| Rok: | 2003 |

. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotilo 5 uživatelů )
Silias ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Aken ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Justy ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Toren1 ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
. : Recenze
Ani si nedokážete představit, jak těžké pro mě bude vyřazení většiny superlativů, jež se v případě Fullmetal Alchemist přímo nabízejí (zabouchnete dveře a ti šmejdi se derou okny). Bylo by ale škoda si takhle libový (a hezky macatý) kousek kazit bezobsažnými frázemi, takže se (částečně) omezím na faktickou stránku věci a veškerá slova typu "nervydrásající", "dechberoucí", "šokující" a "téměř bezchybné" si nechám pro sebe, i když mi skoro až kapou z konečků prstů. ;)

"Lidé nemohou získat nic, aniž by dříve odevzdali něco adekvátní hodnoty. Toto je první zákon alchymie - zákon rovné výměny. Kdysi dávno jsme věřili, že toto je jediná pravda o světě."
Svět, ve kterém se FMA odehrává, je alternativou lidské Země v období první světové války. Na první pohled skutečně vypadá podobně, na ten druhý vás ale upoutá jeden zásadní rozdíl - všemocná věda, spějící v našem světě nezadržitelně kupředu, ve světě FMA už nějakou dobu stagnuje na čistě pragmatické úrovni, která všem vyhovuje. Dnešní člověk by se pochopitelně zasmál naivitě tvůrců, kdyby tu nebylo jedno velké "ale". Mohlo by znít asi nějak takhle: "Ale proč se proboha trápit komplikovanou vědou, když je možné rozvíjet mnohem lákavěji a na pohled jednodušeji vypadající alchymií?" Ano, ve světě Ocelového Alchymisty překvapivě existuje umění zvané alchymie, umění přeměny struktury a tvaru hmoty, které v jistém okamžiku vědu ve všech ohledech dokonale nahradilo.
Edward a Alphonse Elricovi jsou mladí bratři, kteří zasvětili mládí studiu alchymie z knih, které jim zanechal otec, jeden z nejlepších alchymistů světa, který se už léta nevrací z ciziny a jejich matka už se pomalu vzdává naděje, že se kdy vrátí v jednom kuse. Pokusy jejích synů jí připomenou manžela, takže je v začátečnické snaze jen podporuje. Když Ed i Al pochopí, že matce se jejich alchymie líbí kvůli otci, jsou z nich už profesionální alchymisté-samouci, kteří si co do talentu i píle nezadají se spoustou mnohem starších kolegů. V té době ovšem jejich matka onemocní a zanedlouho zemře.

Smrt matky je ovšem i na poloviční sirotky trochu moc, takže přecení své schopnosti, na okamžik zapomenou, že milovaný člověk není jen hromádka různě zkombinovaných prvků, a poruší základní tabu alchymie - pokusí se provést lidskou přeměnu. Výsledek je docela tragický - stvoření, které vzniklo, vypadá jako vystřižené z nejhorší noční můry, Ed přijde o nohu a Al rovnou o celé tělo. Ed naštěstí zachová chladnou hlavu a za cenu pravé ruky Alovu mizející duši připoutá ke starému brnění. Tím oba přijdou i o značnou část iluzí, co do spravedlivosti světa a pravdivosti rčení "s chutí do toho, půl je hotovo". Když se takhle zubožení ukážou u svých známých Rockbellovic, přichází jejich teta na spásný nápad, nahradit Edovy ztracené končetiny automailem, robotickými končetinami napojenými na lidské nervy. Krátce na to doráží k Rockbellovým i státní alchymista, který kdysi znal otce bratří Elricových. Přilákala ho záře lidské přeměny a je šokován tím, že oba bratři pokus přežili - nabízí tedy staršímu z nich, Edovi, místo u vládní jednotky alchymistů, která přirozeně spadá pod armádní velení. Mladá mechanička Winry Rockbellová a její babička jsou šokovány, ale Edward už se rozhodl. Najde způsob, jakým sobě a bratrovi vrátit tělo, a to za jakoukoli cenu.

