| Rok: | 2007 |

. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotili 3 uživatelé )
Psema ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
dexter ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Jiper ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
. : Recenze
Napadlo vás někdy, jaké by bylo dělat pro Lucifera špinavou práci? Sama tohle do oslavy plnoletosti trápit nemuselo. Jednoduše se flákal s kámoši Sockem a Benem po hospodách, den co den makal ve Work Bench, krámku nemálo podobném našemu Makru, a snil o tom, že jednou půjde na rande se svou dlouholetou láskou Andi. Pak ale zjistil, že jeho milovaní rodiče upsali jeho duši ďáblu a ten nyní přišel, aby si vybral nesplacený dluh. Sam naštěstí může zůstat na Zemi a žít takřka nerušený život jako doposud, ale jakmile z pekla uprchne nějaká zlotřilá duše, musí využít všechny své schopnosti a hlavně důvtip, aby je dostal zpátky do míst, kde se bodá do zlých lidí vidlemi. A protože je Sam tak trochu ťulpas, musí mu s tímhle vedlejšákem pomáhat i jeho známí. Nic však nejde tak jednoduše, jak by se mohlo zdát. Andi se totiž o Samově práci nesmí dozvědět ani ň, samotný vládce temnot se zdá být místy až příliš kamarádský, neustále se vynořují zprávy, že se démoni hodlají svému vládci již brzy postavit a existuje dokonce možnost, že Samovi rodiče zatajili svému potomkovi podstatné informace o jeho narození.

Ďáblův sluha má základnu na stanici CW a podle toho také vypadá. Jakožto letošní nováček na televizních obrazovkách si musel poradit s nižším rozpočtem, než s jakým operují autoři Smallville či Lovců duchů (o částkách vynakládaných na denní eskapády Jacka Bauera či komiksové řádění Hrdinů si může nechat akorát zdát), tvůrčí tým se musel vyrovnat i s přímou konkurencí v podobě geekovského Chucka a navíc přesvědčit diváky o tom, že zrovna tenhle seriál nepatří do ranku pitomé telenovely, do které se od začátku zaškatulkoval dnes již absolutně nezáživný Smallville. Jenže zatímco jeho scenáristům došel dech už po prvních epizodách, Ďáblův sluha měl od začátku v rukávu trumf, za který by se mělo platit zlatem – Kevina Smithe. Ten zrežíroval pilotní díl, v němž Samovi a jeho trampotám dodal ten správný nezávislý švih a i když se musel omezit v nekorektním humoru, stále mu zůstalo dost nápadů na to, aby seriál od samého počátku popostrčil lehce neortodoxním směrem a dodal mu tím pikantní šťávu.

Smith se navíc po první epizodě od seriálu neodvrátil, ale zůstal na pozici výkonného poradce (to je maník, který s tvůrci konzultuje zápletky, vtipy a všechny další podstatné věci), čímž Ďáblův sluha zůstal v zajetých kolejích až do samotného konce první, nutno dodat že velice vydařené sezóny. Zpočátku se sice zdálo, že Samovy příběhy ztrácí s každou další epizodou dech (to když se většina dílů odehrávala podle podobného scénáře, v němž se akorát měnili záporáci a Sockovy hlášky), jenže po nějaké desáté části scenáristé konečně nakopli dějovou linii tím správným směrem a místo na již dávno představené postavy vsadili na čím dál zajímavější příběh. Ze Sama se postupem času stala poměrně zdatná variace na comicsového Ghost Ridera (na přehrávajícího Cage zapomeňte), jeho zapojení do „pekelného hnutí odporu“ mělo rozhodně něco do sebe a i trochu nemastná neslaná romantická linie získala v závěru příjemně nasládlý nádech. A jakmile měla některá z epizod slabší chvíli, pokaždé se včas objevil Ray Wise jako nejzábavnější Satanáš v historii a rozhodl o tom, že Ďáblův sluha patří mezi ty vydařenější nadpřirozenem nasáklé projekty brouzdající malými svítícími bedýnkami.

