CZE premiéra: 26.6.2008

Pro připojení se do diskuze je nutné se přihlásit.
Jiper (1.7.2008 17:16)
Myslim, že ten film se musí nechat uležet. Podívám se na něj ještě tak pětkrát, pak ho nechám rok u ledu. Pokud mě zaujme i potom, budu mu fandit. Prozatím ale neříkám jednohlasné ANO. Wanted je vážně jako správnej českej guláš... nechat uležet, pak se buď zkazí nebo uleží...
Jajar (1.7.2008 10:45)
Psema: Jak jsem psal v recenzi, Wanted zcela stojí na osobě Timura Bekmambetova a mě zkrátka nesedí, jakým způsobem to téma zpracoval. Styl zpracování toho řešení útěku ze systému na mě působí děsně manipulativně a nabubřele. Což rozhodně z Wanted nedělá špatný film, jen mi tam spousta věcí vadí a celkově vytrhává z perfektního nářezu. Takže u mě slabších sedmdesát a pozorné čekání na další díl. Rozhodně za tím nehledej snahu trhat Bekmambetova za každou cenu
Psema (1.7.2008 10:23)
Ano, to téma je zrpacovaný jinak, než je obvyklý a právě proto se těším na druhej díl. Pochybuju o tom, že by McAvoy zůstal odstřiženej od světa a dělal si na svým písečku. Ten film je zkrátka napsanej jako příběh chlapíka, kterej touží po odtrhnutí od zaběhnutýho života, systému a nudy. Je to prakticky stejný jako když se Neo chce osvobodit od Matrixu a na konci stejně zůstane úplně sám. Jen s tím rozdílem, že on hraje partii za celý lidstvo a McAvoy za svůj vlastní osud. Chápu, že ti za sebstřednost vadí, ale imho je to jenom rozjížďka pro to, co se stane v pokračování. A jestli tam bude McAvoy masit jednoho šmejda za druhým a ojíždět baby na kuchyňským stole, asi mi to ani tak vadit nebude. ;)
Jajar (1.7.2008 00:25)
Psema: 1) Já tě chápu. Zkrátka sis zašel na efektní akční podívanou a dostal jsi víc, než dost
Jenže zase pochop mě, na Wanted jsem šel jako na samoúčelnou vizuální pecku, ale už prakticky od začátku se, především díky stylu, s jakým Bekmambetov natáčí, ukazuje, že ten film nestojí jen na klasické přímočaré blockbusterové zábavě. Naopak si hraje s otevřeným poselstvím znatelně se projevujícím právě díky režisérovu vypjatému stylu (vzpomeň jen na ty do krajnosti depresivní scény v práci).
2) Na konci se jasně ukazuje, že tentokrát se archetypální téma "ven osud do vlastních rukou" zpracuje tak, že ve výsledku hrdina zůstane úplně sám, na všechny se totálně vykašle a vítězně bude pět ódy na svou postavu, která si za každou cenu vystačí. To mi zkrátka vadí i v sebehloupějším filmu, tedy pokud nepůjde zrovna o parodii :) Nejde o to, jak to zní tupě (což však samo o sobě tu slušně vypointovanou zápletku potápí), ale především nabubřele, sebestředně a jakým silným způsobem to vůbec režisér oslavuje
P.S. V Iron Manovi nic podobného nenajdeš, to není zrovna dobrý příklad
3) Hledání podtextů bych nepodceňoval. I když to normální divák asi nedělá, i v sebeblbějším filmu si jistý podprahový poselství uvědomuje a působí na něj. Nic se samozřejmě nesmí přehánět, taky nemám rád, když se ve filmu hledá něco, co bys tam nenašel ani heverem
Ale zrovna u Wanted jsi mi existenci poselství sám před chvílí potvrdil. Do jaký míry je zbytečný se jím zaobírat je ryze subjektivní věc
Jenže zase pochop mě, na Wanted jsem šel jako na samoúčelnou vizuální pecku, ale už prakticky od začátku se, především díky stylu, s jakým Bekmambetov natáčí, ukazuje, že ten film nestojí jen na klasické přímočaré blockbusterové zábavě. Naopak si hraje s otevřeným poselstvím znatelně se projevujícím právě díky režisérovu vypjatému stylu (vzpomeň jen na ty do krajnosti depresivní scény v práci).2) Na konci se jasně ukazuje, že tentokrát se archetypální téma "ven osud do vlastních rukou" zpracuje tak, že ve výsledku hrdina zůstane úplně sám, na všechny se totálně vykašle a vítězně bude pět ódy na svou postavu, která si za každou cenu vystačí. To mi zkrátka vadí i v sebehloupějším filmu, tedy pokud nepůjde zrovna o parodii :) Nejde o to, jak to zní tupě (což však samo o sobě tu slušně vypointovanou zápletku potápí), ale především nabubřele, sebestředně a jakým silným způsobem to vůbec režisér oslavuje
P.S. V Iron Manovi nic podobného nenajdeš, to není zrovna dobrý příklad

3) Hledání podtextů bych nepodceňoval. I když to normální divák asi nedělá, i v sebeblbějším filmu si jistý podprahový poselství uvědomuje a působí na něj. Nic se samozřejmě nesmí přehánět, taky nemám rád, když se ve filmu hledá něco, co bys tam nenašel ani heverem
Ale zrovna u Wanted jsi mi existenci poselství sám před chvílí potvrdil. Do jaký míry je zbytečný se jím zaobírat je ryze subjektivní věc
Psema (30.6.2008 23:23)
S recenzí se naprosto neztotožňuju a mít víc času, sepisuju protirecenzi. Neříkám, že je úplně mimózní mluvit u přímočarýho a na efekt střiženýho akčňáku o nějakým pseudoposelství, ale přijde mi úplně zbytečný se tím zaobírat, když je všude okolo to přenádherný pozlátko, o který jde u Wanted především. Filmů s podobným podtextem je v poslední době hromada a i takovej Iron Man má v sobě hromadu ponoukání typu "vem osud do svých rukou". Tohle zanícený rejpání mi spíš připomíná silnej pokus o to Bekmambetova trhat za každou cenu. Ten film je vystavěnej na jednoduchým principu "wow efektu", silnýho vizuálu, nekorektního humoru a až takřka v poslední řadě na příběhu, který sice není tak tupej, jak se zdál být v trailerech, ale co si budeme povídat, pořád nejde o nic víc než o pyltkou (byť překvapivě vypointovanou a ucelenou) báchorku o klukovi, který našel vnitřní sílu a rozhodl se se sebou něco udělat.






