| Rok: | 2006 |
| Hrají: | Bruce Willis
|
CZE premiéra: 19.4.2007
Alpha Dog
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotili 3 uživatelé )
Jiper   |
mihhi |
Yetti |
. : Recenze
Alpha Dog se u nás rozhodli uvést distributoři zatraceně pozdě. Čtyři měsíce zpoždění už si říkali pomalu o vymazání premiéry z plánu a následné tiché vydání na DVD. Jenže Alpha Dog se objevil – jak jinak – na FebioFestu a najednou se rozhodlo, že bude i v kinech (kéž by to tak bylo i s Pan’s Labyrinthem). Režisér Nick Cassavates se vždy na nějakou dobu ztratí, nikdo o něm nic neví, pak přijde a něco si zarežíruje nebo odehraje.
V případě Alpha Dog si napsal i scénář inspirovaný činy kriminálních živlů v Hollywoodu. Mladý dealer zahalený stínem svého otce obdobné kariéry a zároveň jeden z nejmladších zločinců na listině FBI s nejhledanějšími zmetky v USA. Doba, kdy si kluci přestanou hrát s brčky a silnějším cukříkem, vytáhnou pistole a hrají si na videoklipy z MTV. Rozjedou nezastavitelný vlak průšvihů, koledují si o doživotí a nevědí jak z toho ven. Bezmocná situace, do níž se dostali sami únosem, nenapravitelná chyba. Z původně zamýšlené klidné záležitost se vyklube život bez budoucnosti, zoufalý a zbytečně ztracený.
Jedno se musí Nickovi nechat. Je to člověk, přímo si libující v téměř klaustrofobicky zoufalých situacích, z nichž není úniku. Umí navodit atmosféru reálné bezmoci, kdy se člověk zaplete do předem prohrané hry a je pohlcen osudem. Je mistrem krajního vzteku, pohrdáním společnosti, maximální touhy po životě. Už nám to jednou dokázal v Johnovi Q. a dokazuje to znovu. Je ale otázkou, zda-li jsou dvě hodiny popsaných momentů stravitelná dávka pro běžného diváka a jestli nakonec neodejdete otřeseni infarktem s otázkou „Proč?“ na rtech. Možná se i u konce začnete nudit, protože Nick není zrovna rozeným scénáristou, a tak nemá úplně grandiózní tečku. Ostatní drcení diváka svěrákem je horší (=> skvělý) než kapání vodou na hlavu několik dní. Cassavetes šokuje, odzbrojí, zahraje si ruskou ruletu s magnum, vystřelí a pak už je pouze na vás, jestli jste Neo. Při sledování Alpha Doga jsem si přišel jako při poslouchání skřípotu nehtů o tabuli. A přesto nadšení z jakési psychomasochistické látky vykonstruovanou skutečnými událostmi, vybroušené do diamantové jehly zabodávající se do jedné ze srdečních chlopní.
Jak jest psáno, Nick je skvělým režisérem, ale horším scénáristou. Umí pracovat s herci a náladou sekvencí jako nikdo, ale scénář má díry. Na dvacet minut mizí postavy do propasti zapomnění a když se poté vylíhnou, člověk musí zavzpomínat, odkud že vlastně je. Jedná se o tolik postav, že je dirigent neuhlídal a notičky se mu rozutekly. Ben Foster alá Jake Mazursky zmizí z očí na zatraceně dlouhou dobu stejně jako několik dalších. V hereckém obsazení ale částečně tkví síla filmu. Právě Bena si asi většina teď pamatuje jako andílka z posledních X-menů. On ale – což je všeobecně známo – umí hrát sakra dobře. Ať už psychopat v Rukojmím nebo štěk v Telefonní budce. V Alpha Dogovi předvádí herecký koncert a jeho výbuch vzteku v jednom z klubů je naprosto nářezovou záležitostí. Justinu Timberlakeovi jsem nikdy nevěřil ani nos mezi očima. Americký výlupek ze vzduchoprázdna hvězdně vylétl z mně ABSOLUTNĚ neznámých důvodů. Známé jméno člověka, kterého jsem snad nikdy nikde neviděl a vím jen, že je to showman a bývalý přítel Britney Spears. S bulvárem ho srovnávat nehodlám, ale jisté předsudky jsem k němu samozřejmě měl. Justin ovšem překvapil, protože hrát (alespoň tuhle roli) umí. Umí znamená, že ne zrovna bystrý, ale hodný kluka, co si hraje na gangstera mu sedne jako ulitý. Do trojice mladých talentů pěkně zapadá Emil Hirsch. Objev posledních let, kterého jsme výrazněji zaregistrovali v Sexbombě od vedle a Lords of Dogtown. Emílek se nezdá, ale ke dvěma výše zmíněným sedne jak ***** na hrnec. V Benovi a Emilovi je přesně tolik mladé na****osti, kolik má být (s hvězdičkama už končím;). Člověk jim i vážně věří, že vám raději urazí palici, než aby umyli nádobí.
Celkově vzato se Alpha Dog Nickovi i vydařil. Až na pár zádrhelů se ztrátou postav a přílišným tlačením na divákovu strunu navodil atmosféru kruté reality a nespravedlnosti, která je v dnešní kinematografii dost výjimečná. Řadí se mezi mírně nadprůměrné snímky, které mají dokonce i pointu. Jeho délka je ale neúměrná tématu, což je škoda. Být film o půl hodinu kratší, nic se nestane. Pokus pohrát si s kamerou a přidat originální nápisy „svědek č.xy“ je příjemným vizuálním zpestřením jako u Horší už to nebude. Nickovi zvědám palec, protože vytvořil pěkné dílko. Ale na ty lepší asi nedosáhne. Ať už tam má Bruce Willis a Sharon Stone štěk nebo ne.
