| Země: | USA
|
| Žánr: | Dobrodružný / Drama / Fantasy / Rodinný
|
| Rok: | 2007 |
| Režie: | David Yates
|
| Scénář: | Michael Goldenberg, J.K. Rowling
|
| Kamera: | Slawomir Idziak
|
| Hudba: | Nicholas Hooper, John Williams
|
| Hrají: | Robbie Coltrane, Tom Felton, Michael Gambon, Rupert Grint, Gary Oldman, Daniel Radcliffe, Alan Rickman, Maggie Smith, Emma Watson, Bonnie Wright
|
CZE premiéra: 19.7.2007
Harry Potter a Fénixův řád
. : Info o filmu
. : Hodnocení uživatelů ( film hodnotili 3 uživatelé )
Antee   |
Silias |
Jiper |
. : Recenze
A už je zase tady. Puberťák s hůlkou v ruce, jizvou na čele a věrnými kamarády po boku to na nás zkouší popáté a pokouší se dokázat, že vše, proti čemu dosud bojoval, byla jenom slabá kávička. Nyní má proti sobě nejen slizkého a naštvaného Voldemorta, ale také celou hordu fanoušků, kteří se začali bouřit ve chvíli, kdy Warneři oznámili jméno nového režiséra a ukázali první teaser. Tak jak to teda je? Je David Yates skutečně takový televizní patlal, jak všichni předvídali, nebo předvedl show, na kterou jsme od Vězně z Azkabanu čekali?
Předně říkám, abyste si zas tak nevšímali oněch hvězdiček, co visí na hlavní straně a také dole pod recenzí. Exaktní hodnocení jde tentokrát stranou a sami se po přečtení všeho, co vám chci říct, rozhodněte, zda je nové dobrodružství chlapce, který přežil, právě pro vás. David Yates se totiž rozhodl, že se totálně vykašle na veškeré čarodějné machrování, s nímž si pohrávali jeho předchůdci. Společně se svým dvorním scénáristou čapnul osmisetstránkovou bichli, kterou přečtou jen ti nejodvážnější potterovci, a vytrhal z ní to, co potřeboval. Někteří budou nadávat, že v ději chybí tohle, tamto a vlastně budou mít pravdu. Jenže Yates to dělá pro dobro filmu. Z knihy vytrhává pouze nutnou příběhovou osu, po níž jede jak přesně mířené pravítko a zaměřuje se na hlavní kartu celé série, kterou není nikdo jiný než samotný Harry Potter. Yates, jako jeden z mála režisérů kouzelnické série, pochopil (stejně jako před ním Cuarón), že síla pubertálních čáryfuků netkví v digitální smršti kulervoucích záběrů, ani v otrockém převedení na plátno, ale v osobě samotného hlavního hrdiny a patřičně upraveném scénáři.
Režisér tedy rozpracovává depresivní psychologické drama, které si pohrává se zajímavými myšlenkami, plnými utrpení, lásky, nenávisti a neodmyslitelného přátelství. Samotný Harry má totiž co dělat. Proti němu zbrojí samotný Pán Zla, ministerstvo jeho verzi o návratu největšího černokněžníka neuvěří, ani kdyby si v záchvatu uřízl ruku, a jeho největší ochránce Brumbál s ním vůbec nemluví. Do toho všeho se míchá tajemný Fénixův řád a ve školních škamnách straší podivná ježibaba v růžovém, která ráda mučí studenty psaním textů z vlastní krve. Skvělé na tom je, že celý "restart", o nějž se tvůrčí tým pokouší, se daří takřka na jedničku. Díky výbornému scénáři, jenž kombinuje pouze to podstatné, se můžeme plnohodnotně zaměřit na vyprávění drobnějších příběhů a jejich osazenstva. Yates jako zkušený matador drásá z herců poslední kapičky talentu a rozehrává s nimi magické divadlo, plné srdceryvných dialogů a rozjíždí několik cestiček, z nichž mnoho stíhá do konce filmu ladně uzavřít a zbytek si schovává do příštího dílu. (Ten totiž dostane na starost také. ;)
