| Rok: | 2008 |
CZE premiéra: 3.7.2008
Hancock
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotilo 5 uživatelů )
Psema   |
Yetti |
Justy |
Toren1 |
Jiper |
. : Recenze
Existují hrdinové, existují superhrdinové, a pak je tu Hancock – maník, kterému není žádná lavička na ulici dostatečně velká, kabrňák, jemuž se permanentně válí na dlani nějaká flaška podřadného alkoholu a cápek, jehož pusa nechodí pro nadávky daleko. John Hancock neví, kdo je, ale má sílu, s níž má na to, aby změnil celý svět. A tak dělá vše, co je v jeho silách, aby pomáhal lidem. Jen mu to trochu nejde. Když dostane echo, že policie potřebuje malou výpomoc, zdevastuje při své misi za zatčením padouchů pět kilometrů dálnice, důležitou městskou budovu, polovinu policejního vozového parku a přitom ho nejvíc trápí fakt, že mu zlí hoši rozstřelili oblíbenou láhev chlastu. Hancock je prostě floutek, „superman“ i smolař v jednom. Při záchranářských akcích působí jako slon v porcelánu, lidé ho za jeho demoliční způsob superhrdinství nemají ani trochu rádi a úřady žalostně vzhlíží k nebi a prosí, aby se mohly tohohle ožralého pobudy s cool čapkou na kebuli jednou provždy zbavit.
A dokud se film drží podobného mustru, vše funguje na jedničku s hvězdičkou, třemi podtrhnutími a pochvalou do žákajdy. Peter Berg totiž uvolněné akční trháky zvládá levou zadní a nekorektní humor mu také není vůbec cizí. Podroušený afroamerický hrdina je v jeho podání sice po většinu času nalitý tak, že skoro sami cítíte, jak mu smrdí z pusy a úplně chápete, co na něm nabroušeným oficírům i obyčejným smrtelníkům vadí, ale přesto si ho zamilujete během několika málo vteřin, které zahrnují prolétnutí hejnem racků, rozražení dopravního značení, vyf*ckování malého caparta či elegantní úhybný manévr před přistávacím letadlem. Will Smith po vážně laděném Já, legenda opět střihá komické pasáže jako Baťa svoje famózní cvičky a jeho poletování nad městem a posléze hádky s úřady a s kýmkoliv, kdo je zrovna po ruce, jsou jednoduše k nezaplacení.
Jenže pak přijde na scénu Ray. Vypadá jako Jason Bateman, hláškuje jako Jason Bateman a je dokonce i tak cool jako Jason Bateman. Jen oproti Království nemá v ruce samopal, nýbrž propisku či PRkové letáky a když jede z práce domů za svou překrásnou blonďatou ženou (ach ta Charlize Theron), zasekne se na železničním přejezdu, přes nějž brzy profičí několikatunová vlaková souprava. Naštěstí je však nablízku Hancock, aby zachránil situaci. Rayovo auto odhodí deset metrů do dáli, vlak rozseká na cimprcampr a když ho za to ženská před důchodem pořádně sjede, bez obav ji pošle do prd… Zastane se ho pouze nabuzený Ray, nabídnuvší nezvladatelnému živlu s lidskou tváří pomocnou reklamní ruku. A tady už to začne trochu skřípat. Jakmile se začne Hancockova dušička větvit na dvě různé části, dobráka od kosti a samolibého žvatlala, musí si i méně pozorný divák povšimnout, že obrat ke světlé straně síly je až příliš rychlý, aby se stal zároveň i uvěřitelným.
Hancockovi jakoby chyběla mezi mnohými záběry pořádná porce dějové vaty, a tak se jeho zdrbaná postava mění ve slušňáka vlastně během několika málo minut. Stačí pár promluv do duše, jedno krátkodobé (a nafingované posezení v base) a najednou je z věčného povaleče a drzouna Míra Dušín jako vystřižený z učebnice. Hlášky pomalu mizí (jeho opakované „good job“ je však stále boží), vtipné situace vyprchávají a zpoza rohu vykukuje do té doby zastrčená Charlize, aby do dosud nadsázkové comicsové komedie vnesla nadstandardní dávku mytologie a nepříjemně tak zahustila děj. Z Hancocka se po čachru s její postavou nevytratí jen ostrovtip, ale i nutná nadsázka a z filmu se pomalu, ale jistě stává nejen po stránce děje drhnoucí blockbuster s lehce nadprůměrnými triky, několika slušnými pěstními souboji a zápletkou vyvařenou z chlorem nasycené vody.