Alpha Dog se u nás rozhodli uvést distributoři zatraceně pozdě. Čtyři měsíce zpoždění už si říkali pomalu o vymazání premiéry z plánu a následné tiché vydání na DVD. Jenže Alpha Dog se objevil – jak jinak – na FebioFestu a najednou se rozhodlo, že bude i v kinech (kéž by to tak bylo i s Pan’s Labyrinthem). Režisér Nick Cassavates se vždy na nějakou dobu ztratí, nikdo o něm nic neví, pak přijde a něco si zarežíruje nebo odehraje.
V případě Alpha Dog si napsal i scénář inspirovaný činy kriminálních živlů v Hollywoodu. Mladý dealer zahalený stínem svého otce obdobné kariéry a zároveň jeden z nejmladších zločinců na listině FBI s nejhledanějšími zmetky v USA. Doba, kdy si kluci přestanou hrát s brčky a silnějším cukříkem, vytáhnou pistole a hrají si na videoklipy z MTV. Rozjedou nezastavitelný vlak průšvihů, koledují si o doživotí a nevědí jak z toho ven. Bezmocná situace, do níž se dostali sami únosem, nenapravitelná chyba. Z původně zamýšlené klidné záležitost se vyklube život bez budoucnosti, zoufalý a zbytečně ztracený.
Jedno se musí Nickovi nechat. Je to člověk, přímo si libující v téměř klaustrofobicky zoufalých situacích, z nichž není úniku. Umí navodit atmosféru reálné bezmoci, kdy se člověk zaplete do předem prohrané hry a je pohlcen osudem. Je mistrem krajního vzteku, pohrdáním společnosti, maximální touhy po životě. Už nám to jednou dokázal v Johnovi Q. a dokazuje to znovu. Je ale otázkou, zda-li jsou dvě hodiny popsaných momentů stravitelná dávka pro běžného diváka a jestli nakonec neodejdete otřeseni infarktem s otázkou „Proč?“ na rtech. Možná se i u konce začnete nudit, protože Nick není zrovna rozeným scénáristou, a tak nemá úplně grandiózní tečku. Ostatní drcení diváka svěrákem je horší (=> skvělý) než kapání vodou na hlavu několik dní. Cassavetes šokuje, odzbrojí, zahraje si ruskou ruletu s magnum, vystřelí a pak už je pouze na vás, jestli jste Neo. Při sledování Alpha Doga jsem si přišel jako při poslouchání skřípotu nehtů o tabuli. A přesto nadšení z jakési psychomasochistické látky vykonstruovanou skutečnými událostmi, vybroušené do diamantové jehly zabodávající se do jedné ze srdečních chlopní.
Jak jest psáno, Nick je skvělým režisérem, ale horším scénáristou. Umí pracovat s herci a náladou sekvencí jako nikdo, ale scénář má díry. Na dvacet minut mizí postavy do propasti zapomnění a když se poté vylíhnou, člověk musí zavzpomínat, odkud že vlastně je. Jedná se o tolik postav, že je dirigent neuhlídal a notičky se mu rozutekly. Ben Foster alá Jake Mazursky zmizí z očí na zatraceně dlouhou dobu stejně jako několik dalších. V hereckém obsazení ale částečně tkví síla filmu. Právě Bena si asi většina teď pamatuje jako andílka z posledních X-menů. On ale – což je všeobecně známo – umí hrát sakra dobře. Ať už psychopat v Rukojmím nebo štěk v Telefonní budce. V Alpha Dogovi předvádí herecký koncert a jeho výbuch vzteku v jednom z klubů je naprosto nářezovou záležitostí. Justinu Timberlakeovi jsem nikdy nevěřil ani nos mezi očima. Americký výlupek ze vzduchoprázdna hvězdně vylétl z mně ABSOLUTNĚ neznámých důvodů. Známé jméno člověka, kterého jsem snad nikdy nikde neviděl a vím jen, že je to showman a bývalý přítel Britney Spears. S bulvárem ho srovnávat nehodlám, ale jisté předsudky jsem k němu samozřejmě měl. Justin ovšem překvapil, protože hrát (alespoň tuhle roli) umí. Umí znamená, že ne zrovna bystrý, ale hodný kluka, co si hraje na gangstera mu sedne jako ulitý. Do trojice mladých talentů pěkně zapadá Emil Hirsch. Objev posledních let, kterého jsme výrazněji zaregistrovali v Sexbombě od vedle a Lords of Dogtown. Emílek se nezdá, ale ke dvěma výše zmíněným sedne jak ***** na hrnec. V Benovi a Emilovi je přesně tolik mladé na****osti, kolik má být (s hvězdičkama už končím;). Člověk jim i vážně věří, že vám raději urazí palici, než aby umyli nádobí.
Celkově vzato se Alpha Dog Nickovi i vydařil. Až na pár zádrhelů se ztrátou postav a přílišným tlačením na divákovu strunu navodil atmosféru kruté reality a nespravedlnosti, která je v dnešní kinematografii dost výjimečná. Řadí se mezi mírně nadprůměrné snímky, které mají dokonce i pointu. Jeho délka je ale neúměrná tématu, což je škoda. Být film o půl hodinu kratší, nic se nestane. Pokus pohrát si s kamerou a přidat originální nápisy „svědek č.xy“ je příjemným vizuálním zpestřením jako u Horší už to nebude. Nickovi zvědám palec, protože vytvořil pěkné dílko. Ale na ty lepší asi nedosáhne. Ať už tam má Bruce Willis a Sharon Stone štěk nebo ne.
Datum: 22.4.2007 22:32 | FILM: 
Autor: Jiří Sádek