Jeho Satan je totiž jednoduše k sežrání. Neustále se culí jako by vás chtěl dostat domů na sbírku motýlů, ale při každém jeho úšklebku je jasně naznačeno, že tomuhle chlápkovi byste svoji kočku nebo babičku rozhodně svěřovat neměli. Wise dokázal svou postavu probudit k životu způsobem, jaký se na televizních obrazovkách vidí jen velmi zřídka. Ďábel má díky němu nevyčerpatelné charisma, neustále drtí skrze zuby neodolatelné černohumorné vtipy a v momentě, kdy začne hláškovat z Terminátora, musíte prostě uznat, že tomuhle pánovi se nevyrovná ani cool Peter Stormare v Constantineovi. Bret Harrison se navíc jako lehce uťápnutý Sam snad narodil, Tyler Labin je jako obtloustlý, ale neskonale zábavný Sock bez výjimky fantastický a i zbytek snaživých herců dělá z Ďáblova sluhy po všech čertech zábavný kolorit nejrůznějších a většinou notně šílených zápletek, v nichž hrají prim chytré dialogy, slušné akční scény a hlavně vtipné zneužívání/převracení křesťanských mýtů a legend, z kterého musí úzkoprsým zástupcům Vatikánu vstávat hrůzou vlasy na hlavě.

Nebo si myslíte, že je nábožensky korektní, aby měl Sock vztah se Sukubou, Sam chodil hrát se Satanem baseball a ještě k tomu bydlel vedle dvou homosexuálních démonů, kteří bývali anděli, ale při Ďáblově vzpouře proti Bohu se postavili na „nesprávnou“ stranu barikády? Nemyslím si. Pokud tedy nepatříte mezi silné věřící, nepovažujete za kacířství žertování o potyčkách mezi nebem a peklem a jste otevřeni tomu, že Satan možná není úplný lotr, je Ďáblův sluha právě pro vás. Až na pomalejší rozjezd má totiž jen velmi málo slabých chvil, které zvládají vyvažovat hbité scenáristické prstíčky a sympatické postavy, s nimiž není problém se dokonale ztotožnit. Teď jen aby se povedlo druhou sérii načít ze správného úhlu, závěrečný cliffhanger se totiž tvůrcům doopravdy povedl.
Napadlo vás někdy, jaké by bylo dělat pro Lucifera špinavou práci? Sama tohle do oslavy plnoletosti trápit nemuselo. Jednoduše se flákal s kámoši Sockem a Benem po hospodách, den co den makal ve Work Bench, krámku nemálo podobném našemu Makru, a snil o tom, že jednou půjde na rande se svou dlouholetou láskou Andi. Pak ale zjistil, že jeho milovaní rodiče upsali jeho duši ďáblu a ten nyní přišel, aby si vybral nesplacený dluh. Sam naštěstí může zůstat na Zemi a žít takřka nerušený život jako doposud, ale jakmile z pekla uprchne nějaká zlotřilá duše, musí využít všechny své schopnosti a hlavně důvtip, aby je dostal zpátky do míst, kde se bodá do zlých lidí vidlemi. A protože je Sam tak trochu ťulpas, musí mu s tímhle vedlejšákem pomáhat i jeho známí. Nic však nejde tak jednoduše, jak by se mohlo zdát. Andi se totiž o Samově práci nesmí dozvědět ani ň, samotný vládce temnot se zdá být místy až příliš kamarádský, neustále se vynořují zprávy, že se démoni hodlají svému vládci již brzy postavit a existuje dokonce možnost, že Samovi rodiče zatajili svému potomkovi podstatné informace o jeho narození.

Ďáblův sluha má základnu na stanici CW a podle toho také vypadá. Jakožto letošní nováček na televizních obrazovkách si musel poradit s nižším rozpočtem, než s jakým operují autoři Smallville či Lovců duchů (o částkách vynakládaných na denní eskapády Jacka Bauera či komiksové řádění Hrdinů si může nechat akorát zdát), tvůrčí tým se musel vyrovnat i s přímou konkurencí v podobě geekovského Chucka a navíc přesvědčit diváky o tom, že zrovna tenhle seriál nepatří do ranku pitomé telenovely, do které se od začátku zaškatulkoval dnes již absolutně nezáživný Smallville. Jenže zatímco jeho scenáristům došel dech už po prvních epizodách, Ďáblův sluha měl od začátku v rukávu trumf, za který by se mělo platit zlatem – Kevina Smithe. Ten zrežíroval pilotní díl, v němž Samovi a jeho trampotám dodal ten správný nezávislý švih a i když se musel omezit v nekorektním humoru, stále mu zůstalo dost nápadů na to, aby seriál od samého počátku popostrčil lehce neortodoxním směrem a dodal mu tím pikantní šťávu.

