| Země: | USA
|
| Žánr: | Akční / Dobrodružný / Fantasy / Komedie
|
| Rok: | 2007 |
| Režie: | Gore Verbinski
|
| Scénář: | Stuart Beattie, Ted Elliott, Terry Rossio, Jay Wolpert
|
| Kamera: | Dariusz Wolski
|
| Hudba: | Hanns Zischler
|
| Hrají: | Orlando Bloom, Mackenzie Crook, Jack Davenport, Johnny Depp, Naomie Harris, Tom Hollander, Keira Knightley, Kevin McNally, Bill Nighy, Jonathan Pryce, Geoffrey Rush, Stellan Skarsgard
|
CZE premiéra: 24.5.2007
Piráti z Karibiku : Na konci světa
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotili 4 uživatelé )
Silias   |
Jiper |
Yetti |
. : Recenze
Hej, vy tam vzadu. Malí, velcí, kluci, holky, pojďte sem. Kapitán Jack Sparrow je zase tady a pokusí se do třetice bavit davy. Stojí to však ještě za to? Vždyť i ve dvojce Deppovi docházelo vtipné zlato. A co vůbec Orlando a Keira? Pořád si hrají na páreček korzárského drsňáka a jeho nezajímavého pudla? K tomu ještě Barbossa, co z hrobu se sotva vydrásal a Verbinski za kormidlem, které minule ztratilo směr? Máte strach? Nemějte, na konec světa doplujeme a nebude to skoro vůbec bolestivé. Joho!
Při pohledu na závěr rumem nasáklé výpravy nejde opomenout předchozí část. Truhlu mrtvého muže dodnes nazývám nudným maglajzem s imbecilní zápletkou, lacinými komediálními výstupy zhuleného vtipálka Jacka a místy originální a zábavnou akcí. Nefungovalo to, nedrželo to pohromadě, blbě se na to koukalo, a přes všechnu snahu, s kterou Gore Verbinski k počinu přistupoval, na mě nesáhlo absolutně žádné karibské kouzlo, po jehož doteku bych chtěl zažít třetí dobrodružnou zkoušku s prohnanými vyvrheli. Záporný pohled stal se nakonec spásou třetího dílu. Žádná očekávání, žádné nadhodnocení. Lehkost prvního dílu je zkrátka pryč a čím dřív se s tím smíříte, tím lépe uděláte. Přistupte na hru, vypněte mozek a vše proběhne hladce.
Piráti nejsou inteligentní, a to ani přesto, že se o to vehementně už dva díly snaží. I přes nevýhodu v primitivní předloze, kterou je zábavní atrakce, se scénáristé stále nezbavili pocitu, že mořské dálavy obsahují propracovanou mytologii. Ládují nás tak pohádkami o vodních příšerách, strašidelných vládcích moří a ve trojce přimíchávají i motiv bohyně Kalypsó. Je toho skutečně dost. Postav znovu přibývá geometrickou řadou a v propleteném scénáři se motá příběh, který by svou překombinovaností trumfl i případnou adaptaci rubikovy kostky. Verbinski však tentokrát nedělá osudnou chybu, jakou učinil před rokem. Sice nechává postavy debatovat o jejich motivacích a touhách, nezastavuje však na místě. Už žádné stupidní promluvy na Bludném Holanďanovi, kdy si Will vyměňuje ubohá životní moudra se svým na smrt nudným otcem. Režijně proplouvá mezi překombinovanými břehy scénáře a snaží se popohánět svůj mlýnek pokud možno, co nejrychleji k cíli.