Svět FMA je velice působivý a určitě si jej zamilujete. Kombinace moderní techniky (moderní berte s rezervou, tanky vypadají prostě jako ve dvacátých letech 19. století) a magie, v tomto případě zastupované alchymií, vytváří opravdu neopakovatelnou atmosféru. Vůbec, variace tohohle hybridu se v anime objevují relativně často, pan Miyazaki si s nimi pohrává už od počátků své tvorby a v jiných vodách by bylo také možno jmenovat dost zástupců - jen namátkou třeba Wolf’s Rain. S Miyazakiho díly má seriál společnou i silnou protiválečnou linku, už by scházela jen ta věrná ekologická agitka. ;) Měl bych možná upozornit, že počáteční převážně humorně-akční atmosféru si FMA zachová jen něco málo přes deset dílů, přičemž zrovna v okamžiku největší idylky u příjemného a decentního pana Tuckera přijde celkem silný zlom a atmosféra značně potemní. Pro mě osobně tahle první zkušenost s odvrácenou stranou FMA znamenala dost veliký šok... kdybych měl v okamžiku, kdy náhle vyvstalé a sílící podezření přejde v nechutné prozření, zrovna v parádě svoji obvyklou "rychlou večeři", mohlo být už po mně. :-) Na druhé straně mě tvůrci velice potěšili, protože se od onoho okamžiku z Alchymisty začal klubat jeden ze seriálů, na něž se nezapomíná.
Protiválečná část je téma samo o sobě - takto explicitní a zároveň přirozené zobrazení hrůz války je svým způsobem blízké třeba nepříliš známému Jin Roh, ovšem v kontrastu s běžnými denními radostmi a starostmi hrdinů z FMA je mnohem, mnohem působivější. Vojáci nejsou zvířata, povstalci nejsou nemyslící barbaři, ale jsou situací nuceni se vraždit po tisících, děti a ženy nevyjímaje. Genocida, xenofobie a rasismus zobrazeny bez jakýchkoli servítek, armáda jako nástroj útlaku, nenáviděna a zatracována, beze slávy, bez hrdinů, tohle je úplně jiná káva, než materiál, kterým nás denně krmí televizní obrazovka. Všechna čest.

Malou oklikou se přes armádu dostáváme k alchymii. Copak nám připomíná? Většině lidí, mě nevyjímaje, ze začátku asi magii. Nakreslíme si kruh přeměny, položíme do něj rozbité rádio, abrakadabra - rádio jako nové! Nenechte se zmýlit prvním dojmem, celá alchymie je ve skutečnosti velmi důmyslnou metaforou, za kterou se neskrývá nic jiného, než naše čarodějka Věda. Zkusme přemýšlet - co se asi stane, když přivezete plastickou trhavinu do libovolného města 14. století? Budete za ďáblova pohůnka, čaroděje, nebo démona. Ukažte ctihodným měšťanům triviální kompas a předneste jim o kulaté Zemi, a pak se připravte na to, že podstoupíte dost nedobrovolnou kremaci. Když Edward v prvním díle mluví s Rose o alchymii, jako by z oka vypadl dnešnímu vědci, který po lopatě vysvětluje koncepci moderní vědy pověrčivému domorodci. Alchy-věda má svá pravidla, pokud je porušíte, koledujete si o malér. Hlavní pravidlo mluví o adekvátní výměně - úplný zákon o zachování hmoty a energie. Co jediné jej dokáže porušit? No přece nejsilnější alchy-vědecký artefakt, Kámen Mudrců alias nukleární energie, pomocí nichž je možno jeden prvek měnit v jiný a uskutečňovat ohromné věci. Ačkoli toto přirovnání pro některé likviduje onu romantiku, ukrytou v alchymii coby kvazimagické disciplíně, mě doslova fascinovalo. Alchymie byla ve FMA použita k drobným i velkým dobrým účelům, k vraždění v malém i obrovském měřítku, k vyhlazování celých měst... používaly ji děti, lidé coby předmět běžné potřeby, i vojáci jako nástroj zkázy. Taktéž Kámen Mudrců je možné použít k vykonání velkého dobra, nebo ještě větší zkázy... jaká podoba s vědci na konci druhé světové války, kdy se někteří zhrozili svého vynálezu, někteří byli v zájmu výzkumu schopni jakékoli lidské oběti překousnout... a někteří se z představy pekla v tak nevídaném rozsahu málem udělali.

Nebudu prozrazovat mnoho z příběhu, i tak jsem toho vyspoiloval až moc. Mohu k němu říct jen to, že je svou epičností v anime spíše výjimkou, každý díl posouvá hlavní linii o kus dopředu a skoky mezi časovými liniemi jsou jen a jen osvěžující. Jednou z hlavních deviz seriálu je bezesporu humor, který je z toho nejlepšího soudku. Jeho zdrojem jsou převážně bratři Elricové (jaký to div)... kdo si dokáže představit malého alchymistického génia se sklonem k ješitnosti, jak kráčí ulicí města ve stínu svého gigantického mladšího bratra, prázdného brnění, snad trochu chápe, o čem mluvím. Příběh doprovází i další spousta charismatických postav, které prochází patřičným vývojem. V tomto ohledu je hlavním charakterem Edward, který projde v důsledku působení času a silných zážitků a setkání velice značnou proměnou ideálů a osobnosti, navíc s každou změnou se můžete do určité míry ztotožnit; tím samozřejmě nechci říct, že by byly vedlejší postavy (a že jich je požehnaně) jakkoli zanedbávány. Příběh celkově má spád a atmosféra se dynamicky mění podle událostí, bohužel ve střední části seriál mírně zatuhne (což je sice s ohledem na ostatní seriály velmi malá skvrna na štítu, ale o to víc je znát, když na pár dílů začne prožitek trochu váznout). Naštěstí se opravdu nejedná o nic natolik vážného, aby si to vysloužilo víc, než drobnou zmínku. U konce se na několik posledních dílů vytratí i všudypřítomný humor, což už zamrzí o něco víc. Celkový dojem takovéhle maličkosti neohrozí, ale ztrátu stálé smršti vtipů jsem nesl dost nelibě, protože na zlehčování jinak dost tragické atmosféry povedenými gagy seriál z velké části stavěl.