Věrní čitatelé si tak mohou užít drobné vztahové nuance, ať už stále žhavější jiskření mezi Ronem a Herminou nebo láskyplné pomrkávání Weasleyovic Ginny po Harrym. Ten ale řeší jiné problémy. Pan režisér na něm vystavuje prakticky každou scénu, a tak se na školního blázna valí jak pohledná spolužačka Cho, tak halda problémů, které by povalily i buvola. Jenže Harry je jiná klasa a to hlavně proto že se může pevně opřít o svého představitele. Nevím čím to je, zda řáděním s bílým hřebcem na divadelních prknech nebo letní školou herectví, ale Daniel Radcliffe konečně působí jako tahoun celé série a je tím nejlepším, co na Fénixově řádu najdete. Zapomeňte na hřbitovní scénu ze čtyřky, která byla podle mnohých emocionálně silná. Proti tomu, co mladík předvádí teď, to nebylo vůbec nic. Od prvního střetu s mozkomory, až po závěrečné střetnutí na ministerstvu kouzel, Radcliffovi uvěříte úplně všechno na co sáhne. Každá bolístka, jizva či šrám působí bolestivě a opravdově. Ne tím, že jsou realisticky namalované šikovnými maskéry, ale proto že teenagerská hvězdička hraje tak, že i jeho starší a zkušenější kolegové mají co dělat, aby mu stačili.
Ti to mají samozřejmě o mnoho těžší, poněvadž jsou odsunuti na vedlejší kolej, ale všichni plní své role skvěle. Brandon Gleeson zase proklatě hláškuje, Gary Oldman si svého mentorského Siriuse užívá, Jason Isaacs je ďábelský jako před lety ve dvojce a i ten Fiennes má okem Yatesem vedené kamery konečně "koule". Emma Watson opět notně povyrostla a veřejně se stává sexbombou série a Rupert Grint,… no ten je prostě pořád stejný. Celý kolos upaluje pěkně rychle k cíli a kratší délka se nakonec ukazuje jako veliké vítězství, které dokazuje, že i ta nejdelší a nejnahuštěnější kniha se dá seřezat do přijatelné podoby. Oproti Yatesovi je předchozí Newellova část prakticky k smíchu. Proč tedy "jen" čtyři hvězdičky?
Je to tím, že i když psychologická rovina i příběh fungují dokonale a i pro nečtenáře plynou bez jakýchkoliv zádrhelů (mám na to svědky ;), Yates nepopře své televizní kořeny. Film sice pořád vypadá velkolepě, ale režisér má problém s akčními scénami, jež mi připomněly první filmové X-Meny. Stejně jako Bryan Singer i Yates se raději dloube v postavách a akční momenty, které měly být ozdobou, tak trochu fláká a očividně při nich trpí. Když se rozjede finální rubačka smrtijedského komanda proti Brumbálově armádě a posléze i souboj největších kouzelníků naší doby, nemáte pocit, že to vypadá levně (je tomu přesně naopak a paprsky létají opravdu všude), ale Yates vše pokaždé utne v momentě, kdybyste si žádali ještě malinký přídavek. Je to trochu škoda, ale v kontextu filmu je to jen nepatrná skvrna, srovnatelná s místy nevyrovnaným trikovým gulášem, na nějž zjevně nezbyl dostatek peněz. Některé scény tedy působí výborně a ohromí vás svou ladností i krásou (převážně za to však může pohyb velice dobré kamery), načež přijde pár takových, které tak slavné nejsou.
Ale nenechte si tím kazit den. Yates to totiž dokázal a minimálně náročnějším divákům udělá pátý díl ohromnou radost. Pro děti už to opravdu moc není a ve většině případů je dvouhodinová sonda do nitra hrdinů uspí, ale rodiče si tentokrát nebudou připadat jako doprovodné pecky. Proto je asi na místě, abych se alespoň svým jménem omluvil za to, jak jsem Yatese podceňoval a často se do něj v uplynulých měsících navážel. Už u plnohodnotného traileru jsem tak sice učinil, ale tenhle šikovný Brit si to zaslouží minimálně ještě jednou. Omlouvám se, Davide. Cuarón pořád zůstává králem, ale ty jsi se z bezejmenného čeledína přerodil v korunního prince. Doufám, že ti to dlouho zůstane.