Křečovitý úvod tak snadno přebije působivé akční aranžmá, do nějž se hrdinové pustí po příjezdu do Singapuru, v němž nenechají stát kámen na kameni a okamžitě rozbalí ústřední zápletku celého filmu, na niž už se pouze nabalují další podtóny a vedlejší linky, z nichž vznikají komplikované a místy až moc za vlasy přitažené momenty. Všichni se náhle mění na dobráky či zlouny a člověk v tom začne mít slušný bordel, při kterém se nakonec vyplatí držet se stávajících šablon, které byly v předchozích dílech. Postavy se nakonec stejně dostanou na ty samé pozice a nikdo se nezmění tak moc, aby to stálo za řeč. Piráti se tak stávají složitými jen na první pohled, ale pod vší tou složitě konstruovanou stavbou se skýtá primitivní srub, do nějž je nádherně vidět. Vše směřuje k nevyhnutelnému ultimátnímu konci, v němž zkříží kordy ti hodní (piráti) a ti zlí (Východoindická společnost + Davy Jones).
Největším překvapením je, že tvůrci konečně ustoupili od upřednostňování "šaška na povel", Jacka Sparrowa. Ten minule potvrdil slova zlých jazyků, kteří prorokovali vyčpělého hrdinu, který na podruhé nemůže ani za mák pobavit. A nutno říci, že tenkrát měli pravdu. Scénář korzárovi házel klacky pod nohy tak silně, že ho uvrhl do hromady infantilních scének, jejichž vrcholem bylo padání do všemožných děr. Ve trojce se občas stane něco podobného, když si Sparrow užívá "pohostinnosti" podsvětí Davyho Jonese. Tehdy to vypadá jakoby za kamerou zapomněli říct stop a Depp rozjel excentrické číslo, jež se roztáhne na neskutečně dlouhou pětiminutovku, přičemž kouzlo opadne po prvních vteřinách. Snad si to Verbinski uvědomil včas, nebo mu Bruckheimer konečně funěl za krkem. Depp se však po své one-man show stáhne do ústraní a vrátí se zpět do míst, kde mu to sluší mnohem víc. Jako pouhý doplněk šaškuje mnohem lépe a s osvěžujícím Keithem Richardsem vytvoří na krátkou chvíli geniální komickou dvojici.
Na úkor již notně opotřebovaného Deppa tak nastupují jiní. Překvapivě se však nejedná o Bloomova Willa, jemuž ani scénáristické kotrmelce nedají dostatek motivů na to, aby ukázal něco víc, než jen průměrného piráta, který zapadá do posádky, ale sám o sobě je stejně nezajímavý a bezkrevně unylý jako když jsme ho viděli poprvé. Do popředí se naopak vysunuje Elizabeth spolu s okouzlujícím Barbossou (Geoffrey Rush), jenž přebírá hlavní otěže a z charismatického záporáka se přerodil na jakéhosi anti-hrdinu, který má své zájmy, ale přesto ví, co je třeba udělat pro lepší zítřky.
Ten největší trumf si však Verbinski schovává přesně podle popcornového měřítka až na samotný závěr, kdy nechá v povětří létat miliony, jakoby se nechumelilo, a zbavuje se většiny přebytečných kulis, v nichž nechává naplno zářit propracovanou choreografii soubojů v parádní trikové omáčce, na níž se jen stěží hledají chybičky. Lodě vybuchují, dřevo se tříští a boje asi nikdy nebyly tak epické jako při soubojích kordů za šplouchání rozbouřených vln uvnitř vodního víru. Je to zábavné, hravé a kdyby nenastalo drobné zakolísání při křečovité žádosti o ruku, nevytýkal bych vůbec nic. V kombinaci s nádhernou hudební vložkou Hanse Zimmera se jedná o jeden z akčních vrcholů, který dokáže v nejbližší době překonat snad jedině Michael Bay se svými obřími roboty.
Piráti do třetice překvapili, po takřka podprůměrné dvojce se dočkali resuscitace, v níž se sice stále musejí potýkat se scénáristickou vatou, z níž čouhá až přílišná snaha o propracovanost série, které by naopak mnohem více slušel jednodušší střih a kratší stopáž, v níž by tahle ožralá sebranka chytla ještě větší šmrnc a drive. Verbinski tak nakonec dokázal dotáhnout svůj úděl až do konce a závdavkem poctil (nebo vykradl?) i Leoneho westerny. A jak naznačuje závěr, tenhle díl asi nebude poslední. Tak na co čekáte? Mazejte do kina a přesvědčte se sami, jestli se tahle pouť povedla. A když s sebou vezmete láhev prvotřídního rumu, možná v kině dostanete slevu. ;)
P.S. Vyčkejte v přítmí sálu do konce titulků, po nichž následuje typický přídavek v podobě poslední scény. Tentokrát trochu vážnější, než na co jsme byli zvyklí.
