Pozvolný začátek navozující atmosféru New Yorku třicátých let dvacátého století postupně přechází ve vyprávění o nezbedném filmaři Carlu Denhamovi, který leze na nervy jak šéfům, tak zbytku světa. Jeho filmy jsou propadáky, zápal a vize úspěchu ale stále převládají nad silou rad bližních, aby se svou prací přestal. I přes svou zjevnou slabost v uměleckém oboru se ale Carl udržuje ve velmi dobré finanční formě. To se nedá říct o divadelní herečce Ann Darrowové. Ta, stejně jako další tisíce po celé Americe, trpí nedostatečným sociálním zajištěním, které způsobuje hospodářská krize. Právě v okamžiku, kdy Ann přichází o svou jedinou práci, se osudy těchto dvou umělců střetnou.
Carl hledá náhradu do hlavní role svého filmu, zatímco už po něm pátrá polovina New Yorku - vzbouřil se totiž šéfům svého studia a byl na něho vydán zatykač. Ann se zdá být vhodnou volbou, stačí tedy nalodit a vydat se vstříc neprobádanému oceánu.
Během plavby se začíná formovat vztah mezi Ann a scénáristou Jackem Driscollem, zatímco legenda o tajemném Ostrově lebek se najednou zdá podezřele reálná, když posádka lodi Venture narazí na skaliska podivně ohrazeného ostrova. Ann je následně unesena zdejšími domorodci, aby byla obětována podivné bestii, která na ostrově sídlí…
Záchranná výprava se zprvu zdá být nevinným dobrodružstvím, postupně ale přituhuje a vzduch nepřirozeně těžkne. Počet obětí se zvyšuje a zatímco mezi Ann a Kongem vzniká naprosto ojedinělý vztah, ostrov si pro naše hrdiny chystá nejedno překvapení.
Hned na začátku Jackson překvapí rychlým a zcela přirozeným navozením atmosféry a citlivě nás vtáhne do děje, který přirozeně a elegantně přechází v plnohodnotné dobrodružství. Než se ale nadějete, z dobrodružství se stane horor, načež se vrhnete do romantických vod, abyste se nakonec utopili v záplavu tragického finále.
Scénář si ponechává dostatek prostoru pro humor, stejně tak ale nezapomíná na dramatickou stránku filmu, jejíž vrcholné okamžiky se projeví ale spíš až v samém finále, okořeněném Jacksonovou chladnou hlavou. Děj se nikde nezasekává, každá scéna má svůj smysl a vše na sebe perfektně navazuje. Zatímco se děj postupně překlápí do dobrodružství a dělí se na dvě poloviny - 1) Ann a Kong 2) Driscoll v čele záchranné výpravy a s ním Denham jako člověk, který spatřil svou příležitost, divácký zážitek začíná nabývat olbřímých rozměrů, když vás do křesel vtlačí ohromující akční sekvence doplněné skvělými hereckými výkony. Plně animovaný Kong má svou vlastní osobnost a přiroste k srdci. Také se na něm nešetřilo (CGI spolkla polovinu rozpočtu, tedy přes sto milionů dolarů) a tak vypadá jako skutečná živá součást příběhu, ne jako vnucený bezcharakterní tvor ala jakýkoliv dinosaurus z Jurského parku. Charakternost hlavní postavy příběhu dělá z King Konga více, než jen prvotřídní dobrodružství vymykající se konvencím běžného filmu - dobrodružný epos postupně přechází v klasickou romantickou tragédii krásky a zvířete. Kong není bestií, jakou se zprvu zdá (a jakou vlastně dříve byl), ale nalezením smyslu svého života a jasného cíle se stává pouhou loutkou událostí kolem sebe, protože už se nestará o vlastní přežití, ale zaměřuje se na ochranu jiného stvoření, čímž si vlastně předem podepisuje ortel.
Jacksonův styl se na King Kongovi projevuje mnohem více, než na Pánovi Prstenů. Zatímco Pán Prstenů je dílem spíše kolektivu, než jedince, Kong už je dílem z režisérského hlediska skutečně Jacksonovým (na Pánovi Prstenů pracoval nespočet podpůrných natáčecích týmů), což se na filmu opravdu zjevně projevuje. Jackson má lehkou úchylku na brutální a ohavné scény, kterou sice oproti minulým filmům redukoval, stále ale umí prvotřídně nahnat strach. Zatímco dříve místo strašení rozesmíval, dnes už skutečně zůstává u hrůzostrašnosti. Není se ale čeho bát, King Kong není o strašení a lekání, ale o napínavosti, které je dosaženo právě onou nutně zredukovanou hrůzostrašností. To se ale bavíme spíše o nástrahách, které čekají Driscollův tým, na Ann chystá džungle jiné hrůzy, mezi něž jistě patří tyranosauři. Bitka mezi Kongem a smečkou těchto bestií patří k vrcholům celého filmu, a to jak z hlediska zajímavosti a napínavosti, tak z hlediska speciálních efektů. Nenásilný a přesto dramatický přechod mezi džunglí a New Yorkem, utkaný z odchycení Konga, nás náhle vtrhne do finále, které graduje Kongovým útěkem. Džungle novodobého města se pro zamilovanou bestii zdá být hrůzou, dokud se nenaskytne uklidnění, satisfakce - setkání s Ann. Život se náhle zdá být sladčí a čas jakoby se zastavil, štěstí a radost kulminuje, aby následoval tragický pád.
Z filmu srší absolutní zápal pro tvorbu, zároveň ale úcta k originálu a filmařině jako takové vůbec. Krása King Konga spočívá v jednoduchosti, která by se při dvousetmilionovém rozpočtu mohla zdát jako absolutní nonsens, o to krásnější ona jednoduchost a čistota je, neboť spočívá ne ve visuálních orgiích, ale v ladnosti tvorby. Visuální genialita je o to zjevnější, že není překombinovaná a efekty se snaží být i přes své ohromné množství nenápadné.
Jestli je King Kong skvělým filmovým zážitkem, s DVD je to přesně naopak. Zatímco v zahraničí vyšel v poměrně nadupané dvoudiskové edici, u nás si distributor dovolil vyrazit do boje jen s jednou plackou. To ve zkratce znamená ztráta téměř všech bonusů a poskytnutí „obyčejné“ DD 5.1 stopy, což je v případě filmu s Oscarem za zvuk skutečně hloupé. O to víc, když se DTS stává standardem i u mnohem slabších (jak komerčně, tak umělecky) filmů (ačkoliv Kong nebyl tak úspěšný, vydělal si na sebe). V bonusové sekci disku si tak můžete vybrat jen ze dvou bonusů. Ten první je kraťoučký dokument o točení reklamy na VW Touareg (tedy reklama jak prase, když dovolíte), druhý pak trailer na bůhvíjaký film. Toť vše. Ano, na obalu je ještě napsáno jako bonus textové menu, ale upřímně - to nikdo nemůže myslet vážně. V DVD tedy můžete najít jen zklamání. Doufejme, že Universal za pár měsíců vytáhne triumf v podobě nějaké nabušené čtyřdiskové extended edici, jako tomu udělal Jackson s Pánem prstenů. Však už to také slíbil.