Záporák jako takový tu navíc vůbec nefiguruje a vám s přibývající stopáží chtě nechtě dochází, že tohle Berg bez větších trablů neukočíruje ani když má za zadkem k pomilování sympatického Willa Smithe. Vysvětlovačky nedávají valný smysl, všudypřítomný patos závěru snímku dodává hodně hořkou pachuť a spousta scén přestává z diváckého hlediska úplně fungovat. Kde by měly být emoce, tam je vakuum, kde byste se měli smát, tam jen kroutíte hlavou a když dojde na úplný závěr, v němž se provalí, jak to se všemi postavami bylo, je a bude, zjistíte, že vlastně nejde o nic jiného než o mírovou agitku pro ty se srdíčkem na správném místě. Smutné. Hancock měl totiž ze základní premisy na mnohem víc. Jenže to by si ho nesměli jednotliví tvůrci celou dekádu přehazovat jako horký brambor a neustále zasahovat do již tak dost pochybného scénáře.
Výsledek je prostě mišmaš. Kočko-pejskovský dortík bez patřičné nutriční hodnoty. Zachutná vám, strávíte ho, ale na přídavek pravděpodobně chuť v nejbližší době nedostanete. A to zamrzí. Obzvlášť při pohledu na Willa Smithe, kterak se holí vlastními nehty, láduje se lihovinami pochybné kvality a tradiční comicsové hrdiny v těsných outfitech značkuje jako regulérní „buzny“. Být Hancock pouhý pilot k televiznímu seriálu, asi bych byl smířlivější. Jenže pokud jde o velkorozpočtovou hollywoodskou show s největším komerčním lákadlem v hlavní roli, nemůžu před chabostí scénáře do nekonečna zavírat oči. Vstup do sálu je tedy doporučen převážně pro ty, jejichž chuťové pohárky se podobných filmů ještě stále nepřejedly.
P.S.: Je mi záhadou, kam zmizela tuna cool záběrů z traileru. Že by příslib režisérského sestřihu? Doufejme.
Existují hrdinové, existují superhrdinové, a pak je tu Hancock – maník, kterému není žádná lavička na ulici dostatečně velká, kabrňák, jemuž se permanentně válí na dlani nějaká flaška podřadného alkoholu a cápek, jehož pusa nechodí pro nadávky daleko. John Hancock neví, kdo je, ale má sílu, s níž má na to, aby změnil celý svět. A tak dělá vše, co je v jeho silách, aby pomáhal lidem. Jen mu to trochu nejde. Když dostane echo, že policie potřebuje malou výpomoc, zdevastuje při své misi za zatčením padouchů pět kilometrů dálnice, důležitou městskou budovu, polovinu policejního vozového parku a přitom ho nejvíc trápí fakt, že mu zlí hoši rozstřelili oblíbenou láhev chlastu. Hancock je prostě floutek, „superman“ i smolař v jednom. Při záchranářských akcích působí jako slon v porcelánu, lidé ho za jeho demoliční způsob superhrdinství nemají ani trochu rádi a úřady žalostně vzhlíží k nebi a prosí, aby se mohly tohohle ožralého pobudy s cool čapkou na kebuli jednou provždy zbavit.
A dokud se film drží podobného mustru, vše funguje na jedničku s hvězdičkou, třemi podtrhnutími a pochvalou do žákajdy. Peter Berg totiž uvolněné akční trháky zvládá levou zadní a nekorektní humor mu také není vůbec cizí. Podroušený afroamerický hrdina je v jeho podání sice po většinu času nalitý tak, že skoro sami cítíte, jak mu smrdí z pusy a úplně chápete, co na něm nabroušeným oficírům i obyčejným smrtelníkům vadí, ale přesto si ho zamilujete během několika málo vteřin, které zahrnují prolétnutí hejnem racků, rozražení dopravního značení, vyf*ckování malého caparta či elegantní úhybný manévr před přistávacím letadlem. Will Smith po vážně laděném Já, legenda opět střihá komické pasáže jako Baťa svoje famózní cvičky a jeho poletování nad městem a posléze hádky s úřady a s kýmkoliv, kdo je zrovna po ruce, jsou jednoduše k nezaplacení.