Hej, vy tam vzadu. Malí, velcí, kluci, holky, pojďte sem. Kapitán Jack Sparrow je zase tady a pokusí se do třetice bavit davy. Stojí to však ještě za to? Vždyť i ve dvojce Deppovi docházelo vtipné zlato. A co vůbec Orlando a Keira? Pořád si hrají na páreček korzárského drsňáka a jeho nezajímavého pudla? K tomu ještě Barbossa, co z hrobu se sotva vydrásal a Verbinski za kormidlem, které minule ztratilo směr? Máte strach? Nemějte, na konec světa doplujeme a nebude to skoro vůbec bolestivé. Joho!
Při pohledu na závěr rumem nasáklé výpravy nejde opomenout předchozí část. Truhlu mrtvého muže dodnes nazývám nudným maglajzem s imbecilní zápletkou, lacinými komediálními výstupy zhuleného vtipálka Jacka a místy originální a zábavnou akcí. Nefungovalo to, nedrželo to pohromadě, blbě se na to koukalo, a přes všechnu snahu, s kterou Gore Verbinski k počinu přistupoval, na mě nesáhlo absolutně žádné karibské kouzlo, po jehož doteku bych chtěl zažít třetí dobrodružnou zkoušku s prohnanými vyvrheli. Záporný pohled stal se nakonec spásou třetího dílu. Žádná očekávání, žádné nadhodnocení. Lehkost prvního dílu je zkrátka pryč a čím dřív se s tím smíříte, tím lépe uděláte. Přistupte na hru, vypněte mozek a vše proběhne hladce.
Piráti nejsou inteligentní, a to ani přesto, že se o to vehementně už dva díly snaží. I přes nevýhodu v primitivní předloze, kterou je zábavní atrakce, se scénáristé stále nezbavili pocitu, že mořské dálavy obsahují propracovanou mytologii. Ládují nás tak pohádkami o vodních příšerách, strašidelných vládcích moří a ve trojce přimíchávají i motiv bohyně Kalypsó. Je toho skutečně dost. Postav znovu přibývá geometrickou řadou a v propleteném scénáři se motá příběh, který by svou překombinovaností trumfl i případnou adaptaci rubikovy kostky. Verbinski však tentokrát nedělá osudnou chybu, jakou učinil před rokem. Sice nechává postavy debatovat o jejich motivacích a touhách, nezastavuje však na místě. Už žádné stupidní promluvy na Bludném Holanďanovi, kdy si Will vyměňuje ubohá životní moudra se svým na smrt nudným otcem. Režijně proplouvá mezi překombinovanými břehy scénáře a snaží se popohánět svůj mlýnek pokud možno, co nejrychleji k cíli.
Křečovitý úvod tak snadno přebije působivé akční aranžmá, do nějž se hrdinové pustí po příjezdu do Singapuru, v němž nenechají stát kámen na kameni a okamžitě rozbalí ústřední zápletku celého filmu, na niž už se pouze nabalují další podtóny a vedlejší linky, z nichž vznikají komplikované a místy až moc za vlasy přitažené momenty. Všichni se náhle mění na dobráky či zlouny a člověk v tom začne mít slušný bordel, při kterém se nakonec vyplatí držet se stávajících šablon, které byly v předchozích dílech. Postavy se nakonec stejně dostanou na ty samé pozice a nikdo se nezmění tak moc, aby to stálo za řeč. Piráti se tak stávají složitými jen na první pohled, ale pod vší tou složitě konstruovanou stavbou se skýtá primitivní srub, do nějž je nádherně vidět. Vše směřuje k nevyhnutelnému ultimátnímu konci, v němž zkříží kordy ti hodní (piráti) a ti zlí (Východoindická společnost + Davy Jones).