P.S. Dabovaná verze je tentokrát více než solidní a nebudete s ní mít sebemenší problém.
P.P.S. Pokud chcete intenzivnější zážitek, zkuste navštívit IMAX, v němž je posledních 20 minut vizuální lahůdkou. ;)
A už je zase tady. Puberťák s hůlkou v ruce, jizvou na čele a věrnými kamarády po boku to na nás zkouší popáté a pokouší se dokázat, že vše, proti čemu dosud bojoval, byla jenom slabá kávička. Nyní má proti sobě nejen slizkého a naštvaného Voldemorta, ale také celou hordu fanoušků, kteří se začali bouřit ve chvíli, kdy Warneři oznámili jméno nového režiséra a ukázali první teaser. Tak jak to teda je? Je David Yates skutečně takový televizní patlal, jak všichni předvídali, nebo předvedl show, na kterou jsme od Vězně z Azkabanu čekali?
Předně říkám, abyste si zas tak nevšímali oněch hvězdiček, co visí na hlavní straně a také dole pod recenzí. Exaktní hodnocení jde tentokrát stranou a sami se po přečtení všeho, co vám chci říct, rozhodněte, zda je nové dobrodružství chlapce, který přežil, právě pro vás. David Yates se totiž rozhodl, že se totálně vykašle na veškeré čarodějné machrování, s nímž si pohrávali jeho předchůdci. Společně se svým dvorním scénáristou čapnul osmisetstránkovou bichli, kterou přečtou jen ti nejodvážnější potterovci, a vytrhal z ní to, co potřeboval. Někteří budou nadávat, že v ději chybí tohle, tamto a vlastně budou mít pravdu. Jenže Yates to dělá pro dobro filmu. Z knihy vytrhává pouze nutnou příběhovou osu, po níž jede jak přesně mířené pravítko a zaměřuje se na hlavní kartu celé série, kterou není nikdo jiný než samotný Harry Potter. Yates, jako jeden z mála režisérů kouzelnické série, pochopil (stejně jako před ním Cuarón), že síla pubertálních čáryfuků netkví v digitální smršti kulervoucích záběrů, ani v otrockém převedení na plátno, ale v osobě samotného hlavního hrdiny a patřičně upraveném scénáři.
Režisér tedy rozpracovává depresivní psychologické drama, které si pohrává se zajímavými myšlenkami, plnými utrpení, lásky, nenávisti a neodmyslitelného přátelství. Samotný Harry má totiž co dělat. Proti němu zbrojí samotný Pán Zla, ministerstvo jeho verzi o návratu největšího černokněžníka neuvěří, ani kdyby si v záchvatu uřízl ruku, a jeho největší ochránce Brumbál s ním vůbec nemluví. Do toho všeho se míchá tajemný Fénixův řád a ve školních škamnách straší podivná ježibaba v růžovém, která ráda mučí studenty psaním textů z vlastní krve. Skvělé na tom je, že celý "restart", o nějž se tvůrčí tým pokouší, se daří takřka na jedničku. Díky výbornému scénáři, jenž kombinuje pouze to podstatné, se můžeme plnohodnotně zaměřit na vyprávění drobnějších příběhů a jejich osazenstva. Yates jako zkušený matador drásá z herců poslední kapičky talentu a rozehrává s nimi magické divadlo, plné srdceryvných dialogů a rozjíždí několik cestiček, z nichž mnoho stíhá do konce filmu ladně uzavřít a zbytek si schovává do příštího dílu. (Ten totiž dostane na starost také. ;)
Věrní čitatelé si tak mohou užít drobné vztahové nuance, ať už stále žhavější jiskření mezi Ronem a Herminou nebo láskyplné pomrkávání Weasleyovic Ginny po Harrym. Ten ale řeší jiné problémy. Pan režisér na něm vystavuje prakticky každou scénu, a tak se na školního blázna valí jak pohledná spolužačka Cho, tak halda problémů, které by povalily i buvola. Jenže Harry je jiná klasa a to hlavně proto že se může pevně opřít o svého představitele. Nevím čím to je, zda řáděním s bílým hřebcem na divadelních prknech nebo letní školou herectví, ale Daniel Radcliffe konečně působí jako tahoun celé série a je tím nejlepším, co na Fénixově řádu najdete. Zapomeňte na hřbitovní scénu ze čtyřky, která byla podle mnohých emocionálně silná. Proti tomu, co mladík předvádí teď, to nebylo vůbec nic. Od prvního střetu s mozkomory, až po závěrečné střetnutí na ministerstvu kouzel, Radcliffovi uvěříte úplně všechno na co sáhne. Každá bolístka, jizva či šrám působí bolestivě a opravdově. Ne tím, že jsou realisticky namalované šikovnými maskéry, ale proto že teenagerská hvězdička hraje tak, že i jeho starší a zkušenější kolegové mají co dělat, aby mu stačili.
