Ačkoliv se rozpočet filmu motá okolo částky 150 milionů dolarů (pro srovnání, takoví Transformers na tom nebyli o moc líp), Já, legenda NENÍ velkolepou sci-fi o záchraně lidského druhu, kde by výbuch střídaly salvy kulek ve zpomalených záběrech. Lawrence pojal celou katastrofu mnohem komorněji a zaměřil se jen a pouze na ústřední postavu Roberta Nevilla, jenž si sám na sebe upletl bič spasitele lidstva. I když tedy na několik akčních potyček dojde podobně jako na spektakulární záběry, měli byste se připravit na to, že první housle hraje Will Smith a jeho vlčák, nikoliv počítačové vychytávky. A je to dobře. Lawrence totiž mohl svůj talent jednoduše utopit v popcornovém rybníčku a stupidním scénáři, který je nejenže o ničem, ale patos, imbecilitu a naivitu byste z něj mohli destilovat po litrech. Akiva Goldsman zkrátka nikdy nebude dobrým scénáristou. Předminulý rok osekal a zprasil už tak brakoidní Šifru mistra Leonarda (dobře, ani Ron Howard nebyl bez viny) a ani tentokrát se mu nevedlo o moc líp.
[imgstred]img/rec/iamlegend-rec-2.jpg[/imgstred]
Já, legenda postrádá pořádný děj a vlastně i postavy, které s výjimkou Smithova charakteru postrádají výrazné motivace, rysy a jsou definovány povětšinou pomocí jedné, to si piště, že úplně vypatlané věty. Klika je, že Lawrence není béčkař, který by otrocky převáděl ptákoviny na celuloid. Díky tomu, že se spoléhá výhradně na svou hereckou hvězdu a pomíjí velkolepý rozsah filmu, dokáže toho spoustu zachránit. Will Smith opětovně přesvědčuje, že JE nejen skvělým komikem a hláskařem, ale také charakterním hercem s velkým rozsahem. Ano, má pár slabších momentů (upřímně, scénu se Shrekem by neustál nikdo), kdy si řeknete, že tady to už nevychytal, ale přesto je tahounem, kterého by si přál mít na placu každý tvůrce. Osobně jsem mu věřil každou emoci, slzu i výkřik. Jako obvykle mě dostal svou pohotovostí a tentokráte i příjemnou civilností. Robert Neville není Mike z druhých Mizerů. Nenosí fialové sáčko, netrousí vtipy jako na běžícím pásu a rozhodně nevystřílí půl zásobníku jen tak do větru.
Nevillova postava je možná povrchní, co se týče scénáře, ale Smith jí dokázal obdařit uvěřitelností, realističností a především duší. Neville chodí po ulicích, navštěvuje oblíbenou videopůjčovnu a v jednom kuse rozmlouvá buď se svým psem nebo s figurínami, které mu nahrazují přátele. Je možné, že dospějete k jinému názoru, ale podle mého by přesně takhle vypadal člověk, který žije tři roky odříznutý od jakéhokoliv kontaktu s členem své rasy. Neville je de facto blázen, který ztratil úplně vše, a proto se upnul na poslední možnost spásy. Lék. Lawrence už v Constantineovi dokázal, že dokáže kolem ústředního maníka omotávat události z minulosti jednoduše a bez zádrhelů a ani v tomhle filmu tomu není jinak. Flashbacků sice není mnoho a zvěsti o scéně za 30 milionů dolarů byly jen kachnou, ale i tak zůstávají chvíle z evakuovaného New Yorku sugestivní podívanou, v níž se mísí beznaděj a krutá „realita“ natolik výrazně, že až s Robertem dospějete k odletové plošině, kde se loučí s rodinou, slabší povahy možná nezastaví potoky v slzných kanálcích.
Lawrence je až příliš zdatný v nastínění atmosféry a práci s emocemi na to, aby se mu snímek rozsypal pod rukama jen proto, že je Goldsman neschopný dát dohromady hodinu a půl děje, který by nevyzněl jako to nejhorší z videobéček. Já, legenda je HROZNĚ hloupý film, ale je 1) solidně zahrán a 2) absolutně božsky nasnímán. Tam, kde Constantine naznačoval Lawrencův vizuální cit, tam Já, legenda jednoduše vypaluje bulvy. Záběry vylidněného města jsou stejně zneklidňující jako když se Cillian Murphy procházel ponurým Londýnem a dramatické momenty mají takovou sílu, že budete strachy o Nevillův život svírat obě půlky. Právě kvůli dokonalému řemeslu mi ani příliš nevadily hodně zastaralé efekty, které převážně v denním světle vypadají jako to nejhorší ze sci-fi seriálů stanice CW. (Lepší CGI má místy i Smallville.) Rozhodně si tím ale nenechte kazit den. Já, legenda je i přes mizerné triky a chaboučký scénář pohlcující a obrazově vypíglované sci-fi, které nezabije ani jedna z nejhorších point ve filmové historii.
P.S.: Ten vlčák je vážně boží.
