| Rok: | 2006 |

. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotil 1 uživatel )
Justy ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
. : Recenze
Natočit alespoň přijatelně dobré anime je jako uvařit chutné jídlo. Bud' můžete vsadit na správně vyvážené složky, kořenit přiměřeně a péct dozlatova, nebo se vykašlat na formality a popustit uzdu vlastní fantazii. Tak či tak, jídlo může být vynikající a anime nezapomenutelné. Také ale existuje zaručený způsob, jak libovolné jídlo udělat nepoživatelným. Stačí to opravdu přehnat s jednou ingrediencí, nebo jinou úplně vynechat. Popřípadě oboje – a tím se dostáváme k Appleseedu.

Shinji Aramaki sice roku 2004 při tvorbě Appleseedu vycházel z mangy ročníku 1985, takže se docela dalo očekávat, že sci-fi prvky klonování a jeho morálních aspektů, tehdy neotřelé a originální, už dnes budou notně provařené, nad nepříliš originálním námětem by se ale dalo mávnout rukou, pokud by jej zastiňovalo kvalitní zpracování, zajímavé postavy a přiměřená porce adrenalinové řežby. Když si ale přeberu čas, který jsem sledováním Appleseedu zabil, můžu upřímně říct, že jsem k žádnému ze jmenovaných ani nepřičichl. Appleseed je totiž od první do poslední sekundy především neskutečná otrava. Co jsou platné efekty, pro které byste ve většině mecha anime s klasickou kresbou zaprodali vlastní matku, komu záleží na statisících projektilů, protínajících vzduch v jediném okamžiku, když celý děj sledujeme z pohledu člověka, kterému naprosto nesejde na tom, jak celá bitva dopadne? Postavy mi celou dobu připomínaly panenky Barbie, které někdo navlekl do slušivých army oblečků a rozestavěl do roztodivných pozic, aby si s nimi chvíli pohrál a pak je znovu uložil do krabice, vysvlečené a neživé. Loutka, kterou bychom nejspíš měli považovat za hlavní, jménem Deunan Knute, je samozřejmě atraktivní, prsatá kočka, nečekaně v boji neporazitelná a jak jinak, než "vyvolená". K Barbie patří Ken, v podání Aramakiho bývalý milenec naší Deunan, Briareos Hecatonchires, momentálně uvězněný v těle kyborga.

Tím bychom měli hotový hlavní tým, který obstarává většinu tak nezbytného kecání a střílení. A co zbytek? S tím si nelamte hlavu. Jen postavy na jedno použití... až dosloužím, chci do sběru! Kompars číslo jedna zařídí vyzvednutí Deunan přímo z bitevní vřavy třetí světové (která už dávno skončila... ehm?), samozřejmě na poslední chvíli. Předcházela dramatická pětiminutová honička Deunan vs. padesát tisíc střel z gatlingu v troskách města. Kdyby mi dost nepřipomínala psa, kterému držíte na udici buřta, aby nepřestával běžet kupředu, asi bych usnul a ušetřil si tak zbytečnou deziluzi.

Celý příběh se točí okolo utopické megalopole Olympu, kde spolu ve zdánlivé jednotě žijí lidé a bioroidi, klony neschopné rozmnožování, lásky a nenávisti. Samozřejmě všechno komplikují nenávistní a xenofobní lidé a celý film se už od začátku zaplétá do rádobypropracovaného spletence konspirací, "záhadné" minulosti a "dokonale šokujících" odhalení. Dementní dialogy i s celým příběhem (omlouvám se všem příběhům, nenašel jsem vhodné synonymum) jen plní úlohu pofidérního lepidla, které jakž takž drží pohromadě akční scény v jakési podivné parodii na návaznost. Akce je vůbec to jediné, co nepatrně vytahuje Appleseed z žumpy naprostých propadáků a propůjčuje mu alespoň zdání jakési snahy. Vztahy mezi postavami jsou umělé, dějové zvraty zoufale nastrčené, a tam, kde by měl děj kulminovat, se tyčí hromada patosu a strojeně hlubokomyslných dialogů, místy říznutých průměrnou akcí a nezajímavou muzikou.

Mohu zcela upřímně prohlásit, že po celou dobu mě Appleseed bezmezně nudil a při obzvláště slaboduchých scénách jsem pociťoval silné nutkání stisknout ALT+F4 a celé to sebemrskačství předčasně ukončit. Místo toho jsem zůstal rezignovaně sedět až do úplného konce, kde se naplno projevila naprostá neschopnost scénáristy, který na nás místo čehokoli originálního vybalil co nejmonstróznější válečné stroje a co nejokázalejší bitvy, snad aby za ně alespoň trochu schoval svůj amatérismus. Appleseed je potrat, který nikdy neměl spatřit světlo světa. Kombinace nejhorších neduhů a klišé všech podřadných sci-fi s tuctovou hudbou táhne do záhuby i grafické zpracování s o několik tříd vyšším potenciálem. Bolí mě jen pomyšlení na čas, který jsem u něj ztratil. Berte to raději jako ukázku, jak se anime dělat nemá.
Natočit alespoň přijatelně dobré anime je jako uvařit chutné jídlo. Bud' můžete vsadit na správně vyvážené složky, kořenit přiměřeně a péct dozlatova, nebo se vykašlat na formality a popustit uzdu vlastní fantazii. Tak či tak, jídlo může být vynikající a anime nezapomenutelné. Také ale existuje zaručený způsob, jak libovolné jídlo udělat nepoživatelným. Stačí to opravdu přehnat s jednou ingrediencí, nebo jinou úplně vynechat. Popřípadě oboje – a tím se dostáváme k Appleseedu.




Datum: 3.6.2007 15:25 | FILM:
Autor: Lukáš Lahoda