Ti to mají samozřejmě o mnoho těžší, poněvadž jsou odsunuti na vedlejší kolej, ale všichni plní své role skvěle. Brandon Gleeson zase proklatě hláškuje, Gary Oldman si svého mentorského Siriuse užívá, Jason Isaacs je ďábelský jako před lety ve dvojce a i ten Fiennes má okem Yatesem vedené kamery konečně "koule". Emma Watson opět notně povyrostla a veřejně se stává sexbombou série a Rupert Grint,… no ten je prostě pořád stejný. Celý kolos upaluje pěkně rychle k cíli a kratší délka se nakonec ukazuje jako veliké vítězství, které dokazuje, že i ta nejdelší a nejnahuštěnější kniha se dá seřezat do přijatelné podoby. Oproti Yatesovi je předchozí Newellova část prakticky k smíchu. Proč tedy "jen" čtyři hvězdičky?
Je to tím, že i když psychologická rovina i příběh fungují dokonale a i pro nečtenáře plynou bez jakýchkoliv zádrhelů (mám na to svědky ;), Yates nepopře své televizní kořeny. Film sice pořád vypadá velkolepě, ale režisér má problém s akčními scénami, jež mi připomněly první filmové X-Meny. Stejně jako Bryan Singer i Yates se raději dloube v postavách a akční momenty, které měly být ozdobou, tak trochu fláká a očividně při nich trpí. Když se rozjede finální rubačka smrtijedského komanda proti Brumbálově armádě a posléze i souboj největších kouzelníků naší doby, nemáte pocit, že to vypadá levně (je tomu přesně naopak a paprsky létají opravdu všude), ale Yates vše pokaždé utne v momentě, kdybyste si žádali ještě malinký přídavek. Je to trochu škoda, ale v kontextu filmu je to jen nepatrná skvrna, srovnatelná s místy nevyrovnaným trikovým gulášem, na nějž zjevně nezbyl dostatek peněz. Některé scény tedy působí výborně a ohromí vás svou ladností i krásou (převážně za to však může pohyb velice dobré kamery), načež přijde pár takových, které tak slavné nejsou.
Ale nenechte si tím kazit den. Yates to totiž dokázal a minimálně náročnějším divákům udělá pátý díl ohromnou radost. Pro děti už to opravdu moc není a ve většině případů je dvouhodinová sonda do nitra hrdinů uspí, ale rodiče si tentokrát nebudou připadat jako doprovodné pecky. Proto je asi na místě, abych se alespoň svým jménem omluvil za to, jak jsem Yatese podceňoval a často se do něj v uplynulých měsících navážel. Už u plnohodnotného traileru jsem tak sice učinil, ale tenhle šikovný Brit si to zaslouží minimálně ještě jednou. Omlouvám se, Davide. Cuarón pořád zůstává králem, ale ty jsi se z bezejmenného čeledína přerodil v korunního prince. Doufám, že ti to dlouho zůstane.
P.S. Dabovaná verze je tentokrát více než solidní a nebudete s ní mít sebemenší problém.
P.P.S. Pokud chcete intenzivnější zážitek, zkuste navštívit IMAX, v němž je posledních 20 minut vizuální lahůdkou. ;)
Datum: 18.7.2007 00:05 | FILM:
Autor: Petr Semecký