Největším překvapením je, že tvůrci konečně ustoupili od upřednostňování "šaška na povel", Jacka Sparrowa. Ten minule potvrdil slova zlých jazyků, kteří prorokovali vyčpělého hrdinu, který na podruhé nemůže ani za mák pobavit. A nutno říci, že tenkrát měli pravdu. Scénář korzárovi házel klacky pod nohy tak silně, že ho uvrhl do hromady infantilních scének, jejichž vrcholem bylo padání do všemožných děr. Ve trojce se občas stane něco podobného, když si Sparrow užívá "pohostinnosti" podsvětí Davyho Jonese. Tehdy to vypadá jakoby za kamerou zapomněli říct stop a Depp rozjel excentrické číslo, jež se roztáhne na neskutečně dlouhou pětiminutovku, přičemž kouzlo opadne po prvních vteřinách. Snad si to Verbinski uvědomil včas, nebo mu Bruckheimer konečně funěl za krkem. Depp se však po své one-man show stáhne do ústraní a vrátí se zpět do míst, kde mu to sluší mnohem víc. Jako pouhý doplněk šaškuje mnohem lépe a s osvěžujícím Keithem Richardsem vytvoří na krátkou chvíli geniální komickou dvojici.
Na úkor již notně opotřebovaného Deppa tak nastupují jiní. Překvapivě se však nejedná o Bloomova Willa, jemuž ani scénáristické kotrmelce nedají dostatek motivů na to, aby ukázal něco víc, než jen průměrného piráta, který zapadá do posádky, ale sám o sobě je stejně nezajímavý a bezkrevně unylý jako když jsme ho viděli poprvé. Do popředí se naopak vysunuje Elizabeth spolu s okouzlujícím Barbossou (Geoffrey Rush), jenž přebírá hlavní otěže a z charismatického záporáka se přerodil na jakéhosi anti-hrdinu, který má své zájmy, ale přesto ví, co je třeba udělat pro lepší zítřky.
Ten největší trumf si však Verbinski schovává přesně podle popcornového měřítka až na samotný závěr, kdy nechá v povětří létat miliony, jakoby se nechumelilo, a zbavuje se většiny přebytečných kulis, v nichž nechává naplno zářit propracovanou choreografii soubojů v parádní trikové omáčce, na níž se jen stěží hledají chybičky. Lodě vybuchují, dřevo se tříští a boje asi nikdy nebyly tak epické jako při soubojích kordů za šplouchání rozbouřených vln uvnitř vodního víru. Je to zábavné, hravé a kdyby nenastalo drobné zakolísání při křečovité žádosti o ruku, nevytýkal bych vůbec nic. V kombinaci s nádhernou hudební vložkou Hanse Zimmera se jedná o jeden z akčních vrcholů, který dokáže v nejbližší době překonat snad jedině Michael Bay se svými obřími roboty.
Piráti do třetice překvapili, po takřka podprůměrné dvojce se dočkali resuscitace, v níž se sice stále musejí potýkat se scénáristickou vatou, z níž čouhá až přílišná snaha o propracovanost série, které by naopak mnohem více slušel jednodušší střih a kratší stopáž, v níž by tahle ožralá sebranka chytla ještě větší šmrnc a drive. Verbinski tak nakonec dokázal dotáhnout svůj úděl až do konce a závdavkem poctil (nebo vykradl?) i Leoneho westerny. A jak naznačuje závěr, tenhle díl asi nebude poslední. Tak na co čekáte? Mazejte do kina a přesvědčte se sami, jestli se tahle pouť povedla. A když s sebou vezmete láhev prvotřídního rumu, možná v kině dostanete slevu. ;)
P.S. Vyčkejte v přítmí sálu do konce titulků, po nichž následuje typický přídavek v podobě poslední scény. Tentokrát trochu vážnější, než na co jsme byli zvyklí.
Datum: 22.5.2007 22:06 | FILM: 
Autor: Petr Semecký