Ona a on, Francouzka a Američan, dva protiklady, které se jednoho dne přitáhly, zakotvily v New Yorku a společně se vydaly na cestu životem. Ta ale, jak už se to tak stává, po sundání růžových brýlí přestala být nádherná a dokonale rovná jako na začátku, proto se Marion a Jack operativně rozhodnou změnit prostředí a zajet si na dovolenou do Evropy. V Itálii to moc nedopadlo, a tak se na dva dny vydají do hlavního města Francie Paříže, Marionina rodiště. Bydlí v jejím lehce plesnivém bytě, s rodiči o patro níž, kteří anglicky nezvládají jediné slovo a Jack zase moc nehovoří místním jazykem, ve stejné metropoli s tucty prapodivných Marioniných ex a spoustou dalších nástrah. Na druhý pohled už to jednoduše nevypadá na pohodově strávené dva dny v krásném městě nad Seinou.
Není těžké vžít se do situace páru, který už spolu nějakou tu chvíli je, a najednou zjistí, že i ten milovaný protějšek má smradlavé ponožky, pro praktický život je zcela nevybavený a i to, co je zprvu roztomilé, začne pěkně lézt na nervy. Proto bych ani tak nekroutila hlavou nad občasnou hysterií postavy Delpy, což ale neubírá na dojmu, že to místy trochu přehání a je prostě otravná. Paradoxně je přes své autorství až tou druhou z hlavní dvojice, celý snímek působí, že byl konstruován tak, aby nechal vyniknout Adamu Goldbergovi v roli co možná největšího božana, a přesně proto se musí jeho partnerka čas od času chovat jako pěkná slepička. Plán vyšel, Goldberg trousí perfektní hlášky, vtípky a pokud se vám snímek bude líbit a jste mužského pohlaví, není sporu o tom, kdo za to může ;).
2 dny v Paříži jsou docela povedeným snímkem s pár divnými (opilá Marion v taxíku) a spoustou vtipných momentů, s opravdovými rodiči Julie Delpy v rolích jejích rodičů, s pár zajímavými nápady, divným voiceoverem, dvěma odhalenými penisy, kocourem v posteli, příšernými brýlemi na nose hlavní hrdinky a s pěknými sarkastickými přestřelkami. Ty dva dny v Paříži za to přece jenom stály.
