, navíc není ani moc silný nebo pronikavě inteligentní. Docela úleva, nemyslíte? Shuu má prakticky jedinou zvláštní vlastnost, a tou je jeho nezdolný optimismus a víra v lidskou dobrotu - jako by z oka vypadl české prezidentské zástavě. Jinak se mu líbí vysoké komíny v průmyslové zástavbě města a rád na ně lozí. Když se tu jednoho dne zase kochá západem slunce, potká mlčenlivou modrovlasou dívku jménem Lala Ru.
Během nesmělého seznamování se však bůhví odkud vynoří podivně vypadající komando, které Lalu Ru záhadným způsobem přemístí do jiné dimenze. A co by to bylo za příběh, kdyby se sem nedopatřením nedostal i Shuu. Zjistí, že se ocitl uvnitř velkého mechanického monstra, pevnosti Hellywood. Po dívce se rozjíždí pátrání a Shuu je od ní oddělen. Po řadě peripetií se dostává do zajetí, kde teprve zjišťuje, do jak bizarního světa se to vlastně dostal. Hellywood vede šílený diktátor, toužící po neomezené moci. Po boku mu věrně stojí několik zfanatizovaných důstojníků v čele s jeho pravou rukou Abelií, která je do něj svým děsivým způsobem zamilována, a tak nevidí (nebo spíš nechce vidět), jaký je to ve skutečnosti blázen.
Na tom by nebylo ještě nic tak bizarního (kromě post-apokalyptického světa a obří pevnosti, která je vyzbrojena zbraněmi hromadného ničení a dokonce prý kdysi létala), jenže jako diktátorova armáda slouží tisíce dětí, částečně zfanatizovaných a vytržených z kořenů, částečně závislých na přídělech jídla a hlavně vody, která je v těchto časech vzácnější než všechny poklady světa. Člověk sice pochopí, že většina příběhových kulis a postav je alegorie na skutečné, minulé či současné světové režimy, která má za úkol umocnit divákovy pocity z děje, ale i tak je děsivý pohled na ukradené děti, pomalu se měnící buď ve vystrašené trosky poslouchající rozkazy, nebo v bezcitné kariéristy, rovněž poslouchající rozkazy. Všichni pak svorně umírají při plnění bláznových pokynů, částečně rukou nepřítele, částečně kvůli šílenství vlastního vůdce.
Co však tvoří z „Now and Then, Here and There“ seriál výjimečný, je naturalismus ve spojení s místy, kde očekáváte klišé, ale dostanete přesný opak. Jako příklad snad postačí okamžik, kdy Shuu utěšuje jinou vězenkyni a přesvědčí ji, že všechno bude brzy v pořádku. Druhý den Shuua skoro umlátí k smrti při výslechu, načež vězenkyni odvlečou a brutálně znásilňují armádní důstojníci. Varování dokonáno, pro příliš slabé povahy tato „pohádka“ nebude. Ze Shuua se diktátor snaží vypáčit, jestli neví o medailonku, který s sebou Lala Ru nesla, kvůli kterému ji stíhali skrz dimenze, a který údajně zadržuje většinu vody světa. Diktátorův Hellywood by se, napájen vodou, mohl vznést zpět na oblohu a začít dštít peklo na země, které se proti jeho krutovládě vzepřely.
Když Shuua mnohokrát zmlátí do bezvědomí a přesvědčí se, že o medailonku doopravdy neví, musí náš nebožák narukovat do armády - přidat se k hordě dětí, která drancuje, vraždí, krade další děti jejich matkám, a vymírá po stovkách. Shuu se k válce ale postaví po svém. Raději by zemřel, než by komukoli ublížil, což se samozřejmě ani trochu nelíbí vedoucím výcviku. Později se příběh točí okolo nejbližších Shuuových spolubojovníků a vývoje jejich postav. Nelze si nevšimnout dokonce narážky na vojáky - fronťáky, kteří už překročili pověstnou hranici lidskosti a nemůžou se vrátit zpátky mezi lidi. Po klidnějším intermezzu pak následuje závěr, který zboří poslední víru v „normální“ stavbu příběhu, co ve vás ještě zůstala.
Kresba i hudba jsou v průměru, i když kresbu si asi zařadíte sami do nižší či vyšší kategorie, podle osobních preferencí, samozřejmě. Když se ohlédnu zpět, „Now and then, here and there“ je jedno z mála opravdu tvrdých anime, kde naturalismus nevyzní vůbec samoúčelně, ale působí tam, kde má - na skvrnách... eh, teda... v divákově svědomí.
Datum: 19.5.2008 04:28 | FILM: 
Autor: Lukáš Lahoda