Smith se navíc po první epizodě od seriálu neodvrátil, ale zůstal na pozici výkonného poradce (to je maník, který s tvůrci konzultuje zápletky, vtipy a všechny další podstatné věci), čímž Ďáblův sluha zůstal v zajetých kolejích až do samotného konce první, nutno dodat že velice vydařené sezóny. Zpočátku se sice zdálo, že Samovy příběhy ztrácí s každou další epizodou dech (to když se většina dílů odehrávala podle podobného scénáře, v němž se akorát měnili záporáci a Sockovy hlášky), jenže po nějaké desáté části scenáristé konečně nakopli dějovou linii tím správným směrem a místo na již dávno představené postavy vsadili na čím dál zajímavější příběh. Ze Sama se postupem času stala poměrně zdatná variace na comicsového Ghost Ridera (na přehrávajícího Cage zapomeňte), jeho zapojení do „pekelného hnutí odporu“ mělo rozhodně něco do sebe a i trochu nemastná neslaná romantická linie získala v závěru příjemně nasládlý nádech. A jakmile měla některá z epizod slabší chvíli, pokaždé se včas objevil Ray Wise jako nejzábavnější Satanáš v historii a rozhodl o tom, že Ďáblův sluha patří mezi ty vydařenější nadpřirozenem nasáklé projekty brouzdající malými svítícími bedýnkami.

Jeho Satan je totiž jednoduše k sežrání. Neustále se culí jako by vás chtěl dostat domů na sbírku motýlů, ale při každém jeho úšklebku je jasně naznačeno, že tomuhle chlápkovi byste svoji kočku nebo babičku rozhodně svěřovat neměli. Wise dokázal svou postavu probudit k životu způsobem, jaký se na televizních obrazovkách vidí jen velmi zřídka. Ďábel má díky němu nevyčerpatelné charisma, neustále drtí skrze zuby neodolatelné černohumorné vtipy a v momentě, kdy začne hláškovat z Terminátora, musíte prostě uznat, že tomuhle pánovi se nevyrovná ani cool Peter Stormare v Constantineovi. Bret Harrison se navíc jako lehce uťápnutý Sam snad narodil, Tyler Labin je jako obtloustlý, ale neskonale zábavný Sock bez výjimky fantastický a i zbytek snaživých herců dělá z Ďáblova sluhy po všech čertech zábavný kolorit nejrůznějších a většinou notně šílených zápletek, v nichž hrají prim chytré dialogy, slušné akční scény a hlavně vtipné zneužívání/převracení křesťanských mýtů a legend, z kterého musí úzkoprsým zástupcům Vatikánu vstávat hrůzou vlasy na hlavě.

Nebo si myslíte, že je nábožensky korektní, aby měl Sock vztah se Sukubou, Sam chodil hrát se Satanem baseball a ještě k tomu bydlel vedle dvou homosexuálních démonů, kteří bývali anděli, ale při Ďáblově vzpouře proti Bohu se postavili na „nesprávnou“ stranu barikády? Nemyslím si. Pokud tedy nepatříte mezi silné věřící, nepovažujete za kacířství žertování o potyčkách mezi nebem a peklem a jste otevřeni tomu, že Satan možná není úplný lotr, je Ďáblův sluha právě pro vás. Až na pomalejší rozjezd má totiž jen velmi málo slabých chvil, které zvládají vyvažovat hbité scenáristické prstíčky a sympatické postavy, s nimiž není problém se dokonale ztotožnit. Teď jen aby se povedlo druhou sérii načít ze správného úhlu, závěrečný cliffhanger se totiž tvůrcům doopravdy povedl.
Datum: 26.6.2008 02:10 | FILM:
Autor: Petr Semecký