Jenže pak přijde na scénu Ray. Vypadá jako Jason Bateman, hláškuje jako Jason Bateman a je dokonce i tak cool jako Jason Bateman. Jen oproti Království nemá v ruce samopal, nýbrž propisku či PRkové letáky a když jede z práce domů za svou překrásnou blonďatou ženou (ach ta Charlize Theron), zasekne se na železničním přejezdu, přes nějž brzy profičí několikatunová vlaková souprava. Naštěstí je však nablízku Hancock, aby zachránil situaci. Rayovo auto odhodí deset metrů do dáli, vlak rozseká na cimprcampr a když ho za to ženská před důchodem pořádně sjede, bez obav ji pošle do prd… Zastane se ho pouze nabuzený Ray, nabídnuvší nezvladatelnému živlu s lidskou tváří pomocnou reklamní ruku. A tady už to začne trochu skřípat. Jakmile se začne Hancockova dušička větvit na dvě různé části, dobráka od kosti a samolibého žvatlala, musí si i méně pozorný divák povšimnout, že obrat ke světlé straně síly je až příliš rychlý, aby se stal zároveň i uvěřitelným.
Hancockovi jakoby chyběla mezi mnohými záběry pořádná porce dějové vaty, a tak se jeho zdrbaná postava mění ve slušňáka vlastně během několika málo minut. Stačí pár promluv do duše, jedno krátkodobé (a nafingované posezení v base) a najednou je z věčného povaleče a drzouna Míra Dušín jako vystřižený z učebnice. Hlášky pomalu mizí (jeho opakované „good job“ je však stále boží), vtipné situace vyprchávají a zpoza rohu vykukuje do té doby zastrčená Charlize, aby do dosud nadsázkové comicsové komedie vnesla nadstandardní dávku mytologie a nepříjemně tak zahustila děj. Z Hancocka se po čachru s její postavou nevytratí jen ostrovtip, ale i nutná nadsázka a z filmu se pomalu, ale jistě stává nejen po stránce děje drhnoucí blockbuster s lehce nadprůměrnými triky, několika slušnými pěstními souboji a zápletkou vyvařenou z chlorem nasycené vody.
Záporák jako takový tu navíc vůbec nefiguruje a vám s přibývající stopáží chtě nechtě dochází, že tohle Berg bez větších trablů neukočíruje ani když má za zadkem k pomilování sympatického Willa Smithe. Vysvětlovačky nedávají valný smysl, všudypřítomný patos závěru snímku dodává hodně hořkou pachuť a spousta scén přestává z diváckého hlediska úplně fungovat. Kde by měly být emoce, tam je vakuum, kde byste se měli smát, tam jen kroutíte hlavou a když dojde na úplný závěr, v němž se provalí, jak to se všemi postavami bylo, je a bude, zjistíte, že vlastně nejde o nic jiného než o mírovou agitku pro ty se srdíčkem na správném místě. Smutné. Hancock měl totiž ze základní premisy na mnohem víc. Jenže to by si ho nesměli jednotliví tvůrci celou dekádu přehazovat jako horký brambor a neustále zasahovat do již tak dost pochybného scénáře.
Výsledek je prostě mišmaš. Kočko-pejskovský dortík bez patřičné nutriční hodnoty. Zachutná vám, strávíte ho, ale na přídavek pravděpodobně chuť v nejbližší době nedostanete. A to zamrzí. Obzvlášť při pohledu na Willa Smithe, kterak se holí vlastními nehty, láduje se lihovinami pochybné kvality a tradiční comicsové hrdiny v těsných outfitech značkuje jako regulérní „buzny“. Být Hancock pouhý pilot k televiznímu seriálu, asi bych byl smířlivější. Jenže pokud jde o velkorozpočtovou hollywoodskou show s největším komerčním lákadlem v hlavní roli, nemůžu před chabostí scénáře do nekonečna zavírat oči. Vstup do sálu je tedy doporučen převážně pro ty, jejichž chuťové pohárky se podobných filmů ještě stále nepřejedly.
P.S.: Je mi záhadou, kam zmizela tuna cool záběrů z traileru. Že by příslib režisérského sestřihu? Doufejme.
Datum: 2.7.2008 18:16 | FILM:
Autor: Petr Semecký