Kresba není nijak složitá, o to víc mě ale překvapilo, jak je hezká. Očividně je někdy méně více, protože jak kresba charakterů (a ty holky, mňam ^^), tak efekty a okolí jsou opravdu působivé. Hudební doprovod je ideální - pár základních témat, kterých si všimnete a budete je poznávat, jinak atmosférická hudba, která je znát, ale nepoutá na sebe přílišnou pozornost.
Co dodat na konec? Snad jen doporučení, abyste se nenechali odradit délkou ani podivným názvem, statutem kultu ani absencí českého překladu (což snad už brzy Steelista napraví) a na Fullmetal Alchemist se podívali. Pokud totiž tohle nestojí za to, tak vám už opravdu neporadím. Plný počet se svědomím čistým, jako dětská pr... no, jako lilie.
Ani si nedokážete představit, jak těžké pro mě bude vyřazení většiny superlativů, jež se v případě Fullmetal Alchemist přímo nabízejí (zabouchnete dveře a ti šmejdi se derou okny). Bylo by ale škoda si takhle libový (a hezky macatý) kousek kazit bezobsažnými frázemi, takže se (částečně) omezím na faktickou stránku věci a veškerá slova typu "nervydrásající", "dechberoucí", "šokující" a "téměř bezchybné" si nechám pro sebe, i když mi skoro až kapou z konečků prstů. ;)

Svět, ve kterém se FMA odehrává, je alternativou lidské Země v období první světové války. Na první pohled skutečně vypadá podobně, na ten druhý vás ale upoutá jeden zásadní rozdíl - všemocná věda, spějící v našem světě nezadržitelně kupředu, ve světě FMA už nějakou dobu stagnuje na čistě pragmatické úrovni, která všem vyhovuje. Dnešní člověk by se pochopitelně zasmál naivitě tvůrců, kdyby tu nebylo jedno velké "ale". Mohlo by znít asi nějak takhle: "Ale proč se proboha trápit komplikovanou vědou, když je možné rozvíjet mnohem lákavěji a na pohled jednodušeji vypadající alchymií?" Ano, ve světě Ocelového Alchymisty překvapivě existuje umění zvané alchymie, umění přeměny struktury a tvaru hmoty, které v jistém okamžiku vědu ve všech ohledech dokonale nahradilo.
Edward a Alphonse Elricovi jsou mladí bratři, kteří zasvětili mládí studiu alchymie z knih, které jim zanechal otec, jeden z nejlepších alchymistů světa, který se už léta nevrací z ciziny a jejich matka už se pomalu vzdává naděje, že se kdy vrátí v jednom kuse. Pokusy jejích synů jí připomenou manžela, takže je v začátečnické snaze jen podporuje. Když Ed i Al pochopí, že matce se jejich alchymie líbí kvůli otci, jsou z nich už profesionální alchymisté-samouci, kteří si co do talentu i píle nezadají se spoustou mnohem starších kolegů. V té době ovšem jejich matka onemocní a zanedlouho zemře.


Protiválečná část je téma samo o sobě - takto explicitní a zároveň přirozené zobrazení hrůz války je svým způsobem blízké třeba nepříliš známému Jin Roh, ovšem v kontrastu s běžnými denními radostmi a starostmi hrdinů z FMA je mnohem, mnohem působivější. Vojáci nejsou zvířata, povstalci nejsou nemyslící barbaři, ale jsou situací nuceni se vraždit po tisících, děti a ženy nevyjímaje. Genocida, xenofobie a rasismus zobrazeny bez jakýchkoli servítek, armáda jako nástroj útlaku, nenáviděna a zatracována, beze slávy, bez hrdinů, tohle je úplně jiná káva, než materiál, kterým nás denně krmí televizní obrazovka. Všechna čest.



Co dodat na konec? Snad jen doporučení, abyste se nenechali odradit délkou ani podivným názvem, statutem kultu ani absencí českého překladu (což snad už brzy Steelista napraví) a na Fullmetal Alchemist se podívali. Pokud totiž tohle nestojí za to, tak vám už opravdu neporadím. Plný počet se svědomím čistým, jako dětská pr... no, jako lilie.
Datum: 7.11.2007 10:04 | FILM:
Autor: Lukáš Lahoda






