Pokud bych si měl vybavit film, který šel letos na ruku asi nejširšímu diváckému spektru, v první řadě by mi na mysli vyvstalo Pokání. Nejnovější počin Joea Wrighta, natočený podle bestselleru Iana McEwana, sice podbarvuje dost banální zápletka plná klasických klišé, jež až na vyvrcholení ničím nepřekvapí, klíč k úspěchu se ale skrývá v přístupu k samotné látce. Režisér okouzluje formální dokonalostí, střihovou invencí, souzněním obrazu, zvuku i hudby a vlastně celou vizuální kompozicí (vady na kráse způsobuje jen několik lehce přepálených záběrů). Jemně, nenásilně brnká na jednotlivé stránky lidské psychiky, aby se na konci dotknul u srdce a člověka emocionálně rozložil. Wright se nebrání jisté kýčovitosti, přesto nedojímá ve stylu laciných letních romancí. Spolehlivě balancuje na pomezí chladného melodramatu a patetické love story, ze snímku proto může odejít spojený jak zapřísáhlý cynik, tak milovník přeslazených příhod.
Dramaturgicky se přitom neděje nic zásadního. Scénář narušuje velká vykonstruovanost, nevěrohodnost a především množství poetických, ale obsahově docela prázdných sekvencí. Jenže, pocity postav ve filmu popisují už zmiňované vizuální prostředky a suverénně tak přebírají funkci dialogů, čemuž se dokonale přizpůsobili jednotlivý herci (vyzdvihnout musím zejména výkon základního milostného trojúhelníku v podání Keiry Knightley, Jamese McAvoy a mladé Saoirse Ronan). Pokání se nedaří proniknout pod slupku spořádané anglické středostavovské společnosti, nebo naturalistickou formou kritizovat absurditu války (některé pasáže tak bohužel vyzní trochu do ztracena), spolehlivě ale dokáže ve vší jednoduchosti ukázat nešťastný milenecký vztah a prokletí dívky, jež prosí za odpuštění, hledá pokání. Samotná pointa přijde dost nečekaně, způsobí mimořádný zvrat a dosavadní vnímání příběhu o vině i vykoupení posune úplně jinam. Epilog dá filmu literární význam a úvaha o smyslu pravdy v umělecké práci, úloze spisovatele i moci happyendů tak získá smysl.
Na DVD vás čeká řada vynechaných scén, které nakonec nezapadly do skladby snímku, film o filmu (přes poselství, či Wrightův rukopis se dostaneme až k popisu jednotlivých lokací, nebo natáčení neuvěřitelně náročné, pracné scény v Dunkirku) a poměrně krátký, leč poutavý dokument, kde se dozvíte, jakým úskalím čelili scénáristé při zpracování předlohy (v knize lze najít spoustu popisných úseků a hodně vnitřních monologů). Nejvýživnější část z bonusové sekce představuje audiokomentář režiséra. Joe Wright vypráví o hraní si s perspektivou, statikou, tempem i detaily, vysvětluje motivace charakterů, upozorňuje na hromadu zajímavostí a sympaticky si dovolí přiznat chyby, kterých se při výrobě dopustil. Sám však na ploše necelých dvou hodin nezvládá být soustavně zábavný, či zajímavý. S koupí disku bych však asi dlouho neváhal. Podobně bohatých edic spojených s kvalitním filmovým zážitkem je v tuzemsku jako šafránu.
